Hlavní obsah

Expertům navzdory. Vláda chce vyšší schodky, ekonomové i opozice se bouří

Rozvolňování rozpočtových pravidel, které plánuje vláda, kritizuje nejen opozice, podle níž bude pokračovat růst deficitů na úkor budoucnosti, ale i přední ekonomové. Schodek státního rozpočtu na příští rok bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) „významně pod 400 miliardami korun“.

Foto: Profimedia.cz

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO)

Článek

Přes 400 miliard korun se schodek dostal pouze za výjimečné situace při pandemii covidu v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy. Podle nynějších pravidel vláda tak vysoko v příštím roce jít nemůže. Národní rozpočtová rada vypočítala schodek na 156 miliard, s penězi na elektrárnu Dukovany by mohl dosáhnout 190 miliard, další výjimka se může týkat obrany.

„Máme zájem, aby byl deficit co nejnižší, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ prohlásil Babiš. Vláda proto prosazuje změnu rozpočtových pravidel v zákoně a uvádí, že snížení z letošního plánovaného schodku 310 miliard na polovinu by Česku uškodilo. Stát letos hospodaří s příjmy 2,1 bilionu korun a výdaji 2,4 bilionu.

Vyšší schodek kritizuje Národní rozpočtová rada, nezávislý orgán hodnotící hospodaření státu a dodržování rozpočtových pravidel. „Ekonomika roste, nezaměstnanost je nízká, mzdová dynamika je silná a inflace blízko svého dvouprocentního cíle,“ uvedl pro Novinky analytik rady Daniel Bárta. V tak příznivé situaci podle něj není vhodné deficit zvyšovat. 

Babiš po úterním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o přípravě rozpočtu na rok 2027 uvedl, že ministři mají hledat úspory na provozu, podle rozpočtové rady ale velké peníze tak získat nelze. „Pokud by vláda chtěla šetřit na provozu, bavíme se o jednotkách miliard korun,“ řekl Bárta. Pro výraznější úspory by bylo nutné otevřít velké výdajové bloky, jako zdravotnictví, školství, dopravu nebo důchody.

Výhrady ekonomů

„Ve výsledku je rozpočet neprůhledný, hůře kontrolovatelný a navíc k tomu i drahý,“ uvedla pro Novinky Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Náklady na obsluhu státního dluhu se podle ní za posledních šest let zdvojnásobily na 1,4 procenta HDP.

Opozice je proti vyšším deficitům. Předseda ODS Martin Kupka označuje kroky vlády za rozpočtový armagedon. „Nestačí jim astronomické schodky – ještě se snaží změnit pravidla zákonem, proti kterému protestujeme, odmítá ho většina ekonomů a vetoval ho prezident,“ připomněl rozhodnutí Petra Pavla.

Dvacet českých ekonomů zaslalo poslancům dopis se stejným stanoviskem jako prezident. Rozpočtová pravidla podle nich patří k zásadním zákonům vyspělých zemí. „Pomáhají tomu, aby společenské potřeby mohly být zajišťovány stabilně a dlouhodobě, aby neodpovědné hospodaření neohrožovalo budoucí generace,“ uvedli. Dopis podepsali bývalí guvernéři ČNB Jiří Rusnok a Zdeněk Tůma nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Koalice ANO, SPD a Motoristů chce prezidentské veto přehlasovat, Sněmovna by o něm měla jednat 25. srpna. Vláda zároveň mění plán ozdravení veřejných financí – místo dřívějšího limitu 1,25 procenta HDP plus výjimky na obranu počítá pro příští rok se schodkem 2,8 procenta.

Rozpočty zemí Evropské unie ovlivňují i společná pravidla – limity schodku veřejných financí tři procenta HDP a veřejný dluh do 60 procent HDP. Pokud je země dlouhodobě porušují, může s nimi zahájit řízení Evropská komise.

Společné prohlášení ekonomů

(28. 7. 2026) Vláda svou poslaneckou většinou prosadila změny rozpočtových zákonů navzdory odborné kritice a přes vrácení ze strany Senátu, a to bez jakékoli úpravy či zohlednění argumentů upozorňujících na rizika těchto změn. Dne 22. července 2026 zákon vetoval prezident republiky.

Z hlediska ekonomů, kteří se dlouhodobě zabývají veřejnými financemi, považujeme krok prezidenta za opodstatněný a vyzýváme Poslaneckou sněmovnu, aby se důvody vrácení zabývala. Plně respektujeme roli vlády v nastavování rozpočtových priorit. Zde se ale jedná o úpravu pravidel, která mají všem vládám – té minulé, současné i budoucím – stanovovat limity, které jsou v souladu s odpovědným hospodařením, a tedy jsou v zájmu nás všech i budoucích generací.

Rozpočtová pravidla jsou standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Neohrožují ekonomický rozvoj, nezpochybňují důležitost obranyschopnosti, vzdělávání, veřejného zdravotnictví ani sociálního zabezpečení. Naopak napomáhají tomu, aby všechny tyto společenské potřeby mohly být zajišťovány stabilně a dlouhodobě, tedy aby současné neodpovědné hospodaření neohrožovalo budoucí generace. Na ty budou dopadat naše dluhy.

Výběr článků

Načítám