Biden znal do detailu plány ruské invaze už v říjnu

V říjnu svolal do Bílého domu poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan přísně tajný briefing. Prezidentovi Bidenovi a viceprezidentce Kamale Harrisové odhalil tajné plány ruského vedení na invazi na Ukrajinu, kterou získaly tajné služby špionáží ruských státních a vojenských elit.

Přestože už v té době ruská armáda shromažďovala u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků a množství těžké vojenské techniky, Biden si Putinovými záměry nebyl jistý. Až briefing se Sullivanem jej ale přesvědčil, že Putin opravdu plánuje frontální útok na Ukrajinu v mnohem větším rozsahu než v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a na Donbase vznikly samozvané separatistické republiky.

Ambiciózní vojenský plán počítal s obsazením většiny Ukrajiny a bleskovou válkou. Přesně to nakonec zprávy po začátku konfliktu potvrdily, ale Rusku se dobýt Kyjev v prvních dnech invaze nepodařilo. Americká rozvědka také zjistila, že Putin chtěl na místo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dosadit loutkového prezidenta. V krajním případě chtěl nechat hlavu ukrajinského státu zabít. Na Zelenského po začátku války ostatně cílily četné atentáty.

Detailní rozsah postupu ruských vojsk některé vládní činitele šokoval. „Nezdálo se to jako věc, do které by se racionální země pustila,“ řekl pro The Washington Post nejmenovaný zdroj obeznámený s tajným briefingem.

Například šéf CIA William J. Burns ale o blížící se invazi od začátku nepochyboval, stejně jako všichni ve vedení rozvědky a bezpečnostních služeb.

Biden do úřadu nastoupil se slibem, že nezatáhne Spojené státy do žádného dalšího válečného konfliktu, připomíná The Washington Post. Ruská invaze na Ukrajinu navíc hrozila nejen zničením míru v Evropě nastoleného po druhé světové válce, ale také eskalací v třetí světovou válku, protože mohla zasáhnout i východní křídlo Severoatlantické aliance (NATO). Americký prezident měl proto na vybranou dvě možnosti: zastrašit Putina, nebo s ním jít do konfliktu.

Druhá možnost ale ze zmíněných důvodů nepřipadala v úvahu. Navíc se NATO po čtyřleté snaze exprezidenta Donalda Trumpa alianci podkopat nacházelo ve stavu nejednotnosti a nezdálo se připravené Rusku čelit.

Poradce pro národní bezpečnost Sullivan deníku prozradil, že se Bidenova administrativa rozhodla Putina od invaze odradit a zároveň varovat spojence, aniž by prozradila zjištění své rozvědky.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken dokonce jednal přímo se Zelenským, který prý varování přijal s „kombinací důvěry a nedůvěry“ a „vážností a stoicismem“. Obával se ekonomického kolapsu země, ale zároveň byl skeptický, aniž by znevažoval varování amerických tajných služeb.

Německo a Francie trvaly na diplomatickém řešení, zatímco USA a Británie v ně moc nevěřily. Spojené státy také v omezené míře odhalení prezentovaly Severoatlantické radě NATO, v níž sedí všech 30 členů vojenského uskupení. Někteří členové prý byli také skeptičtí.

Putin v prosincovém videohovoru s Bidenem argumentoval, že vojáky nasadil na hranice s Ukrajinou kvůli hrozbě východní expanze NATO pro Rusko. Prý tím jen chránil ruské zájmy a teritoriální integritu své země.

Biden dokonce Putinovi nabízel kompromis v podobě odmítnutí bezprostředního vstupu Ukrajiny do NATO a jednání o rozmístění aliančních vojáků v Evropě. Putin na to však nereagoval.

Spojené státy podle zprávy The Washington Post Ukrajinu podceňovaly a předvídaly její pád do ruské nadvlády. Vrásky na čele Američanům přidával i Zelenský, nezkušený politický lídr, který se původně proslavil jako komik. Přestože se obavy z invaze naplnily, Ukrajina v bleskové válce nepadla a konflikt se zřejmě protáhne na dlouhé měsíce či roky.