Článek
Ruské federální příjmy z ropy a plynu dlouhodobě tvořily 30 až 50 procent státní kasy. Po invazi na Ukrajinu začaly vlivem sankcí klesat – loni o více než 20 procent.
Zájem o ruské suroviny válka v Íránu sice zvýšila, ale rozpočtový deficit se navzdory tomu prohloubil na rekordní úroveň, uvedla agentura Bloomberg. Za první čtyři měsíce letošního roku dosáhl 5,9 bilionu rublů, zhruba 1,7 bilionu korun, tedy 2,5 procenta HDP.
Na celý letošní rok přitom vláda plánovala deficit 3,8 bilionu rublů a počítala s příjmem 40,2 bilionu rublů při výdajích 44 bilionu rublů – plánovaný deficit je tedy překročen již v prvních čtyřech měsících, uvádí agentura Reuters.
Výdaje na armádu a bezpečnostní složky tvoří bezmála 40 procent rozpočtu. Ještě před rokem Kreml prezentoval válečné výdaje jako motor růstu, teď i někteří ruští politici otevřeně říkají, že dosavadní zdroje růstu jsou vyčerpané.
Ekonomika loni zpomalila na přibližně jedno procento z 4,9 procenta v roce 2024. V prvním čtvrtletí letošního roku klesla o 0,2 procenta – to úředníci přičítají vysokým úrokovým sazbám, sankcím a silnému rublu. Pro letošek se předpokládá růst pouhých 0,4 procenta.
Aby vláda zachovala fiskální rámec, zvýšila letos některé daně ve snaze vyvážit přehřátou válečnou ekonomiku. Zvažuje také zavedení mimořádné daně pro producenty komodit a banky, aby pomohla zacelit rozpočtovou mezeru. Moskva zároveň hlásí pokles zaměstnanosti a investic poté, co příjmy výrazně zaostaly za očekáváním.
