Beránek za Hřiba. Změní nový radní dopravu v Praze? Mám svůj styl, říká

Zhruba tři roky pracujete v magistrátním dopravním výboru, ale zastupitelem jste už sedm let. A aktuálně jste také předseda Výboru pro zahraniční vztahy a evropské fondy. Co se vám podle vás za dobu působení na magistrátu povedlo?

Třeba jsem měl velkou radost z toho, když se mně podařilo společně s kolegy dotáhnout projekt Sponzorovaný bikesharing. Takže když si v Praze dnes vzpomenete, že se chcete přesunout někam na krátkou vzdálenost na kole, což je super zejména po centru města, tak i díky mé práci si můžete až dvakrát denně půjčit sdílené kolo na 15 minut zdarma, pokud máte měsíční nebo delší časovou jízdenku.

Jezdíte na různé konference o budoucnosti mobility ve velkých městech. Byl jste v posledních letech například v Rize, Berlíně, Vídni, Mnichově nebo nizozemském Utrechtu. Tak kde se můžeme v kvalitě dopravy inspirovat?

Praha je velmi specifické město. Žádné univerzální řešení neexistuje, protože když se podíváte do pobaltských zemí nebo Holandska, tam je relativně rovinatý terén. Lidé se tam velmi snadno a taky velmi rádi dopravují na kolech. A můžeme se tady alespoň částečně inspirovat.

Ale zase třeba jsou města jako Berlín nebo Vídeň, kde si vyměňujeme zkušenosti v oblasti veřejné dopravy. A pokud se jedná o udržitelnou automobilovou dopravu, tak tam pro nás může být skvělým předobrazem třeba švédský Stockholm, kde je zavedený systém kontrolovaného vjezdu automobilů do centra města. A podařilo se díky tomu dosáhnout jednak významného snížení emisí, ale i zklidnění dopravy.

Jak jste osobně spokojený s dopravou v Praze? Kdybyste jí měl dát známku jako ve škole, jaká by to byla?

Myslím, že bych tomu dal jedna mínus, protože samozřejmě pražská doprava má svá velká negativa a jsme zde přehlcení auty. A úplně mám pochopení pro lidi, kteří potřebují autem dojíždět, ať už jsou to různí řemeslníci nebo třeba postižení lidé nebo starší spoluobčané, pro které cestování veřejnou dopravou není jednoduché. Na druhou stranu Praha je velmi dobře, možná až skvěle prostupná. Kdybychom to třeba srovnali s americkými městy nebo obecně s nějakými méně rozvinutými státy.

Řidiči v Praze bohužel tráví spoustu času v kolonách, které vznikají i kvůli uzavírkám. Zmínil jste Vídeň. Novinky srovnaly systém uzavírek při stavebních pracích právě ve Vídni a v Praze a ze srovnání nevyšla Praha dobře. V rakouské metropoli se často intenzivně pracuje na rekonstrukcích i v noci, kdežto v Praze ne kvůli přísným hlukovým limitům. Proč Praha netlačí na investory, aby pracovali rychleji, i v noci?

Je to velmi dobrá otázka. Myslím, že by to měla být jedna z priorit města. Pan náměstek Hřib už začal se zintenzivněním komunikace mezi jednotlivými aktéry a já bych v tom rád pokračoval.

Protože, když jste v roli veřejného zadavatele, tak na počátku každého tendru máte možnost si do zadávacích podmínek dát právě i požadavek na to, aby se minimalizoval čas, kdy stavební práce probíhají. Samozřejmě jsou tam další aktéři, ať už se jedná o hygienické stanice nebo třeba občany, kteří pokud bydlí v okolí, tak budou nespokojeni, pokud se tam bude pracovat brzy ráno nebo pozdě večer.

Ale jak sama říkáte, v některých jiných světových městech to jde a myslím si, že u těch velkých infrastrukturních projektů by to měla být skutečně priorita, aby se pracovalo minimálně ve dvousměnném provozu.

Co s tím tedy konkrétně uděláte, až budete ve funkci?

Chci dávat jednotlivé aktéry dohromady a chci přemisťovat překážky v komunikaci tam, kde jsou v současnosti.

Narážela jsem ale například na hlukové limity. Budete i s tím nějak pracovat?

Tady narážíme na hranice mezi tím, co může Praha jako město a co je v působnosti státu, protože pochopitelně hygienické stanice neřídí Praha. Ale půjde mi o to zjistit, co jsou nějaké maximální hranice možného, tak aby se Pražané dočkali opravených a nových projektů co nejdříve. Opravdu to bude jedna z mých priorit.

Samozřejmě nejde jen o rychlost prací, ale i logistiku uzavírek. Na tu si také lidé často stěžují. Například lídr pražského ANO Ondřej Prokop vás za to také často kritizuje a například pro Echo24 řekl: „Pod vedením Zdeňka Hřiba paralyzuje město rekordní počet uzavírek a jejich koordinaci navzdory našim opakovaným výzvám odmítá řešit.“ Nemá opravdu Praha v koordinaci a logistice uzavírek podstatné rezervy?

My samozřejmě, pokud se jedná o důležité infrastrukturní stavby, které jsou dlouho dopředu připravované, děláme maximum pro to, aby nedocházelo ke kumulaci uzavírek v jednotlivých blízkých lokalitách. V letošním roce se hodně kritizovala uzávěra Plzeňské ulice v souvislosti s rekonstrukcí Peroutkovi ulice na Malvazinkách, což díky bohu tento projekt už je úspěšně dokončený. Ale takových příkladů bychom mohli najít v Praze celou řadu.

Často do toho vstupují havarijní opravy, nad kterými my nemáme kontrolu a současná legislativa nám ani neumožňuje říct: podívejte se, milí plynaři, to, že vám třeba někdo nepovolil udělat výkopy, neznamená, že nám můžete nahlásit, že tam došlo k nějaké havárii. A teď nechci nikoho obviňovat, ale ono se to ve skutečnosti děje, že když někdo nedostane od města povolení, tak řekne ne, tady ta infrastruktura už je na konci své životnosti a my potřebujeme provést nějakou havarijní opravu. A pak už skutečně nad tím máme velmi malou moc.

Slyšela jsem opakovaně pejorativní termín „zahřibovaná Praha“ jako označení pro neprůjezdné hlavní město. Co chcete udělat pro to, aby lidé po čase nezačali říkat „zaberánkovaná Praha?“

Nejsem Zdeněk Hřib. Každý z nás má svůj styl. Budu se snažit naštvání Pražanů předcházet minimálně dobrou komunikací. Ne, že by to pan náměstek nedělal, ale myslím si, že předvídatelnost plánování a rozhodování je základem k tomu, aby vám lidé fandili a drželi palce a měli třeba pochopení pro to, když se dějí nějaké věci, které jim dočasně komplikují život.

Proč trvalo pražským zastupitelům roky rozhodnout o elektrokoloběžkách v centru hlavního města? Je vůbec Praha městem pro cyklisty? Budoucí náměstek pro dopravu Jaromír Beránek odpovídal v PoliTalku i na to, jak chce město řešit nedávno zastavenou rekonstrukci Libeňského mostu nebo v jakém stavu je „dopravní účet“, který po odcházejícím Zdeňku Hřibovi požaduje pražská koalice i opozice. Celý rozhovor si můžete přehrát v úvodu článku nebo ve všech podcastových aplikacích.