Česká pirátská strana

Pirátská strana se podle svých slov zaměřuje na prosazování respektu a elementárního práva občana na svobodné šíření informací a striktní ochranu soukromí člověka jako odraz informační společnosti 21. století.

Na základě těchto cílů byl formulován program, s nímž strana kandidovala v roce 2013 do Poslanecké sněmovny. Mimo výše uvedených bodů se strana zasazovala o maximální transparentnost státu, přímou demokracii a revizi zákonů, které omezují tvořivost umělými monopoly.

Mimo jiné se program dotýká i problematiky drog. Piráti požadují racionalizaci přístupu k drogám a dekriminalizaci jejich užívání.

Strana v programu deklaruje i cíle realizovat činnost strany z vlastních nákladů, takže má transparentní účet, používá svobodné licence, přímou volbu, odvolání a referenda.

Zatímco ve volbách 2013 skončila strana výrazně pod pěti procenty, o čtyři roky později již vstupovala do Sněmovny jako třetí nejsilnější strana se ziskem skoro 11 procent. S 22 mandáty se také stala teprve druhou pirátskou stranou na světě, která dokázala zasednout do poslaneckých lavic. Poprvé se to povedlo pirátům na Islandu, kteří v tamějším parlamentu zasedají od roku 2013.

První vlaštovkou volající po vytvoření Pirátské strany byla výzva publikovaná programátorem Jiřím Kadeřávkem na portálu AbcLinuxu 19. dubna 2009. Pak už to šlo ráz na ráz. Zformoval se přípravný výbor a vznikla online petice pro získání tehdy zákonem stanoveného počtu tisíce podpisů. Ten získala strana za necelé dva dny.

27. května 2009 podala strana návrh na svou registraci ministerstvu vnitra a 17. června téhož roku se tak i stalo. O týden později byl předsedou zvolen Kamil Horký.

V běžných předvolebních průzkumech na jaře 2010 nebyla strana vůbec uváděna, avšak v samotných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 Piráti překvapili a získali 42 323 hlasů (0,80%), a umístili se tak na 11. místě.

V roce 2012 postavili Piráti do senátních voleb tři kandidáty, z nichž byl jeden - Libor Michálek zvolen senátorem, čímž se Pirátská strana stala parlamentní stranou.

V komunálních volbách v roce 2014 uspěla strana v několika obcích i městských částech. V Praze získala 4 mandáty v zastupitelstvu hlavního města a celkově se počet zvolených zastupitelů, které nominovali Piráti, vyšvihl na 34.

Ve volbách nanečisto, které Člověk v tísni pořádal před sněmovními volbami v roce 2013 na 434 středních školách, by volby vyhrála TOP 09 se 17,8 procenta, která by však jen o 39 hlasů předběhla právě Českou pirátskou stranu.

V simulaci evropských voleb na školách v roce 2014 s více než 19 procenty už Česká pirátská strana vyhrála.

Podpora od mladých se však o dva roky později ve volbách neprojevila. Piráti byli schopni dostat do krajských zastupitelstvech pět svých zástupců a do Senátu se jim povedlo, i s podporou dalších stran, dostat dva senátory.

Vliv prvovoličů se mohl projevit až u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Ty znamenaly pro stranu obrovský úspěch. Do předvolební kampaně šli Piráti konfrontačně, vymezili se proti stávajícím politikům a s heslem „Pusťte nás na ně” se označili za jedinou stranu nespojenou se žádnými skandály či korupcí.

Jejich výraznou předvolební atrakcí byl i autobus polepený politiky, kteří se zapletli do různých kauz. Za svou podobiznu tehdy na Piráty podala žalobu Jana Nečasová (dříve Nagyová), která byla na autobusu vyobrazena s loutkou svého manžela a bývalého premiéra Petra Nečase. Později žalobu stáhla.

Tato konfrontační kampaň se Pirátům pravděpodobně vyplatila. Zatímco ještě v srpnu jim předvolební průzkumy slibovaly kolem 3,5 procenta, v záři už se přehoupli k šesti procentům. Celkový volební výsledek však překvapil všechny. Hlas jí do urny vložilo přes pět set tisíc voličů a získala tak 10,79 procenta, čímž se stala třetí nejúspěšnější stranou ve volbách. Do Sněmovny vstoupilo 22 pirátů.

Piráti svou strategii do Sněmovny zveřejnili ještě před volbami, ve které se zavazovali, že nebudou za žádných okolností podporovat vládu „s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO".

Posléze nepodpořili vítěznou stranu premiéra Andreje Babiše a skončili v opozici.

Volebních úspěchů se Piráti dočkali i v následujících volbách. V těch senátních v říjnu 2018 byl zvolen za Piráty senátorem Lukáš Wagenknecht. V komunálních volbách rovněž přesvědčila velké množství voličů ve většině velkých měst. V Praze se umístila druhá s 13 mandáty v zastupitelstvu hlavního města a v rámci povolebních vyjednávání s koaličními partnery Praha sobě a Spojené síly pro Prahu dosáhla dohody o obsazení postu primátora, kterým se stal Zdeněk Hřib.

Další prvenství si strana připsala v lednu 2019, kdy během voleb do Evropského parlamentu získala přes 300 tisíc hlasů a získala tři mandáty. Novými europoslanci za Piráty byli zvoleni Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. Vstoupili do čtvrté nejsilnější frakce Zelení / Evropská svobodná aliance (Zelení/ESA). Kolaja byl zvolen místopředsedou Evropského parlamentu.

S činností ve vysoké politice přišla i kritika některých kroků a psotojů, především činnosti vedení Prahy. Primátor Hřib byl kritizován, a to i předsedou strany Bartošem za to, že ač se strana zasazuje o traparentnost, podpořil tajné hlasování o lince metra D. Rozruch také strana vzbudila návrhem, aby lidé, kteří v Praze vlastní byty, v nichž nikdo nežije, platili vyšší daň.

Úspěch si strana mohla připsat za podíl v zamítnutí kontroverzní mezinárodní smlouvy ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, česky Obchodní dohoda proti padělatelství). Smlouva měla zajistit mezinárodní systém pro vynucování duševního vlastnictví.  V únoru 2012 proti ní protestovaly tisíce lidí.

O dva měsíce později přesvědčili Piráti tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu, aby se zavázal, že smlouvu předloží Ústavnímu soudu, což se v minulosti stalo pouze v souvislosti s Lisabonskou smlouvou. Nakonec byla ACTA zamítnuta velkou většinou Evropského parlamentu.

V únoru 2012 přišla strana s návrhem ústavního zákona, který by zaručoval svobodu internetu bez zásahů státu. Piráti jsou proti jakékoliv cenzuře internetu, sledování nebo odpojování uživatelů a porušování síťové neutrality.

V roce 2011 spustila strana komunitní web, který propojoval filmy s recenzemi. Na stránkách www.tipnafilm.cz mohli zájemci nalézt žebříčky, recenze filmů i odkazy na stažení celých děl roztřízených podle kvality. Projekt s heslem „Odkaz není zločin” byl nekomerční.

Ostře vystoupili Piráti proti poslanci Janu Farskému v roce 2011, když spolu s poslanci ODS navrhl přílepek k loterijnímu zákonu, podle nějž by museli poskytovatelé internetového připojení pod hrozbou desetimiliónové pokuty blokovat weby zahraničních sázkových společností a všechny weby s jejich reklamou. Piráti proti tomuto kroku vyhlásili kampaň, jejich petici Internet bez cenzury podepsalo během několika dní téměř třináct tisíc lidí a poslanci návrh zamítli.

Ostře se strana vyhrazovala proti mobilním operátorům a jejich povinnosti sledovat a ukládat data o mobilní komunikaci a internetovém připojení svých klientů. Zákon o sledování komunikace zrušil Ústavní soud na počátku roku 2012 jako protiústavní.

Později strana kritizovala evropský projekt INDECT, podle kterého by se mělo sledovat a vyhodnocovat podezřelé chování obyvatel a propojovat informace získané z kamerových systémů s údaji získanými z internetu. 20. října 2012 se Piráti připojili k protestům pořádaným napříč Evropou a sama uspořádala demonstrace celkem v šesti městech České republiky. 

Straně se nelíbilo používání pojmu „autorské právo“ v případě, kdy se nejednalo o autora, ale o obchodní model nahrávacích společností a vydavatelů. Připomněly ministerstvu kultury, že v dnešním digitálním světě nejsou autorské zákony respektovány a ani by neměly být nijak vynucovány, protože brání v digitalizaci kulturního bohatství. Navíc se jim nelíbilo, že „autorské zákony“ chrání autory i například 70 let po jejich smrti, čímž přináší zisk pouze několika korporacím - monopolům a navrhli, aby se „zákon nazýval pravým jménem, tedy kopírovací zákon“.

Strana a její členové se pravidelně účastní pochodů za legalizaci marihuany. Piráti požadují přehodnocení Jednotné úmluvy o omamných látkách, konec prohibice drog, jejich regulaci a zdanění. Podle nich je současná drogová situace tristní, protože místo státu na drogách vydělávají zločinci a uživatelé jsou trestáni.

Piráti vystupovali proti konání akcí Dělnické strany, které jsou kritické vůči chování romské menšiny. Server Romea.cz potvrdil, že Piráti svými akcemi (protidemonstracemi, blokádami a snahou o zákaz či rozpuštění takových akcí), sehráli důležitou roli.

Koncem dubna 2012 spustili Piráti na hlavní stránce svého webu portál Piznam, jehož vzhled nebyl nepodobný vyhledávači Seznam.cz. Chtěli tak otevřít debatu téma kopírování na internetu. Médii proběhla informace, že bude Seznam Piráty žalovat. Ten se však zachoval přesně opačně. Tah strany označil za marketingovou recesi a poskytl Pirátům překreslené logo vytvořené jejich fontem.