Piráti vyzývají, aby si je lidé předplatili jako Netflix

„Náš základní problém je, že nemáme tolik peněz na kampaň jako jiné strany. Proto teď spouštíme nový fundraisingový projekt, kde si lidé mohou předplatit lepší Českou republiku tím, že budou posílat drobný dar každý měsíc,“ řekl Hřib po volebním neúspěchu Novinkám.

Piráti kampaň veřejně ohlásili bezprostředně po komunálních volbách, které pro ně nedopadly úspěšně. Výrazně totiž propadli v Praze a snížil se i celkový počet jejich zastupitelů v ostatních obcích. Řešením má být nová dárcovská kampaň „Stovka pro Česko“.

Piráti obvykle využívají fundraisingové kampaně v období volební kampaně. Nyní ale chtějí získat pravidelný příjem od dárců i v době mezi volbami. Připomínají, že příští rok se žádné volby nekonají.

Důraz proto nyní kladou na pravidelné měsíční platby, které přirovnávají k předplatnému streamovací platformy Netflix. Nabídka začíná na stokoruně, za „nejoblíbenější“ možnost označují pětistovku měsíčně. Přispět lze i jinou částkou. Za darované peníze Piráti nabízejí obecný příslib „lepšího Česka“.

Šlo o plánovaný krok, doménu si strana zaregistrovala už koncem srpna.

Expert na politický marketing z Masarykovy univerzity Miloš Gregor připomíná, že Piráti od svého vzniku zdůrazňují nezávislost na podnikatelích, kterým by za dary něco dlužili. Ve stejném duchu Hřib vysvětloval i nynější výzvu.

„My se musíme takto obracet na drobné dárce, protože si nás nepasou žádní developeři ani žádné jiné zájmové skupiny,“ uvedl Hřib.

Piráti přitom získávají peníze také ze státního rozpočtu. Na stálém příspěvku a příspěvcích za mandáty ve Sněmovně, Senátu, krajích a Praze jim letos podle orientačního propočtu náleží kolem 30 milionů korun.

Dalších cca 50 milionů dostali jako jednorázový příspěvek za loňské sněmovní volby. S přibližně třemi miliony určenými na činnost politického institutu tak letošní státní podpora vychází zhruba na 84 milionů korun.

Státní příspěvky mají omezit závislost stran na dárcích. „Strany mají od státu zajištěn základní přísun peněz na provoz. Nicméně ty částky se už dlouho nevalorizovaly,“ upozornil Gregor.

Připomněl také, že limity výdajů na kampaň zůstávají na úrovni roku 2017. Rostoucí náklady podle něj vedou i k tomu, že strany část skutečných výdajů skrývají účetními kličkami.

„Domnívat se, že politické strany jsou schopné dělat kampaně za stejné peníze jako skoro před deseti lety, je naivní,“ konstatoval.

Získat finanční podporu od lidí mimo členskou základnu ale podle Gregora není snadné. Politické strany mají podle něj v české společnosti špatnou pověst, což spojuje i se zkušeností s komunistickou vládou jedné strany. Ochotu přispívat navíc snižuje vědomí, že strany už dostávají peníze od státu.

„Pokud se toto nějaké politické straně podaří zlomit, tak získá velký benefit v podobě stabilnějšího financování,“ uvedl.

Pravidelní dárci pak pro stranu znamenají také možnost udržovat s nimi kontakt a oslovit je třeba před volbami.

„Když vám někdo přispívá stokorunu měsíčně, tak to znamená, že ho máte zavázaného a můžete s tím pracovat. Máte na něj kontaktní údaje a můžete jej mobilizovat,“ uzavřel Gregor.

Kromě Pirátů v Česku k pravidelným měsíčním příspěvkům vybízejí i Zelení. A podobný model využívají i jejich němečtí kolegové. Podporovatelé Die Grünen dostávají za minimální příspěvek deseti euro měsíčně několikrát ročně členský časopis.