Článek
Volt a Přísaha podaly žaloby na politické konkurenty minulý týden. Volt sepsal žaloby ve všech 14 krajích, Přísaha pouze jednu v Ústeckém kraji. Celkem tedy jde o 29 podání.
Stěžovatelům vadí, že se na jedné kandidátce setkávají různé strany, označují takové slepence za skryté koalice a míní, že se tím politici snaží obejít vyšší hranici pro vstup do Sněmovny. Zatímco pro jeden subjekt je hranice pět procent hlasů, dvojkoalice už musí překonat osmiprocentní práh a pro troj- a vícekoalice už platí jedenáctiprocentní.
První s nápadem přišel Volt a zažaloval SPD, za níž kandiduje po dvou lidech z PRO, Svobodných a Trikolory, i Stačilo!, které zastřešuje kandidáty KSČM, SOCDEM nebo ČSNS. Přísaha následovala žalobou na Piráty spojené se Zelenými s tím, že chce, aby se ke všem přistupovalo stejně. Žalované strany krok odsoudily a označily ho jako politicky motivovaný pokus se zviditelnit.
Také Volt a Přísaha přitom mají na vlastních kandidátkách lidi z jiných stran. Vedle skoro poloviny nestraníků za Volt kandidují i zástupci LANO. Jde sice o jednotlivce, ale Okamurova SPD má nicméně cizích kandidátů 6 z 343, zatímco Volt 3 z 96, tedy v poměru k celku více.
Na tento rozpor také v pátek upozornil Krajský soud v Praze. „Sama navrhovatelka (Volt, pozn. red.) volila strategii podobnou té, proti níž posuzovaným návrhem brojí,“ uvedl soud a žalobu Voltu na Stačilo! zamítl.
Anketa
Není spolupráce jako spolupráce
Podle kandidáta a mluvčího Voltu Duy Huanga Do je ale jejich situace odlišná: „Nic nám nebrání, abychom měli jiné členy, pokud budou kandidovat za náš program. Nemáme koaliční dohodu a nijak jsme nepřizpůsobili program nebo kandidátku.“
Také šéf Přísahy Robert Šlachta pod křídla přibral známé tváře usídlené v malých politických hnutích a postavil je do čela v několika krajích. Příkladem je někdejší jihočeský hejtman Jiří Zimola ze Změny 2020 (dříve ČSSD) nebo bývalý ministr dopravy za ANO Vladimír Kremlík z Hlasu Samospráv. Nejvíc je na kandidátkách Přísahy nestraníků.
„Jsou to zamrzlá uskupení. Neuvádíme, že jdeme s něčí podporou. Nemáme žádné smlouvy, nejsou tam žádná finanční plnění, dohody, jak má probíhat kampaň,“ obhajoval se Šlachta. V žalobě Přísaha argumentuje memorandem mezi Piráty a Zelenými, které určuje podmínky spolupráce včetně tajné části o finančním vyrovnání.
Co je koalice, rozhodují strany
Ve středu padly první tři rozhodnutí krajských soudů v Pardubicích, Praze a Ústí nad Labem o žalobách na SPD. Ve všech případech soud návrh zamítl jako nedůvodný. V pátek pak pražský soud obdobně rozhodl i o žalobě na Stačilo!.
Soudy se odvolávají na volební zákon, kde se uvádí, že za koaliční kandidátku „se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí“.
Ústavní soud (ÚS) už v roce 1996 potvrdil, že rozhodnutí je na samotných stranách, a Nejvyšší správní soud (NSS) v minulosti konstatoval, že ani účast dalších stran kandidátku koaliční nečiní, dokud se tak neoznačí.
Otázkou zatím zůstává, jak rozhodnou soudy v ostatních krajích. Vzhledem ke krátkým lhůtám by všechny výsledky měly být známy v blízkých dnech.
„Každý soud rozhoduje samostatně, ale osobně se domnívám, že šance na úspěch žalob je velmi mizivá,“ uvedl ústavní právník Ondřej Preuss. Odkázal na dřívější rozhodnutí soudů i fakt, že spojení stran pod jednou značkou není nic nového.
Přijde zmatek po volbách?
Volt největší šanci na úspěch vidí u Stačilo!. A shoduje se na tom i Preuss s dalším odborníkem na ústavní právo Janem Kyselou.
Zavedené strany vykazují podle Kysely dlouhodobě činnost, zato Stačilo! zjevně vzniklo po evropských volbách s jediným cílem: „Vznikla skořápka, jejímž účelem je být výtahem k moci subjektům, které chtějí být pod nálepkou Stačilo! skryty.“ Do očí bije i převaha kandidátů jiných uskupení, zejména KSČM.
Pokud by žalobci, byť jen v jediném kraji uspěli, věc by se mohla dostat k NSS a pak i k ÚS. Proti volebním slepencům je možné se u NSS ohradit i po volbách a jeho rozhodnutí by opět mohl posuzovat ÚS.
Právníci se shodují, že by to vedlo ke zmatku a zpochybňování voleb. Pokud by totiž NSS slepence po volbách zpětně vyloučil, musely by se podle Kysely přepočítat poslanecké mandáty. Následně by ale mohl zasáhnout ÚS a mandáty by se zase musely vracet, navíc nejspíš už dlouho po volbách.
