Článek
Kromě Česka se k dopisu přidalo také Polsko, Švédsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko a Island. Poslední dvě zmiňované země nejsou členy Evropské unie.
Tyto státy v dopise, o němž informovala polská stanice, napsaly, že Evropská komise v září 2022 oprávněně v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině pozastavila platnost dohody o zjednodušeném vízovém režimu s Ruskem a poté vydala pokyny pro vyřizování žádostí o víza podaných ruskými státními příslušníky.
„Nerovnoměrné provádění těchto pokynů v jednotlivých členských státech však zůstává značně problematické, neboť postrádá dostatečnou míru solidarity i konzistentnost. Zároveň hrozí, že se členské státy ocitnou v nerovném ekonomickém postavení,“ píše se v dopise.
Členské země v něm argumentují, že zatímco na Ukrajině dennodenně Rusové zabíjejí ukrajinské civilisty, ruští turisté si užívají evropských pláží a letovisek.
„S blížícím se létem považujeme my, níže podepsaní ministři, za naléhavé znovu zdůraznit nutnost zachovat restriktivní vízovou politiku vůči ruským žadatelům o víza,“ stojí v dopise. Ministři v této souvislosti rovněž připomínají osud tisíců nelegálně deportovaných ukrajinských dětí.
Ministři k dopisu přiložili statistiku, podle níž bylo ruským občanům v roce 2025 vydáno 477 878 schengenských víz pro turistické účely. Významnou část z nich přitom tvořila víza pro více vstupů.
Vydávání víz je v pravomoci jednotlivých členských zemí. Některé ze zemí usilují o úplný zákaz vstupu občanů Ruska do EU, to by ale vyžadovalo schválení kvalifikovanou většinou států. Například Estonsko se zasazuje o to, aby se do Schengenského prostoru nikdy nedostali Rusové, kteří bojovali ve válce proti Ukrajině.
