Hlavní obsah

Soukromé a církevní školy mohou přijít o dotace

Vláda Andreje Babiše (ANO) pokukuje po možnosti, jak ušetřit miliardy korun z rozpočtu ministerstva školství. Chtěla by seškrtat dotace, které na svou činnost pobírají soukromé a církevní školy. Premiérovi se nelíbí, že stát dotuje školy, které zároveň vybírají školné od rodičů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) současné roční náklady vyčíslila na přibližně 21 miliard korun a i ona připustila, že by se částka mohla v budoucnu snížit.

Foto: Michal Sula, Novinky

Vládní koalice v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) bude řešit, zda nesnížit dotace neveřejným školám.

Článek

„Vnímám velice podivně, že stát platí přes dvacet miliard ročně soukromým i církevním školám, když jsme měli církevní restituce,“ pohoršil se v pondělí premiér Babiš nad tím, že školy, které účtují poplatky za studium v řádu desítek nebo stovek tisíc korun, dostávají od státu další miliony na dotacích. Nejde přitom o žádnou novinku, ale desetiletí fungující systém.

Soukromé a církevní školy v Česku mají na peníze od státu nárok ze zákona. Na svůj provoz čerpají dotace, které v základu odpovídají 60 procentům financí, jež náleží veřejné škole. V praxi je ale částka obvykle vyšší, u základních škol může dosáhnout až sta procent a u středních až 90 procent toho, co získávají veřejné školy.

Výše nárokové dotace závisí na plnění podmínek, jde především o hodnocení České školní inspekce a dodržování pravidel financování. Peníze plynou z rozpočtu ministerstva školství, které je rozesílá čtvrtletně.

„Pojďme se o tom bavit. Je to podnikání jako každé jiné a mně to nepřijde normální,“ dodal Babiš. Případné změny financování neveřejných škol mají podle něj být tématem pro vládní koalici a pro ministra školství Roberta Plagu (za ANO), který je prý o případných změnách ochotný jednat.

„Ročně jde 21 miliard korun, to jsou obrovské peníze. Musíme se bavit o tom, zda tyto peníze restrukturalizovat či snížit,“ přiblížila ministryně Schillerová. Odmítla, že by stát měl přestat dotace vyplácet zcela, ale snížení je podle ní na místě. Pokud se koalice na úpravě tzv. normativů dohodne, bude nutné změnit zákon. O kolik financí by neveřejné školy mohly přijít, ani kdy by tato změna mohla nastat, zatím není jasné.

Data ministerstva školství uvádějí, že v minulém školním roce fungovalo 354 soukromých a 49 církevních základních škol. Ve středním vzdělávání evidovalo ministerstvo 325 soukromých a 46 církevních škol. Řada neveřejných škol poskytuje potřebné kapacity v oborech, které veřejné školy nepokryjí. Například v Praze podle dat Cermatu suplovaly v roce 2026 soukromé a církevní střední školy více než třetinu kapacit středního školství.

Výběr článků

Načítám