Článek
Návrh označuje předání Krymského poloostrova, ke kterému došlo v roce 1954 , za svévolné a nezákonné, protože mu nepředcházelo žádné referendum. Sovětské orgány podle nového zákona neměly právo převést území z jedné svazové republiky na druhou. Zatím není jasné, kdy začnou poslanci návrh projednávat.
Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil předání Krymu v roce 1954 jako porušení tehdy platných právních norem. Obyvatelé Krymu se ovšem v referendu při rozpadu Sovětského svazu vyslovili spolu se zbytkem Ukrajiny pro nezávislost a Rusko a Ukrajina následně vzájemně uznaly své hranice.
Krym byl odrazovým můstkem k invazi
Agentura Reuters proto krok označila za pokus Ruska přepsat dějiny. Krymský poloostrov je důležitým bodem sváru mezi Moskvou a Kyjevem od roku 2014, kdy jej Rusko po referendu anektovalo.
Hraje významnou roli i v současném konfliktu mezi oběma zeměmi, který Moskva rozpoutala vpádem svých vojsk na ukrajinské území v únoru 2022. Referendum na ruskými silami obsazeném ukrajinském poloostrově v roce 2014 Spojené státy a Evropská unie označily za neplatné, neuznala ho následně ani OSN.
Rusko Krym použilo jako odrazový můstek pro plnou invazi na Ukrajinu a od té doby vyhlásilo anexi dalších čtyř ukrajinských oblastí. Ani tu valná část mezinárodního společenství neuznává.
Kyjev opakovaně uvedl, že jeho cílem ve válce s Ruskem je obnova Ukrajiny v původních hranicích z roku 1991, tedy včetně poloostrova.
Rusko se nikdy nesmířilo se samostatností Ukrajiny
