Článek
Infografika, kterou Lněničková přesdílela, například tvrdí, že ukazuje výsledky ze 40 evropských měst. Studie skutečně pracuje se 40 lokalitami, souhrnné hodnoty ale autoři sestavili z dostupných dat pouze z 18 měst. A ani u nich nebyly k dispozici všechny sledované ukazatele. Například údaj o změně počtu zemřelých vycházel ze sedmi měst, údaje o znečištění ovzduší a hluku z pěti.
Příspěvek je doplněný zcestnou mapou Evropy vytvořenou umělou inteligencí. Jsou na ní vyznačeny například Praha, Varšava, Budapešť nebo Bukurešť, přestože žádné z těchto měst mezi 40 zkoumanými lokalitami není.
O chodcích se nepíše
Jednu nepřesnost přidala ve svém popisku i sama Lněničková. Uvedla, že počet „nehod a srážek s chodci“ klesl o 23 procent. Studie ale u této hodnoty pracuje pouze s kategorií nehod. Samostatný 23procentní pokles srážek s chodci neuvádí.
U studie navíc značně pokulhává kauzalita, tedy vztah mezi příčinou a následkem. Autoři sami upozorňují, že města mají různé velikosti, různý rozsah třicítky a různá období vyhodnocení a že je proto obtížné výsledky přímo interpretovat. Navíc přiznávají, že některá čísla pocházejí kromě vědeckých studií také z webů různých organizací, veřejných institucí a reportů.
Data z roku 1992
Další slabinou studie jsou různé doby zkoumání. V přehledu je totiž třeba rakouský Graz, kde dostupná data pochází už z roku 1992, u jiných měst hraje roli covidová doba. Tehdy byla doprava omezena a změny mobility během pandemie samy vedly k poklesu nehod a úmrtí, nezávisle na třícítce.
Sami autoři uvádějí, že výsledky je potřeba považovat za předběžné, dokud nebudou k dispozici delší časové řady. V některých městech totiž byla doba sledování krátká, často v řádu měsíců nebo jednotek let.
Pořad PoliCheck sleduje a stručně rozebírá výroky politiků (nejen) ze sociálních sítí. Všechny díly najdete zde.
