Článek
„Dávno nejde o obchod s obsahem, ale o obchod s lidskými osudy. Digitální pasáci pracují s konstantním nátlakem a manipulací a využívají ekonomické závislosti svých klientek. Navenek se tváří jako marketingové agentury, ve skutečnosti ale vydělávají na zranitelnosti žen. Neprodávají marketing, ale závislost,“ uvedla předkladatelka pozměňovacího návrhu Kateřina Stojanová (Piráti).
Poslankyně poukazuje na takzvané digitální kuplířství. Tedy situaci, kdy osoby nebo firmy vystupující navenek jako marketingové agentury nebo manažeři získávají kontrolu nad účty, příjmy nebo pracovními podmínkami tvůrců erotického obsahu.
Influencer Adam Kajumi se proslavil především na síti TikTok. Vedle toho ale s dalšími společníky provozoval agenturu Reach Out, která klientům pomáhala s tvorbou placeného erotického obsahu na platformě OnlyFans. Policie ale tvrdí, že nešlo jen o běžnou správu účtů, ale o organizované vykořisťování.
Obvinění měli kvůli maximalizaci výdělku dívky tlačit do explicitnějšího a pro předplatitele lákavějšího obsahu a zároveň si ponechávali velkou část výdělku. Jedna právnická a čtyři fyzické osoby včetně Kajumiho podle kriminalistů tímto způsobem získaly nejméně 3,6 milionu korun. Jsou stíháni za obchodování s lidmi a kuplířství v organizované skupině. Vyšetřování však ještě není ukončeno.
Současný zákoník nestačí
Současný trestní zákoník podle Stojanové nepokrývá nové způsoby, jakými může docházet k ovládání a vykořisťování lidí v online prostředí. Novela by měla rozšířit skutkovou podstatu kuplířství právě o internetový rozměr.
„Takový návrh podpořím. V tuto chvíli není jednoznačné, zda se kuplířství vztahuje i na platformovou ekonomiku. A musí platit, že co je zakázáno offline, musí být i online,“ řekl Novinkám člen sněmovního Podvýboru pro oběti a problematiku násilí Václav Pláteník (KDU-ČSL).
Pro návrh jsou i Starostové nebo bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Ta se ostatně do kauzy zapojila již dříve, když nabídla právní pomoc poškozeným dívkám.
Zároveň vyzvala resort spravedlnosti, aby se tématu online kriminality více věnoval. „Máme jasná data, že se kriminalita přesouvá do online prostoru. Stát musí být schopný na to adekvátně reagovat,“ uvedla.
Ministerstvo spravedlnosti ani vláda k návrhu prozatím stanovisko ale nezaujaly. „Návrh budeme podrobně analyzovat a nebráníme se věcné debatě,“ napsala Novinkám mluvčí ministerstva spravedlnosti Lucie Rozsypalová.
Podle Jany Tlapák Navrátilové z katedry trestního práva Právnické fakulty UK je návrh potřeba ještě zpřesnit.
„Novela by měla přesněji rozlišit mezi vykořisťováním a legitimní smluvní spoluprací dospělých osob. V navrhovaném znění by teoreticky mohla být zasažena i dobrovolná a férová spolupráce tvůrce s manažerem či agenturou, která za skutečně poskytované služby získává přiměřenou provizi,“ popsala své výhrady k navrženému znění novely.
Zároveň konstatovala, že legislativa umožňuje postihovat závažnější nátlakové a zneužívající formy prostřednictvím jiných trestných činů. „Samotný § 189 trestního zákoníku však online sexuální jednání bez tělesného kontaktu spolehlivě nepokrývá,“ dodala na dotaz redakce.
