Postupné navyšování výdajů na obranu? Vláda nic takového neplánuje

„Máme střednědobý výhled pro roky 2028 a 2029, kde se počítá s 2,1 procenty HDP,“ řekl v pondělí Novinkám náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč.

Babišův kabinet tak chce přenechat tíhu růstu obranných výdajů až další vládě, která přijde po ní. Česko se totiž stejně jako další členské země NATO na loňském summitu z Haagu zavázalo dát do roku 2035 na vojenské výdaje 3,5 % HDP a dalších 1,5 % HDP na výdaje související s bezpečností.

„Vláda to má nastaveno tak, že vyšší nárůst výdajů na obranu by měl přijít až od roku 2030,“ dodal šéf armády.

Premiér trajektorii výdajů nechtěl komentovat. „V této chvíli vám nic neumím říct,“ řekl Babiš v pondělí ve Slovinsku, kde je na zahraniční cestě.

Novinky se na plánovanou výši výdajů na obranu pro nadcházející dva roky v pondělí ptaly také ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Ministryně ale přesná čísla odhalit nechtěla.

„Pokud se bavíte o střednědobém výhledu, tak jsme ho zatím nediskutovali. Je to něco, co musíme zahrnout do celkového kontextu, úprav a reforem, které chystáme,“ řekla na tiskové konferenci po jednání vlády.

Armáda by ale potřebovala víc. „Vzhledem k tomu, že armáda byla v posledních desetiletích podfinancovaná, tak dvě procenta HDP obranných výdajů jsou minimum. Potřebujeme víc, abychom mohli odstraňovat důsledky nedostatku financí z minulých let,“ vysvětlil šéf armády.

Schillerová zároveň zpochybnila naplnění závazků z Haagu. „Pět procent výdajů na obranu je nereálných, pokud úplně nechceme zlikvidovat ekonomiku,“ konstatovala ministryně a dodala: „To, co v tuto chvíli dáváme na obranu, je maximum možného.“

Před nedodržováním spojeneckých závazků vládu opakovaně varovali zástupci Severoatlantické aliance i členové americké administrativy. Velmi důrazně se v březnu vyslovil americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick.

Připomněl, že se Česko zavázalo do deseti let vydávat na obranu pět procent HDP a že by tudíž mělo od letošního roku nastoupit na zvyšující se trajektorii obranných výdajů.

„Od loňského červnového summitu v Haagu musí mít všechny členské státy akční plán pro splnění cílů v oblasti kapacit a zvýšení výdajů na obranu z dvou procent na 3,5 v příštích deseti letech, přičemž pozitivní dynamika se očekává již v roce 2026,“ řekl Merrick.

„Pokud Česko nesplní své závazky, bude to mít dopad na celou alianci a nemusím vám ani českému lidu připomínat, jak je důležité, aby spojenci dodržovali své závazky,“ dodal.

Ministerstvo obrany letos hospodaří s 154,8 miliardy korun, což odpovídá přibližně 1,8 procentům HDP. Babišův kabinet mu přitom krátce po svém nástupu proti návrhu předchozí Fialovy vlády seškrtala rozpočet zhruba o 20 miliard korun.

V příštím roce má podle návrhu rozpočtu ministerstvo dostat nominálně nejvíce v historii - 191 miliard korun, to je lehce přes dvě procenta HDP. Pokud návrh projde, bude Babišův kabinet první vládou, která vyčlení více než dvě procenta HDP přímo do rozpočtu ministerstva obrany. A naplní tak i český zákon o financování obrany, který stanovuje minimální výdaje na obranu na dvě procenta HDP.