Článek
„Klíčové je pro mě vládní programové prohlášení. Tedy ne, že by mě střednědobé výdajové rámce nezajímaly, ale technicky je pro mě důležitější to, co podepsalo 108 poslanců,“ uvedl Plaga k rozporům mezi plánovaným snižováním výdajů v kapitole školství a plány vlády.
Plaga se aktuálně potýká již s rozpočtem na příští rok. Ministryně financí v něm jeho resortu „přidělila“ 287,9 miliardy korun. Školství tudíž podle ministra schází minimálně šest miliard korun, přičemž asi polovina z částky připadá na mandatorní výdaje pro soukromé a církevní školy. Plaga se proto chystá o navýšení peněz dále jednat.
Zároveň tvrdí, že vláda programové prohlášení hodlá naplnit. „Za mě slib trvá. Mám příslib ministryně financí na postupné navýšení výdajů a nemám důvod nevěřit tomu, že ten závazek naplníme,“ řekl. Místo odpovědi na otázku, proč se politické sliby kabinetu neodráží v rozpočtovém plánování, ministr odkázal na resort financí, který střednědobý výhled připravil.
Výdaje na regionální školství, které jsou největší výdajovou položkou rozpočtu MŠMT, mají v příštím roce činit 220,4 miliardy korun. Pro rok 2028 je to 213,7 miliardy a pro rok 2029 už jen 208,4 miliardy.
Ministerstvo financí (MF) pokles odůvodňuje tím, že od letošního roku se na financování základních a středních škol výrazněji podílejí i města a kraje. Samosprávy jsou nově zodpovědné za platy školníků, kuchařek, hospodářek a dalších nepedagogických zaměstnanců svých škol či za nákupy učebnic. Tyto peníze již nejdou do vzdělávání z rozpočtu MŠMT, ale skrze přerozdělování daňových výnosů.
Vláda obelhává voliče, míní odborník
MF tudíž tvrdí, že celkové výdaje na vzdělávání neklesnou. „Vzhledem k tomu, že regionální školství je financováno ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí, není možné z návrhu státního rozpočtu vyvozovat snížení celkových výdajů na vzdělávání v Česku,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Krušinová.