Článek
„Objevil se nápad, že by větší zaměstnavatelé, třeba nad padesát zaměstnanců, mohli nastupujícím zaměstnancům dát nějaký formulář s nabídkou Lepšího penzijka,“ potvrdila Schillerová.
Zaměstnavatel by spoření nabízel automaticky každému novému zaměstnanci. Ten by přitom měl možnost nabídku odmítnout. Nešlo by tedy o povinnost si spořit, ale o výchozí nastavení, které má lidi přimět, aby o spoření na důchod aktivně rozhodli.
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři, klesl v letošním prvním pololetí o patnáct tisíc na 3,9 milionu. Vláda naopak chce, aby se zapojovali další.
Takzvané Lepší penzijko má proto od příštího roku přinést dvojnásobně vyšší podporu pro lidi do 29 let. Při měsíční úložce 500 až 1700 korun by jim stát přispěl 40 procenty částky, tedy až 680 korunami namísto dnešních 340. Dětem pak bude stačit spořit jen stovku měsíčně.
Lidem se také mají úspory lépe zhodnocovat, pročež kabinet chystá snížení poplatků penzijním fondům. „Běžnému spořiteli to přinese oproti současnému stavu milion korun navíc, pokud začne včas,“ řekla dříve Schillerová.
Zaměstnavatelé se povinnému nabízení spoření na stáří nebrání. Podmínkou ale je co nejjednodušší systém bez další administrativy.
Vládní návrh reformy penzijního spoření, který už zamířil do Sněmovny, zatím opatření vůči firmám neobsahuje. Schillerová však předpokládá, že by se k novele přiřadil jako pozměňovací návrh v rámci druhého čtení novely.
Ministerstvo financí se zaměstnavateli o věci diskutovalo už v připomínkovém řízení. „Obecně jsme se shodli, že by šlo o krok správným směrem,“ poznamenala šéfka státní kasy Schillerová. Další jednání mají proběhnout v září.