Článek
Příjmy rozpočtu v příštím roce by měly být 2,199 bilionu korun, proti původnímu, srpnovému návrhu se zvýšily o devět miliard korun. Podle šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO) je to dáno zpřesněným odhadem výnosu z prodeje emisních povolenek.
Výdaje by příští rok měly být 2,585 bilionu korun, proti srpnovému návrhu vzrostly o šest miliard korun. Zvýšily se zejména výdaje ve školství. „Vláda potvrdila hlavní priority rozpočtu, které obsahoval už původní návrh,“ konstatovala Schillerová.
Oproti srpnové verzi předložené ministerstva financí zahrnuje rozpočet hned několik dílčích změn. Na výdajové straně jde zejména o zvýšení u důchodů o čtyři miliardy korun nebo více prostředků pro školství celkem za 2,9 miliardy.
„Návrh obsahuje také nové úspory například v oblasti výdajů na IT služby státu ve výši 1,4 miliardy korun díky jejich lepší koordinaci napříč resorty prostřednictvím nového zmocněnce a dále zejména příjmy z emisních povolenek v celkové výši 7,8 miliardy, které v původní verzi rozpočtu být nemohly,“ upřesnilo ministerstvo v tiskové zprávě.
Výši původně navrženého schodku kritizovala nejen opozice, ale i menší koaliční strany Motoristé a SPD. Minulý týden koalice pak bez bližšího upřesnění oznámila, že se dohodla také na legislativních změnách, které mají během roku 2027 přinést další úspory kolem 20 miliard korun. Ty ale v návrhu schváleného rozpočtu nejsou započteny, protože jejich přijetí si podle ministrů vyžádá změnu zákonů.
Největší prioritou rozpočtu jsou podle Schillerové investice. Podle jejího návrhu by investice v příštím roce měly vzrůst o 26,4 miliardy korun na 289,6 miliardy. Více peněz má proti letošku směřovat hlavně na obranu, dopravu a do kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu. Vláda chce zároveň výrazně posílit financování zdravotnictví.
Právě vyšší výdaje na zdravotnictví, dostavění klíčové dopravní infrastruktury a další investice vláda používá jako hlavní argument pro vyšší schodek, který pro stát znamená další zadlužování. Letos dosáhnou náklady na obsluhu státního dluhu 110 miliard korun, návrh rozpočtu na příští rok počítá s jejich zvýšením na 130 miliard korun.
Schillerová v pondělí také potvrdila, že platy ve veřejné správě stoupnou o pět až devět procent. „Rozpočet počítá se zásadní reformou odměňování ve veřejné správě a zvýšení výdajů na platy o bezprecedentních 33,9 miliardy korun,“ dodala.
Učitelé se mají v průměru polepšit o 3600 korun měsíčně, policisté i hasiči o 2900 korun, vojáci z povolání o 2440 a například pracovníci v kultuře o 4000 korun měsíčně.
Společně se státním rozpočtem schválil kabinet i návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. V příštím roce má hospodařit s 183,1 miliardy korun, což je o 13,8 miliardy korun víc než letos.
Sázka na investice a lepší výběr daní
Ministři podle svých slov věří, že investiční aktivita státu podpoří růst ekonomiky, který se projeví ve výběru daní.
„Potřebujeme dobudovat dopravní infrastrukturu. Máme plán, že do roku 2033 by měla být dobudována páteřní síť dálnic. Když lidi přiblížíme k dostupnému zaměstnání a dokončíme obchvaty, které jsou někde třicet let nedobudované, podpoříme růst ekonomiky,“ řekla Novinkám už na konci srpna Schillerová.
Ministryně zároveň počítá s vyššími příjmy díky opatřením proti daňovým únikům. „To jsou věci, které nás posunou dál. A vedle toho začnou působit naše opatření, která zlepší výběr daní, jako je nová elektronická evidence tržeb EET 2.0, Kobra 26 proti nelegální práci nebo kroky v oblasti transferových cen,“ uvedla.
Jen EET 2.0 má podle Schillerové při konzervativním odhadu po plném náběhu přinést přes 14 miliard korun ročně.
Opozice i Národní rozpočtová rada návrh rozpočtu kritizují. Rada varovala, že znamená obrat od dosavadní mírné konsolidace k růstu deficitů a dluhu. Už pro rok 2028 fiskálně-strukturální plán Česka počítá se schodkem veřejných financí ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. To by podle rady znamenalo potřebu konsolidace veřejných financí zhruba o 130 až 140 miliard korun v dnešních cenách.
Letos má deficit celých veřejných financí dosáhnout 2,7 procenta HDP po loňských 2,1 procenta. Příští rok má vzrůst na více než 3,5 procenta HDP.
„Obří schodek 386 miliard nikdo nechce. Nechceme ho my, nechtěli jste to vy a nechtěli to ani vaši voliči,“ rýpl si do Motoristů a SPD šéf opozičních lidovců Jan Grolich.
Další opoziční zákonodárci pak vyzdvihovali prohlášení poslance za vládní SPD Miroslava Ševčíka, který ČT řekl, že nepodpoří rozpočet se schodkem kolem 385 miliard korun.
Vládu za rozpočet nepochválil ani bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Snížit deficit o tři miliardy je asi takové konsolidační úsilí, jako by si zadlužující se domácnost odepřela jednu odpolední kávu měsíčně a pochválila se za úspory,“ prohlásil. „Byl by to skvělý scénář pro politický sitcom. V syrové realitě je to ale hodně drahá legrace,“ dodal.
Vláda zároveň přes odpor opozice letos rozvolnila výdajové limity. Některé strategicky významné infrastrukturní stavby se nově do zákonných výdajových rámců nezapočítávají. Výjimka dál platí také pro obranné výdaje nad dvě procenta HDP, kabinet ji ale prodloužil až do roku 2036.
Návrh rozpočtu nyní projednají poslanci. V prvním čtení rozhodnou o příjmech, výdajích a saldu, poté mohou už jen přesouvat výdaje mezi kapitolami. Senát se rozpočtem nezabývá.
Pro letošek stát počítá s rozpočtovým schodkem 310 miliard.
