Článek
Schillerová v nedělní debatě na CNN Prima News uvedla, že rozpočet bude odpovídat fiskálně strukturálnímu plánu, který schválila Evropská komise. Chce v něm využít takzvanou evropskou únikovou doložku, tedy možnost podle evropských pravidel zvýšit výdaje na obranu.
Připustila, že se návrh rozpočtu do konečného schvalování na vládě na konci září ještě může změnit. Například Energetický regulační úřad podle ministra průmyslu a jejího stranického kolegy Karla Havlíčka ještě dopočítává objem poplatků na podporované zdroje energie.
Exministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě odhadl, že se schodek bude pohybovat mezi 360 a 370 miliardami korun. Ekonomický odborník ODS Jan Skopeček řekl, že cokoli nad 310 miliardami korun, což je letošní schválený schodek, nemá logiku. Zdůvodnil to tím, že ekonomika v příštím roce poroste, a proto je podle něj absurdní zvyšovat schodek.
Bez vyšších daní deficit nejspíš výrazně neklesne
„Bez zásadních změn na straně příjmů, tedy především v oblasti daní, nejde zlepšit situace našeho rozpočtu,“ tvrdí Jurečka. Uvedl také, že chybou bylo před šesti lety zrušení superhrubé mzdy, kdy se do základu daně z příjmů u zaměstnanců započítávaly i odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Pro politiky je podle něj extrémně složité udělat úpravu zpátky. Lidovci podle něj připravují národohospodářskou strategii, ve které říkají, že se daňový mix v ČR musí změnit.
Pro zrušení superhrubé mzdy v roce 2020 hlasovalo hnutí ANO, SPD a tehdy opoziční ODS.
Rovněž předseda opoziční STAN Vít Rakušan v neděli v debatě České televize prohlásil, že zrušení superhrubé mzdy, což sice znamenalo snížení zdanění zaměstnanců, ale i výpadek na straně příjmů okolo 120 miliard korun ročně, bylo fatální chybou. Podle něj musí přijít daňová reforma. Dovedl by si představit zvýšení zdanění například nikotinu nebo majetku, nikoliv práce.
Schillerová informovala, že připravuje změny ve spotřebních daních. Jako příklad uvedla zdanění nikotinových sáčků, které se nyní nezdaňují. V pondělí má také vláda projednávat právní úpravu, která by umožnila úřadům doměřovat sociální odvody u práce načerno. O dalších reformách podle ní koalice vyjednává. Dopady spočítané má, ale zveřejnit je zatím nechtěla.
V rozhovoru pro Novinky Schillerová před pár dny uvedla, že vláda chce hlavně vybírat daně řádně. Změnu u sazeb některých daní ale připustila. „Evropská komise a Mezinárodní měnový fond nám ale doporučují zabývat se také například majetkovými daněmi, které máme relativně nízké,“ připomněla. Případné změny by se podle ní mohly dotknout například investorů, kteří vlastní mnoho nemovitostí.
Vláda sází na investice, hlavně do dopravní a energetické infrastruktury. Vyšší zadlužení státu podle ní rozpohybuje ekonomiku, což má přinést vyšší příjmy do rozpočtu.
Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro CNN Prima News, který televize natočila ve čtvrtek a odvysílala v neděli, uvedl, že neočekává od současné koaliční vlády Andreje Babiše (ANO), že by přišla s reformami povinných výdajů rozpočtu. S reformami podle něj bude muset přijít až jakákoli následující vláda. Rozpočet i podle něj utrpěl zrušením superhrubé mzdy.
„Neočekávám to od této vlády, ale jsem přesvědčen o tom, že jakákoli další vláda, která přijde, bude muset vypít ten kalich hořkosti a přijít s reformami, které budou řadu lidí možná bolet. Budou se těžko prosazovat, těžko vysvětlovat, ale nepůjde to bez nich,“ řekl prezident.
Strukturální deficit vzniklý zrušením superhrubé mzdy nelze odstranit tak jednoduše, ale musí se odstraňovat postupně razantními zásahy, míní hlava státu. „Já si nemyslím, že by k nim tato vláda chtěla sáhnout,“ dodal.
Pavel vetovat rozpočet nechce
Prezident poznamenal, že návrat k superhrubé mzdě by byl podle názoru řady politiků pro každou vládu sebevraždou. Varoval však, že se stát může dostat do situace, kdy už nebude vyhnutí a bude muset takovou věc udělat.
Pavel neočekává, že by vetoval připravovaný rozpočet na příští rok. „Já vycházím z prohlášení paní ministryně i vlády, tedy že deficit bude hrubě pod 400 miliard,“ řekl. Zopakoval, že rozpočet považuje za nástroj vlády a poukázal na to, že i přes výhrady žádný rozpočet zatím nevetoval.
