Piráti útočí na výletní lodě v Praze. Na Vltavě se schyluje k bitvě o výhledy na řeku

„Bavíme se o zásahu do majetku v řádech stovek milionů korun a o stovkách pracovních míst. Bez dopadových studií, bez ekonomické analýzy, bez srovnání současného a budoucího stavu,“ řekl Novinkám radní pro dopravu Prahy 1 Vojtěch Ryvola (Naše Praha 1).

Návrh je podle něj amatérismem v přímém přenosu. „Důležité jsou prý výhledy na druhý břeh řeky. Tohle není koncepce,“ podotkl muž, který je zároveň majitelem restaurační lodi Pivovar kotvící u Dvořákova nábřeží.

V důvodové zprávě, která obnáší dvě strany textu a dvě mapky, stojí, že vedení Prahy považuje prostor břehů za veřejný a celoměstsky významný s potenciálem v pobytové a relaxační roli.

„Chceme, aby náplavky vypadaly skutečně jako náplavky s výhledem na řeku a ne jako ulice z obou stran lemované provozovnami,“ potvrdil pražský radní pro majetek, legislativu a transparentnost Adam Zábranský (Piráti).

Jeho vizí je smysluplná redukce počtu lodí, zejména před kobkami na Rašínově nábřeží, a také na Dvořákově nábřeží v okolí Čechova mostu. „Aktuálně tu někdy stojí až tři řady lodí či kanceláří na pontonech,“ podotkl Zábranský k návrhu, jehož pracovní verze vyvolala poplach mezi provozovateli výletních lodí kotvících v centru metropole.

Provozovatelé lodní dopravy totiž byli podle Ryvoly městem roky tlačeni do investic s příslibem stability. „Remotorizace všech lodí byla povinná, skončila v minulém roce a náklady na jedno plavidlo vyšly na osm až patnáct milionů,“ tvrdí Ryvola, kterého osud všech náplavek zajímá jako loďaře, ale také jako nezávislého kandidáta na senátora v obvodu pro Prahu 1, 2 a 7, tedy lokalit přilehlých k řece v centru metropole.

Vltava v Praze není podle ředitele pražské pobočky Státní plavební správy Hynka Beneše zatížena nepřiměřeně provozem osobních ani nákladních plavidel.

„Na náplavkách je vyvázáno přibližně padesát osobních lodí, které nikdy neplují všechny současně. A nákladní plavidla, tlačné remorkéry a podobně, jsou zpravidla umístěna ve veřejných přístavech Praha-Smíchov a Praha-Holešovice,“ popsal Novinkám.

Velká část pražských náplavek je podle něj vymezena jako přístavy ve správě magistrátu, které mají v každé své části stanoveny takzvané šířky stání. „Podle naší kontrolní činnosti ani podle spolupráce se správcem přístavu nejsou překračovány,“ zmiňuje.

Debata o budoucnosti lodního provozu by podle marketingové ředitelky Prague Boats Lucie Nedvědové neměla být vedena jen jako otázka omezení, ale hlavně jako hledání jeho kvalitnější a udržitelnější podoby. „Praha už dnes díky novým technologiím ukazuje směr dalším evropským městům, jak může udržitelná říční turistika fungovat v historickém prostředí,“ uvedla.

Pražský radní Zábranský upozorňuje, že materiál je zatím v pracovní verzi. „Probíhá připomínkování městskými částmi, až budeme znát jejich připomínky, zapracujeme je a až pak půjde materiál do rady. Chceme navázat na nové období uzavírání smluv s platností zhruba od roku 2028,“ dodal.