PŘEHLEDNĚ: Babiš říká, že se vzdal Agrofertu a střet zájmů vyřešil. Proč EU pochybuje

Andrej Babiš dlouhodobě čelí otázkám, zda jako premiér není ve střetu zájmů kvůli holdingu Agrofert. Firmy z holdingu Agrofert čerpají veřejné peníze včetně evropských dotací, Babiš stojí v čele vlády a ze své funkce může mít vliv na prostředí, v němž se o dotacích a veřejných penězích rozhoduje.

Prezident Petr Pavel proto před jmenováním Babiše premiérem na konci roku 2025 nepožadoval pouze obecné ujištění, ale veřejné vysvětlení a slib, jak konkrétně svůj střet zájmů vyřeší.

Babiš oznámil záměr vzdát se Agrofertu v prosinci 2025, 20. února 2026 vložil akcie do RSVP Trustu. Podle svého výkladu tím střet zájmů vyřešil. Tvrdí, že Agrofert už nevlastní, neřídí, nemá z něj prospěch a nemůže jej ovládat.

Svěřenský fond lze zjednodušeně popsat jako právní strukturu, do níž je majetek vyčleněn a kterou má spravovat svěřenský správce. Nad správcem může stát další kontrolní osoba, označovaná jako protektor. Řešení se liší od prodeje firmy nezávislému kupci. Majetek zůstává ve zvláštním právním režimu, jehož fungování určuje statut fondu.

Podle zjištění Seznam Zpráv vložení Agrofertu do svěřenské struktury nemusí znamenat úplné oddělení Babiše a jeho rodiny od budoucího ekonomického prospěchu.

Po Babišově odchodu z vlády má podle těchto zjištění skončit režim nezávislé správy a vliv nad fondem má získat rodinná rada složená z jeho potomků. Ta by mohla rozhodovat i o tom, kdo bude fond spravovat. Transparency International upozornila, že takové nastavení by teoreticky mohlo umožnit i návrat Babiše do pozice správce fondu.

Státní zemědělský intervenční fond po vyhodnocení právních posudků dospěl k závěru, že Babišovo řešení je v souladu s českou i evropskou legislativou. Fond rozhodl na základě vlastních právních analýz a vlastní komunikace s orgány EU

Situaci komplikuje, že různé části Evropské komise se v kauze vyjadřují k různým rovinám problému. SZIF se odvolává na komunikaci s DG Agri, tedy zemědělskou částí Evropské komise, podle níž může zemědělské platby firmám z holdingu Agrofert dál vykazovat v dohodnutém režimu. Komise sama ale dál prověřuje širší otázku Babišova střetu zájmů a žádá české úřady o další vysvětlení fungování RSVP Trustu i dalších firem spojených s Babišem.

Tak jako tak, fond odblokoval možnost, aby firmy z holdingu Agrofert znovu žádaly o zemědělské podpory. Stalo se tak v období, kdy se otevíralo podávání žádostí o významné nárokové platby v zemědělství. Podle dostupných informací už fond firmám z holdingu vyplatil zhruba 204,7 milionů korun.

Státní zemědělský intervenční fond nečekal na konečné stanovisko Evropské komise, protože vycházel z názoru, že rozhodnutí o obnovení zemědělských plateb je v pravomoci českých orgánů a nepodléhá předchozímu schválení Bruselu.

Fond se opřel o vlastní právní posudky a o komunikaci s evropským Generálním ředitelstvím pro zemědělství. Podle zjištění médií se však část českých úředníků chtěla Evropské komise na soulad Babišova řešení s evropskými pravidly výslovně dotázat. Tento dotaz měl být zastaven.

Zatím tak není jisté, zda tyto dotace následně proplatí Evropská unie. Pokud by je neuznala, náklady by mohly zůstat na českém státu.

Evropská komise zaslala do České republiky několik dopisů týkajících se Babišova možného střetu zájmů. Plné znění dopisu Evropské komise není zveřejněno na webu Komise. K dispozici jsou však jeho citované části a shrnutí v médiích, která uvádějí, že dokument mají k dispozici.

Evropská komise se podle těchto informací ozvala proto, že dosavadní odpovědi českých úřadů nepovažovala za dostatečné. Požaduje podrobné právní posouzení fondu RSVP Trust, vysvětlení majetkové struktury a správy Agrofertu a také informace o dalších firmách spojených s Andrejem Babišem, které do fondu vloženy nebyly. Média v této souvislosti zmiňují například společnosti SynBiol nebo Hartenberg Holding.

Komise zároveň upozornila, že české orgány by zatím neměly Evropské komisi vykazovat výdaje související s Agrofertem nebo dalšími subjekty spojenými s Babišem, a to od jeho jmenování premiérem. Cílem je ochrana rozpočtu EU před situací, kdy by evropské prostředky mohly směřovat k firmám napojeným na politika ve střetu zájmů.

Evropská komise zatím nepovažuje samotné vložení Agrofertu do svěřenského fondu za dostatečný důkaz, že střet zájmů byl odstraněn. Požaduje posouzení, zda fond skutečně vylučuje i nepřímý vliv a zájem.

Evropské finanční nařízení chápe střet zájmů šířeji než pouze jako formální vlastnictví firmy. Rizikem může být také rodinná vazba, budoucí ekonomický prospěch, možnost nepřímého vlivu nebo jiný osobní zájem, který může ohrozit nestrannost veřejného rozhodování.

Pokud tedy z hodnoty Agrofertu mohou v budoucnu těžit Babišovy děti a pokud část jeho dalšího byznysu zůstává mimo fond, má Komise důvod požadovat další vysvětlení. Česká strana má doložit, že nastavená struktura skutečně odstraňuje nejen přímý, ale i nepřímý střet zájmů.

Další vývoj závisí na tom, zda české úřady Evropské komisi doloží, že Babišův střet zájmů je skutečně vyřešen. Pokud se jim to nepodaří, hrozí, že Evropská unie výdaje spojené s Agrofertem neproplatí.

V takovém případě by náklady mohly zůstat na českém státním rozpočtu. Může následovat neuznání části výdajů, finanční oprava, další kontrola nebo spor o odpovědnost za schválené platby.

Případ má každopádně politické dopady. Opozice vyzývá k pozastavení plateb, téma se řeší ve veřejné debatě a v souvislosti s postupem úřadů byla podána i trestní oznámení.

Současně pokračuje také starší část případu, která se týká dotací a podpor vyplacených Agrofertu v letech 2017 až 2021, tedy v době Babišova prvního premiérského období. V současné době je trochu chaotická situace: část stát zpětně vymáhat nebude, u jiné části už vymáhání začalo.

Postup úřadů totiž není jednotný. Státní zemědělský intervenční fond dospěl k závěru, že nebude zpětně vymáhat takzvané nárokové evropské zemědělské dotace, které Agrofert v tomto období získal.

Jiný postup zvolil Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Ten zahájil předsoudní fázi vymáhání u jiné části podpor a vyzval 28 dceřiných firem Agrofertu, aby dobrovolně vrátily peníze čerpané na podporu zemědělské činnosti.

Agrofert vracení peněz odmítá. Tvrdí, že postupoval podle zákona i dotačních pravidel. Pokud firmy peníze dobrovolně nevrátí, může spor pokračovat soudní cestou.