Hlavní obsah

Nebohé Rusko je vlastně oběť. Některé Putinovy lži jsou až ohromující

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Rozhovor, který tento týden poskytl ruský prezident Vladimir Putin americkému moderátorovi Tuckeru Carlsonovi, byl plný lží, aby obhájil ruskou agresi a z Ruska udělal oběť. Opakoval dávno vyvrácená tvrzení, že Ukrajinci neexistují a Ukrajina je umělý státní útvar, který Rusko připravil o část jeho území.

Foto: Sputnik, Reuters

Vladimir Putin poskytuje interview Tuckeru Carlsonovi

Článek

Nepravdami byla prošpikovaná především úvodní část rozhovoru, která byla svérázným historickým exkursem. Putin se v interview vracel až do historie vzniku samotné Rusi, který je však stále obestřen řadou nejasností.

Když mluvil o soupeření Ruska s polsko-litevským velkoknížectvím, chtěl tak dokázat, že ukrajinský národ neexistuje a byl uměle stvořen Poláky: „Tyto země (dnešní Ukrajina) se staly součástí polsko-litevského velkoknížectví. Během dekád tam prováděli polonizaci populace. Zavedli tam svůj jazyk ve snaze podpořit ideu, že tato populace není ruská.“

Pak se Putin pustil i do etymologie, kde také pracoval s nepotvrzenými spekulacemi o původu slova Ukrajina a Ukrajinec od slova okraj: „Protože žijí na okraji, jsou to Ukrajinci. Původně slovo Ukrajinec znamená člověka, který žije na hranicích nebo je pohraničníkem a může být jakéhokoli etnika.“ To už se Carlson ztrácel a žádal o upřesnění doby, o které Putin hovoří.

Putin však své vývody o tom, jak Poláci uměle vytvářeli nový národ, sám okamžitě popřel, když hned poté uvedl, že ukrajinský hrdina Bohdan Chmelnický bojující s Poláky hledal ochranu u Ruska.

Ruská agrese pomohla ke sblížení Polska a Ukrajiny

Válka na Ukrajině

Touhu Ukrajinců po samostatném státě podporovalo Rakousko-Uhersko

Pak Putin v rozhovoru přeskočil do 19. století, kde ukrajinské národní obrození (obrozenecké nálady tehdy zasáhly většinu Evropy) připsal rakouské armádě: „Před první světovou válkou využíval ideje ukrajinizace rakouský generální štáb… protože v předvečer první světové války existovala touha oslabit potenciálního nepřítele.“

Že mělo mocnářství samo problémy s národním obrozením různých etnik, pominul. Liberálnější přístup k menšinám, který Vídeň uplatňovala na Haliči, byla podle něj snahou podkopat Rusko, které zakázalo používat ukrajinštinu, a ne snahou snížit napětí v monarchii.

Ukrajina dostala darem území, které jí nepatřilo

Putin si také stěžoval na sovětskou politiku, kdy Ukrajina získala území, jež bylo původně ruské: „Země byly odděleny a dány sovětské Ukrajině a staly se její součástí, takže z tohoto důvodu máme stále řadu důvodů tvrdit, že Ukrajina je umělý stát vytvořený Stalinovou vůlí.“

Foto: Sputnik/Gavriil Grigorov, ČTK/AP

Ruský prezident Vladimir Putin poskytl rozhovor americkému moderátorovi Tuckeru Carlsonovi

Území, která Rusko nyní obsadilo, bylo podle Putina vždy ruské: „Když se SSSR zhroutil, vše, co Rusko věnovalo jako dárek Ukrajině, bylo sebráno.“ Ukrajině skutečně připadl Donbas i Krym, který byl původně součástí RSFSR a Nikita Chruščov ho převedl pod ukrajinskou správu, to však neznamená, že tato území byla vždy ruská a Rusko si je může brát silou.

Kdyby se uplatnil Putinův pohled na „historická území“, musel by Krym být samostatný tatarský, nebo turecký. Moskva navíc územní integritu Ukrajiny v mezinárodně uznávaných hranicích, tedy včetně Krymu a Donbasu, oficiálně uznala v 90. letech, a to hned dvakrát.

Na Ukrajině skoro všichni mluvili rusky

Putin také zcela lživě tvrdil, že na Ukrajině skoro všichni mluvili rusky: „V Rusku a na Ukrajině byl jeden společný jazyk a 90 procent populace mluvilo rusky.“ Už nezmínil, že to bylo tím, že ruštinu museli používat všichni, protože obyvatelstvo bylo rusifikováno a ukrajinština se neučila. Už jenom komická pak byla Putinova snaha to doložit větou: „Byl jsem v Běregovém (Berehovo na západě Ukrajiny) a všechna jména byla v ruštině a v jazyce, kterému jsem nerozuměl, v maďarštině.“ Putin tím pouze doložil míru rusifikace.

Západ chce ovládnout Ukrajinu

Putin rovněž zopakoval, že se Západ snažil dostat Ukrajinu pod svou kontrolu, což se pokoušel doložit bukurešťským summitem NATO z roku 2008. „Náhle se otevřely dveře do NATO. To je něco, na čem jsme se nedomluvili. Ukrajina byla vyhlášena jako neutrální stát,“ uvedl Putin.

Ukrajina skutečně byla vyhlášena jako neutrální, ovšem NATO pouze otevřelo Ukrajině a Gruzii možnost vstoupit do NATO, pokud o to požádají, splní všechny podmínky a budou s tím souhlasit všechny členské země.

Čím více se Putin blížil k současnosti, tím více lhal. Útočil zejména na vlády po majdanu: „Vytvořili hrozbu pro Krym, který jsme museli vzít pod naši ochranu.“ O jakou konkrétní hrozbu šlo, ale nijak nedoložil.

Foto: Sputnik/Gavriil Grigorov, Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin poskytl rozhovor americkému moderátorovi Tuckeru Carlsonovi

Válku zahájilo kyjevské vedení a Rusko napadeným jen pomáhalo se bránit

„Oni zahájili válku na Donbasu v roce 2014 , kdy použili dělostřelectvo a  letectvo proti civilistům,“ tvrdil dále Putin. Ve skutečnosti ale Rusko pomohlo vyvolat povstání na východě Ukrajiny. Prvním vůdcem separatistů byl Igor Girkin Strelkov z ruské rozvědky a Rusko poskytovalo separatistům zbraně a nechalo na jejich straně bojovat i ruské vojáky.

Stěžoval si, že kyjevské vedení se snažilo iredentistické (iredentismus je snaha připojit jiné území s vlastní menšinou) povstání potlačit silou: „Všichni to chtěli řešit vojenskou silou, nikdo nechtěl jednat a to jsme nemohli dovolit.“ Přiznal tak angažmá Ruska v konfliktu v cizí zemi, ovšem zcela převrátil, kdo ho začal.

Vrcholem pak bylo tvrzení obhajující dva roky starou invazi: „Naším cílem je ukončit tuto válku. My jsme tuto válku v roce 2022 nezačali. To byl pokus ji zastavit.“

Ruský prezident taky obvinil NATO, že využívá Ukrajinu k budování základen na jejím území pod záminkou výcviku ukrajinským vojáků. Na Ukrajině ale žádné základny NATO nejsou.

Mír nechce Západ, prý tlačí na Kyjev

Jednání o míru podle ruského prezidenta brání „vládnoucí západní elity“. Dotlačili Ukrajinu, aby odmítla dohodu dojednanou v březnu 2022 v Istanbulu. Co bylo obsahem návrhu mírových dohod z Istanbulu, není známo, Rusové často ukazují podepsaný návrh, není ale jasné, zda je pravý. Hlavní je, že nikdy nebyl schválen.

Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do války netlačil Západ, ten mu naopak po invazi nabízel zajištění odchodu do ciziny, ale on chtěl místo toho munici. Řada západních expertů neočekávala, že by se Ukrajina byla schopna Rusku bránit.

Rusko opakuje, že se cíle války nezměnily

V poslední době Rusko opakuje, že se cíle operace nezměnily, požadavkem je stále „denacifikace“ a absurdní požadavek, aby se Ukrajina stáhla z ruského území. Ukrajina ale žádné ruské území neokupuje. Rusko za okupované území považuje ty části ukrajinských oblastí, které jednostranně anektovalo a nedokázalo je vojensky dobýt.

Nepravd je však více. Putin tvrdil v rozhovoru, že Čína je největší ekonomikou světa, což není, je druhou největší. Podezřelá je i jeho zkazka o tom, že měl ukrajinskému prezidentovi Zelenskému říci: "Voloďo, co to děláš? Proč podporuješ nacisty, když proti nim tvůj otec bojoval?"Zelenského otec se přitom narodil v roce 1947. Ve válce nicméně bojoval jeho děd. Putin se tím ale opět snažil posílit představu, že současný kyjevský režim je neonacistický, a tudíž nelegitimní a je ho nutné odstranit a nahradit nějakým loutkovým, vstřícným k Moskvě, naznačil Institut pro studium války.

Pravdu měl Putin v jediném: „Jestliže chcete zastavit boje, musíte ukončit dodávky zbraní. Pak to skončí za pár týdnů.“ Ve skutečnosti to ovšem znamená, že se Ukrajina nebude mít čím bránit, a Rusko tak vojenskou cestou dosáhne svých cílů.

Putinovy lži: Překrucoval i historii Československa

Evropa

Reklama

Výběr článků

Načítám