Hlavní obsah

Krym

Foto: Profimedia.cz
Článek

Krymský poloostrov, jehož anexi dokončilo 21. března 2014 Rusko, přestože patřil Ukrajině, má dlouhou a krvavou historii, protože představuje bránu k Azovskému moři a umožňuje kontrolovat Černé moře.

Krymský poloostrov o rozloze 26 200 km čtverečných se nachází na jihovýchodě Evropy v Černém moři. Na severu sousedí s Ukrajinou. S pevninou je spojen Perekopskou šíjí dlouhou třicet kilometrů a v nejužším místě širokou jen devět kilometrů. Od ruského Tamaňského poloostrova ho na východě dělí asi pět kilometrů široký Kerčský průliv, představujícího bránu do Azovského moře, omývajícího Krym na severovýchodě.

Sever a střed Krymu tvoří nížinatá step, na jihu se zvedají Krymské hory s nejvyšším vrcholkem Roman-Koš (1545 m). Podnebí je mírné kontinentální až subtropické, suché. 

Foto: Profimedia.cz

<span> Krym</span> , Sevastopol

Počet a rozložení obyvatel

Na Krymu žije dva miliony lidí, z toho je zhruba 58 procent Rusů, 24 procent Ukrajinců a 12 procent krymských Tatarů. Hlavním městem je Simferopol. Dalšími významnými městy jsou Sevastopol mající jako metropole 350 000 obyvatel, Kerč, Jevpatorija, Jalta a Bachčisaraj.

Krvavá historie polostrova

První zprávy o Krymu (Tauridě) jsou spojeny s výpravou Argonautů a trojskou válkou. Ovládali ho Taurové a Řekové na jeho pobřeží zakládali od 7. století před naším letopočtem pobřežní města včetně Chersonesa (dnešní Sevastopol). Z měst vzniklo Bosporské království, které v prvním století anektoval Řím.

Severní stepní část ovládali od 4. století před naším letopočtem Skythové. Po nich přišli Gótové, pak Hunové a od čtvrtého do osmého století Bulhaři.

V 10. a 11. století byl Krym součástí Kyjevské Rusi, která je považována za kolébku dnešního Ruska, Ukrajiny i Běloruska. V roce 1016 se Krym stal součástí Byzantské říše, ale v roce 1050 ho ovládli seldžuckým Turkům blízcí Kipčaci (známí jako Kumáni nebo Polovci.)

Tataři na Krymu

V roce 1243 vpadli na Krym Tataři, kteří ho ovládali až do konce osmnáctého století. Načas byl Krym součástí Zlaté hordy. Krymský chanát s hlavním městem Bachčisarají byl založen v roce 1441 potomkem Čingischána Hadžim I. Girejem. V roce 1475 se stal chanát vazalem Osmanské říše.

Krymští Tataři po několik staletí podnikli nájezdy na dnešní Ukrajinu, Rusko i Bělorusko a dostali se až na Moravu.

Krym v ruských rukou

Po rusko-turecké válce se v roce 1774 osmanská říše Krymu vzdala. V roce 1783 chanát anektovala carevna Kateřina II.

Rusko si Krym, který se stal oblíbeným letoviskem a také základnou černomořské flotily, udrželo i po krymské válce, kdy se se pokoušelo rozšířit svou sféru moci na úkor Otomaské říše, ale Turkům přispěchala na pomoc Británie a Francie. Sevastopol byl obléhán.

Po Velké říjnové socialistické revoluci byl Krym jedním z center odporu proti rudým, než byl v roce 1921 připojen k Ruské sovětské federativní republice jako Krymská autonomní SSR v rámci SSSR.

Foto: ti, Právo/Novinky

Němci po útoku na Sovětský svaz ovládli Krym v roce 1941 a drželi ho až do roku 1944. Když byli poraženi, Stalin nařídil deportaci krymských Tatarů, kvůli jejich údajné kolaboraci s Němci. Ta byla zahájena 18. května 1944 a Tataři se přestěhovali do Střední Asie, kde založili Tatarstán. Celkem bylo z Krymského poloostrova odsunuto na 220 tisíc osob, kromě Tatarů také Němci, Arméni, Řekové a Bulhaři.

V roce 1954 tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov rozhodl, že Krymská autonomní oblast bude administrativně převedena pod Ukrajinskou SSR, neboť s tou měla přímé pozemní spojení, zatímco od ruské části SSSR ji odděloval Kerčský průliv. Převod udělal v rámci třístého výročí připojení východní Ukrajiny k Rusku v rámci Perejaslavské dohody mezi kozáckým hetmanem Bohdanem Chmelnickým a zástupci cara.

Od konce osmdesátých let se mohli vysídlení Tataři vracet.

Krym po rozpadu SSSR

V lednu 1991 rozhodlo referendum o obnovení Krymské Autonomní SSR. Krymská autonomní republika vznikla o měsíc později. Po rozpadu Sovětského svazu a po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v srpnu 1991 začaly sílit separatistické tendence provázené snahami o návrat k Rusku. Krymský parlament schválil v květnu 1992 "akt státní nezávislosti Krymské republiky". Na nátlak Kyjeva své rozhodnutí odvolal, Krym ale získal rozsáhlé pravomoci.

Foto: Sergei Karpukhin, Reuters

Žena hlasuje v referendu na Krymu.

Jablkem sváru mezi Ruskem a Ukrajinou byla od roku 1991 ruská černomořská flotila, na jejímž rozdělení se obě země dohodly v roce 1997. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv a jeho ukrajinský protějšek Viktor Janukovyč se pak v dubnu 2012 dohodli na tom, že ruská černomořská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let.

Foto: Max Vetrov, ČTK/AP

Proruský krymský premiér Sergej Aksjonov slaví s lidmi na Leninově náměstí v Simferopolu

V únoru 2014 se objevily na Krymu silné separatistické tendence poté, co se prohloubila krize na Ukrajině. Krymská vláda varovala, že bude zvažovat připojení k Rusku v případě, že by se Ukrajina rozpadla. Po odstavení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče 22. 2. 2014 se separatistické tendence prohloubily, když nová ukrajinská vláda z opozičních vůdců zrušila jazykový zákon umožňující menšinám využívat svou rodnou řeč.

Krym ohlásil referendum o prohloubení autonomie, které pak změnil na referendum o připojení k Rusku. Předseda regionální krymské vlády Sergej Aksjonov požádal 1. března Moskvu o pomoc se zajištěním pořádku. Na poloostrově se záhy poté objevily neoznačené jednotky považované za ruské, které postupně zablokovaly všechny ukrajinské posádky a de facto Krym ovládly.

Foto: Bebeto Matthews, ČTK/AP

Ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin (zcela vlevo) naslouchá projevu americké velvyslankyně Samanthy Powerové (zcela vpravo).

Referendum o připojení Krymu se konalo 16. března a 96,8 procenta hlasujících se vyjádřilo pro připojení k Rusku.

Krymští představitelé okamžitě odjeli požádat Moskvu o připojení. Dne 20. března 2014 schválila připojení Krymu k Rusku Stání duma a o den později i horní komora ruského parlamentu. 21. března ji podepsal ruský prezident Vladimir Putin.

Články k tématu

Video ukazuje poškození Kerčského mostu

11. 10. 2022, 13:23

Ruští dělníci začali odstraňovat trosky z Kerčského mostu, který se po víkendové explozi částečně zřítil. Vlakové i silniční spojení na jediné přímé spojnici...

Erdogan: Krym se musí vrátit Ukrajině

23. 8. 2022, 19:28

Turecko podporuje územní celistvost Ukrajiny a odmítá nezákonnou anexi Krymu, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle jeho slov je konec ruské...

Na Krymu vybuchl sklad munice

16. 8. 2022, 9:28

Severem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym v úterý ráno otřásly výbuchy, informovaly ruské tiskové agentury. Podle agentury TASS vybuchl bývalý statek,...

Na Krymu hoří ruská letecká základna

9. 8. 2022, 20:44

Na západě anektovaného Krymu byla napadena ruská letecká základna a muniční sklady, píše v úterý odpoledne agentura TASS. Očití svědci hlásí neustálé exploze...

Kohl usilovně brzdil nezávislost Ukrajiny

10. 5. 2022, 20:28

Helmut Kohl, někdejší německý kancléř sjednotitel a předseda křesťanské demokracie (CDU), chtěl v roce 1991 zabránit rozšíření NATO na východ i nezávislosti...

Rusko se soustředí na ovládnutí Donbasu

26. 3. 2022, 8:55

Rusko se nyní chce soustředit na získání kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí. Moskva to uvedla, když oznámila, že skončila první fáze války na Ukrajině....

Krymští Tataři utíkají už podruhé

21. 3. 2022, 15:12

V roce 2014 po anexi Krymu utíkali před ruskými vojsky poprvé. Začali nový život jinde na Ukrajině. A v těchto dnech musí před válkou prchat znovu, jenže...

Ukrajině chce s vyzbrojením pomoct i Polsko

31. 1. 2022, 15:33

Polsko nabídlo munici Ukrajině, ohrožené možnou ruskou invazí, řekl Pawel Soloch, šéf kanceláře národní bezpečnosti, což je polský úřad vykonávající pokyny...