Článek
Vystudovaná právnička Alena Schillerová působila od roku 2016 do roku 2017 jako náměstkyně ministra financí. Od prosince 2017 nastoupila na post ministryně financí v první Babišově vládě a zůstala na něm až do roku 2021. Stala se tak první ženou v historii České republiky, která tuto funkci zastává. V letech 2019–2021 byla místopředsedkyní vlády Andreje Babiše.
Narodila se 18. března 1964 v Brně. Na Masarykově univerzitě úspěšně vystudovala práva, o dva roky později tamtéž získala i titul JUDr. Dálkově absolvovala doktorské studium v oboru Správní a zemědělsko-družstevní právo, v roce 2000 pak rozšířila své vzdělání o titul Ph.D.
Přes dvacet let pracovala ve finanční správě. Kariéru započala na Finančním úřadu Brno-venkov jako právnička, později se propracovala na vedoucí právního a exekučního oddělení. V letech 1995 až 2006 byla zástupkyní ředitele úřadu, šest let poté zastávala funkci ředitelky.
Mezi lety 2013 až 2015 krátce působila také na Odboru metodiky a výkonu daní Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj a jako ředitelka Odboru právního a daňového procesu Generálního finančního ředitelství.
V roce 2016 se již objevila na ministerstvu financí, kde byla jmenována odbornou náměstkyní pro daně a cla. V této funkci měla na starost legislativní a technickou přípravu EET. O rok později byla jmenována prezidentem Milošem Zemanem do funkce ministryně financí, kterou si udržela i ve druhé Babišově vládě v roce 2018.
Na konci dubna 2019 se pak stala také místopředsedkyní druhé vlády Andreje Babiše pro ekonomiku a finance.
S Právnickou fakultou Masarykovy univerzity, kde sama studovala, od roku 1994 externě spolupracuje. Od roku 2009 je členkou vědecké rady Fakulty podnikatelské VUT v Brně.
Schillerová hovoří anglicky, německy a rusky.
Kontroverzní kauzy
Schillerová se do povědomí občanů dostala také kvůli některým kontroverzním kauzám. Jedna z nich se týkala procesu zavádění EET, kdy měla na základě některých výkladů požadovat zahrnutí do elektronické evidence tržeb také spropitné zaměstnanců, což ministerstvo zamítlo. Kritice čelila také za propagování údajně podvodných statistik, které měly myšlenku EET podporovat.
Další kauzu pak obstaral zeť Schillerové David Rusňák. Policie ho stíhala za úniky z policejních spisů souvisejících s jeho případy z roku 2011. Jeho stíhání bylo podmíněně zastaveno krátce předtím, než Schillerová nastoupila do funkce ministryně.
Na konci ledna roku 2022 bylo zjištěno, že ministerstvo financí v době od září 2021 do listopadu téhož roku zaplatilo téměř dva miliony korun na platy a odměny pro fotografa a kameramana, kteří Schillerovou fotili a natáčeli na její profily na Facebooku a Instagramu. V Otázkách Václava Moravce se Schillerová hájila tím, že fotografové prezentovali lidem „velice složitou materii ministerstva financí“.
Server Hlídač státu pak prověřil všech 1023 instagramových příspěvků z daného období a došel k tomu, že 46,6 % příspěvků je ryze osobního charakteru a nijak nesouvisí s prací ministerstva. Server Neovlivní.cz poté přišel s další zprávou, že na ministerstvu bylo nalezeno několik fotoknih, které obsahují pouze fotografie Aleny Schillerové a jejímž autorem je fotograf Petr Kořínek, který Schillerovou fotil před nástupem výše zmíněných fotografů.
Dle právníka Závodského by měl stát po Schillerové peníze vymáhat zpět, neboť patrně došlo k využívání veřejných statků pro vlastní potřebu, což srovnává např. s použitím služebního auta pro soukromé účely.
