Hlavní obsah
Alexis Tsipras Foto: Michalis Karagiannis, Reuters

Řecký levicový politik, bývalý aktivní demonstrant a zásadní odpůrce nošení kravaty Alexis Tsipras to začátkem roku 2015 dopracoval až na post předsedy vlády. Vzestupu nevšedního politika dopomohla ekonomická krize, která otřásla nejen Řeckém, ale i celou eurozónou, a slib toho, že se jeho vláda tvrdě postaví zahraničním věřitelům. Nakonec však i on Řekům naordinoval přísná úsporná opatření.

Alexis Tsipras Foto: Michalis Karagiannis, Reuters
Alexis Tsipras

Narodil se 28. července 1974 v Aténách. Studoval na gymnáziu a už jako třináctiletý tam potkal celoživotní lásku a matku svých dvou dětí - Peristeru „Betty“ Batzianovou, se kterou v mládí společně docházeli do svazu Řecké komunistické mládeže a byli pravidelně vídáni v čele demonstrací proti vládám. Právě o Betty se říká, že Tsiprase zradikalizovala.

V 90. letech to Tsipras dotáhl na populárního studentského vůdce, šéfa Ústřední rady studentských odborů a levicového hnutí Enceladus, a s bujnou černou hřívou a přezdívkou „Elvis“ býval častým hostem televizních debat. Nejzuřivěji hájíval právo studentů na neomluvené hodiny z vyučování kvůli účasti na demonstracích. „Bojoval příliš na to, aby mohl být dobrým studentem,“ říká jeden z jeho bývalých kamarádů.

Na přelomu tisíciletí předsedal mládežnické organizaci strany Synaspismós zvané Neolaia SYN. Přestože proslul jako levicový radikál, ve funkci předsedy se se svými názory pohyboval spíše ve středu.

Do povědomí veřejnosti vstoupil poprvé v roce 2006, kdy byl zvolen místním zastupitelem v Aténách. Na plakátech měl na sobě džíny, tenisky a batoh na zádech. Funkci zastupitele dal přednost i před parlamentními volbami v roce 2007, poslancem se tedy stal později.

Mamutí dluh Řecka otřásl celu zemí, eurem i Evropou. Tsipras neváhal a v roce 2009 převzal vládu nad Koalicí radikální levice SYRIZOU po svém předchůdci Alavanosovi. Na první dojem poměrně agresivní tah však neodpovídá jeho povaze. „Nemá rád konflikty,“ vysvětlil jeho přítel Nikos Vutsis. „Vyslechne vás, může i změnit názor a dokáže přecházet problémy s úsměvem,“ dodal.

V roce 2012 skončil se SYRIZOU na druhém místě v parlamentních volbách, čímž získal post lídra řecké opozice a vedl stranu strmě vzhůru.

O tři roky později v předčasných volbách v lednu 2015 ji dovedl k drtivému vítězství a okamžitě se pustil do povolebních vyjednávání. Již 26. ledna oznámil dohodu se stranou Nezávislí Řekové. Následující den byl jmenován řeckým premiérem a pověřen sestavením vlády. Jako vůbec první předseda vlády při svém jmenování vynechal náboženskou část formule - tvrdil totiž, že je ateista.

Řecký premiér Alexis Tsipras

Foto: Philippe Wojazer, Reuters

Dluhová krize v Řecku stále narůstala a v jejím důsledku hrozil zemi odchod z eurozóny - tzv. Grexit. Tsipras od svého jmenování po dobu téměř půl roku vedl několik jednání s řeckou vládou a mezinárodními věřiteli - Evropskou unií, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou centrální bankou. Všechna neúspěšně.

Na konci června 2015 vypsal referendum o záchranném programu navrhovaném věřiteli a prohlásil, že doufá, že „řecký lid řekne důrazné NE ultimátu”, v němž Řekové program opravdu odmítli, a Řecko se tak ocitlo v platební neschopnosti. Naprosto překvapivě však Tsipras najednou otočil a 1. července byl zveřejněn dopis věřitelům, v němž přislíbil přijmutí většiny jejich požadavků.

Dopis věřitelům zveřejněný na twitteru

Po vyjednání nového záchranného programu podal 20. srpna demisi, prezident Pavlopulos ji přijal a Tsipras tím otevřel cestu k předčasným volbám 2015. SYRIZA jasně zvítězila, Tsipras v jejím čele znovu usedl do premiérského křesla a do koalice vybral opět Nezávislé Řeky.

Vyjednaná opatření přitom byla přísnější než ta, proti kterým se Řekové postavili v referendu. Tsiprasova druhá vláda postupně zaváděla další úsporná opatření včetně zvýšení daní pro střední a vyšší vrstvy či zrušení daňových výhod a penzí. Zklamání z vývoje dali nakonec voliči najevo ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019.

Syriza v nich zaostala za opoziční stranou Nová demokracie o více než deset procentních bodů. Tsipras se v reakci na porážku ve volbách rozhodl vyvolat předčasné parlamentní volby. A ty dopadly podobně. Syriza v nich skončila až za Novou demokracii. Rozdíl mezi nimi činil osm procentních bodů, díky volebnímu bonusu pro vítěznou stranu získala Nová demokracie v parlamentu většinu.

Ještě v den voleb Tsipras uznal porážku a rezignoval na post řeckého premiéra.

Premiér Tsipras na předvolebním shromáždění.

Foto: Piroschka Van De Wouw, Reuters

I když Tsipras nesplnil velká očekávání, která u Řeků vzbudil, během jeho vlády došlo ke snížení nezaměstnanosti z 28 na 19 procent a do krizí zkroušené země se začali vracet jak turisté, tak mladí Řekové, které nezaměstnanost vyhnala do zahraničí.

Mimo ekonomickou sféru se Tsiprasovi povedlo uzavřít přelomovou dohodu se sousední Makedonii o jejím oficiálním názvu země. Řecko totiž už od devadesátých let minulého století protestovalo proti užití názvu Makedonie u cizího státního celku a blokovalo tím i přístupová jednání Makedonců do Evropské unie či NATO. Obě země nakonec začátkem roku 2019 schválili změnu názvu země na Severní Makedonie.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků