Článek
Podotkl, že Česko bude navíc potřebovat výrazné prostředky na zajištění péče kvůli stárnutí. „To nejpalčivější nebude otázka výše důchodů, ale zajištění péče v sociálních a zdravotních službách. Ten největší nárůst přijde mezi lety 2030 a 2035. Je potřeba na to reagovat a dávat peníze na to, aby se ten systém postavil,“ prohlásil Jurečka.
Strop důchodového věku na 65 letech je součástí programového prohlášení vlády. Platit měl od příštího roku, ale ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že se zavede až od roku 2028 další novelou s úpravou penzí náročných profesí. Schválený plán přípravy legislativy zmrazení věku na 65 letech už ale nezmiňuje ani u jedné předlohy. Opozice ocenila, že kabinet její důchodovou reformu rušit nebude.
„My jsme nikdy neřekli, že všechna ta parametrická opatření minulé vlády změníme, ale že zrušíme ta klíčová. A to taky uděláme,“ uvedla Schillerová. Podle ní se pojem důchodová reforma už vyprázdnil. „Troufnu si říct, že už nebude žádná důchodová reforma, budou parametrické změny,“ řekla.
Podotkla, že strop věku se v tomto volebním období nikoho nedotkne, hranice se na 65 let dostane až ve třicátých letech. Zatím se už léta posouvá každý rok u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři či šest měsíců. Podle schválené reformy minulé vlády to má být o měsíc ročně. Na 67 let se má dostat za 31 let v roce 2057. Podle podkladů ministerstva práce pro tripartitu by zastropování začalo zvedat výdaje na penze od roku 2030. Do poloviny století by ročně vzrostly z 2,2 miliardy korun na téměř 129 miliard korun.
Česko podle ministryně vydává na důchody osm až devět procent HDP, a nejvýš by tato hodnota měla později v tomto století dosáhnout asi 11,5 procenta. „V jiných vyspělých státech to už je i dvanáct procent už teď,“ prohlásila. Jurečka k tomu podotkl, že jiné země na rozdíl od Česka penze daní, při očištění jsou tedy podíly srovnatelné.