Článek
„Naše ‚sankce dlouhého doletu‘ přinesly dobré výsledky,“ poznamenal ve středu na Telegramu Zelenskyj. „Včera v noci byly zasaženy i čistě vojenské cíle na základně Kronštadt,“ doplnil.
Na zmíněné námořní základně, která se nachází na ostrově Kotlin v Baltu a je sídlem ruské Baltské flotily střežící námořní přístupy k Petrohradu, hoří podle portálu Naša Niva mimo jiné také ruská korveta Bojkij třídy Stěrěguščij, která tam byla opravována, a další plavidla. „Nad doky stoupá kouř,“ poznamenal server.
Korveta Bojkij eskortovala podle televize Nexta v roce 2025 lodě z ruské stínové flotily přes Lamanšský průliv.
Prezident Zelenskyj také potvrdil, že ukrajinské ozbrojené síly zaútočily na vojenský závod v ruské Tambovské oblasti, který vyrábí komponenty pro systémy řízení letadel a raket. Upřesnil, že zmíněná továrna se nachází téměř 600 kilometrů od ukrajinsko-ruské frontové linie.
„Děkujeme našim vojákům za jejich přesnost. Ukrajinský plán dalekonosných sankcí se realizuje přesně tak, jak je potřeba k nastolení míru,“ zdůraznil prezident.
Ruské úřady podle portálu dronový útok na závod Progress v Mičurinsku v Tambovské oblasti potvrdily. Ukrajinské speciální jednotky pak potvrdily úder na ropný terminál v Petrohradu, který je v plamenech.
Sklad munice a pohonných hmot
O útocích bezpilotních letounů hovořil také gubernátor Leningradské oblasti. V Petrohradu, který je jejím centrem, má ve středu začít Mezinárodní ekonomické fórum. Ruského Davosu, jak konferenci přezdívají některá média, se má hned od začátku zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin.
Ukrajinský generální štáb pak na Facebooku zveřejnil přehled cílů za uplynulých 48 hodin. Kromě petrohradského ropného terminálu, závodu Progress a kronštadtské základny šlo také o letiště Saki na okupovaném Krymu.
Zasažen byl také sklad munice a bezpilotních letounů v Halicynivce v Doněcké oblasti, sklad pohonných hmot a maziv v Bilolucku v Luhanské oblasti a také nepřátelské stanoviště Selydove v Doněcké oblasti.
Generální štáb zároveň upřesnil následky některých úterních útoků. Ropná přečerpávací stanice Zenzevatka podle něj musela být kvůli poškození zastavena, poničená rafinerie Ilskij v Krasnodarském kraji z větší části nefunguje.
Ukrajinská armáda kromě vojenských cílů útočí také na ruskou ropnou a plynovou infrastrukturu ve snaze zabránit Moskvě získávat prostředky na vedení války prodejem a zpracováním surovin. Drony, které v drtivé většině na ruském území útočí, ukrajinští vojáci nazývají „sankce dlouhého doletu“.
Baltská flotila
Baltská flotila je nejstarší operační svaz ruského námořnictva. Založil ji v roce 1703 car Petr Veliký.
Zahrnuje hladinové lodě, ponorky i letectvo. Jejich hlavním úkolem je regionální obrana, obojživelné operace a odstrašení v Baltském moři.
Velitelství Baltské flotily sídlí v ruské enklávě Kalinigrad, hlavní základnou je Baltijsk, další základny včetně suchých doků jsou v Kronštadtu a Petrohradu.
Současná výzbroj se skládá mimo jiné z raketového torpédoborce Nastojčivyj, raketových fregat třídy Něustrašimyj, korvet třídy Stěrěguščij, výsadkových a tankovacích lodí a vznášedel.
Po vstupu Švédska a Finska do NATO se operační prostor Baltské flotily výrazně zúžil a Moskva ji vnímá jako mnohem zranitelnější.


