Článek
Motoristé se v dubnovém modelu propadli na 4,4 procenta. Jejich preference tak od říjnových voleb, v nichž získali necelých 7 procent hlasů, vykazují největší výkyvy ze všech sledovaných stran. V únoru jim NMS naměřila 4,7 procenta, o měsíc později vyrostli na více než 7 procent a nyní zase spadli pod hranici potřebnou ke vstupu do Sněmovny.
„Motoristé trpí typickým syndromem malé protestní strany, jejíž efekt odeznívá během několika měsíců po volbách. Jejich zisky a poklesy jsou závislé na tom, co zrovna Petr Macinka udělá a co se mu podaří v rámci mezinárodní politiky,“ řekl politolog Malý.
Zároveň doplácejí na to, že nemají stabilní voličské jádro. Podle Malého se od nich momentálně odklánějí mladší voliči a strana začíná více oslovovat starší věkové skupiny. „Nenaplňují svá předvolební hesla o rozpočtové odpovědnosti a o tom, že budou hlídat Andreje Babiše,“ upozornil na rozpor s předvolebními sliby s tím, že zklamané voliče Motoristů by mohl začít sbírat Martin Kuba se svým hnutím Naše Česko.
Právě Naše Česko by v dubnu dosáhlo na 4,1 procenta hlasů. Podle Malého jde o jeden z nejzajímavějších výsledků průzkumu a hnutí má šanci časem překročit pětiprocentní hranici. „Stalo se sběratelem zklamaných hlasů napříč opozicí i koalicí,“ řekl o Kubově hnutí.
Občanští demokraté by nyní získali 13,9 procenta hlasů, Starostové jen o dvě desetiny méně, tedy 13,7 procenta. Oproti březnovému měření téže agentury se jejich preference změnily jen minimálně.
Podle politologa Michala Malého z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy by se Starostové mohli stát hlavní opoziční silou. Oceňuje, že se v hnutí vedle předsedy Víta Rakušana prosazují i nová jména.
„Vidíme u nich spoustu nových mladších osobností a komunikaci, která má hlavu a patu. Není tak útočná jako u Pirátů, ale zároveň je uvěřitelnější než u ODS,“ uvedl.
Posilování STAN jsou si vědomy i vládní strany. „Proto se snaží co nejvíce upozadit Víta Rakušana. Například jeho nezvolením do vedení Sněmovny,“ připomněl Malý čtyři Rakušanovy neúspěšné pokusy o zvolení na post místopředsedy dolní komory.
U občanských demokratů je podle politické analytičky NMS Terezy Friedrichové patrný rozkol mezi novým šéfem Martinem Kupkou a expředsedou Petrem Fialou: „Fiala má jiný názor na to, jakým směrem by se ODS měla ubírat. Strana si řeší své vnitřní problémy navenek a stává se pro voliče nečitelnou.“
Podle Friedrichové jsou navíc tyto spory viditelnější než reálná opoziční práce.
Co se týče někdejší koalice Spolu, ta by v dubnu v prostém součtu preferencí ODS, TOP 09 a KDU-ČSL dosáhla pouze na necelých dvacet procent. Samostatně by se TOP 09 ani lidovci do Sněmovny nedostali.
Pozici hegemona české politiky si dál upevňuje ANO. Oproti březnovému měření si polepšilo o 1,2 procentního bodu a nadále těží především z podpory nejstarších voličů ve věku 65 let a více.
„Má stabilní podporu a zatím není patrné, že by ji mohlo něco ohrozit,“ uvedla Friedrichová s tím, že ani současné vysoké ceny paliv zatím nemají na preference Babišova hnutí významnější vliv.
„Tahle vzrůstající trajektorie bude pokračovat. Kuba je zkušený politik, mluví jasně a zřetelně a využívá toho, že lidé chtějí slyšet, že se o ně někdo postará,“ vyzdvihl jihočeského hejtmana. Tomu podle něj do karet hraje i fakt, že mimo Sněmovnu dnes není téměř nikdo, kdo by byl schopen nespokojené voliče přitáhnout: „Hnutí Stačilo! nebo sociální demokracie už v podstatě nejsou vidět.“
Friedrichová je v hodnocení Kubova hnutí opatrnější. „Podpora Našeho Česka je ze strany voličů zatím jen takovým varovným prstem směrem k ostatním stranám,“ uvedla.
Nejsilnější voličské jádro má ANO. Přes 22 procent oslovených je přesvědčeno, že bude volit právě hnutí Andreje Babiše. Občanským demokratům se naopak jádro zmenšilo, pevně je o své volbě ODS přesvědčeno 5,5 procenta dotázaných.
