Článek
„Přišel jsem s tím, a to zůstává i po jednání, že je mou ambicí naplnit programové prohlášení a že bude pokryto rozpočtovými prostředky,“ řekl Plaga po schůzce. Se Schillerovou podle jeho slov proběhla věcná debata zejména nad rozpočtem vysokých škol.
Vzhledem k silným ročníkům, které na vysoké školy v následujících třech letech nastoupí, pro ně Plaga požaduje nárůst v jednotkách miliard korun. Jak uvedl, chce vyšší množství maturantů využít k vylepšení podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí.
„Jsme asi třetí nejhorší ve vzdělanosti věkové kohorty 25 až 34 let z evropských zemí,“ zmínil. Rektoři požadují pro příští rok navýšení o čtyři miliardy korun.
Plaga připustil, že pokud by měla vláda příští rok naplnit závazky plynoucí z její hospodářské strategie, musela by rozpočet navýšit na úroveň zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), tedy asi o 50 miliard korun.
„Ale jsem rozpočtový realista, nebavíme se o 50 miliardách korun pro rok 2027, ale bavíme se určitě o desítkách miliard korun,“ mírnil očekávání. Letos resort hospodaří se schváleným rozpočtem 284 miliard korun.
Navýšení by se ale mělo dočkat i regionální školství. Vláda se konkrétně zavázala například k navýšení nástupních platů učitelů na 50 tisíc korun a průměrný plat garantuje ve výši 75 tisíc korun.
„Byla naprostá shoda na tom, že pro nás vládní programové prohlášení není cár papíru. Závazek, který tam je, je k roku 2029, ne k roku 2027, a my uděláme všechno pro to, abychom to v roce 2029 naplnili,“ řekl ministr k platům.
Kasa ministerstva školství se každoročně prohýbá zejména pod mandatorními výdaji a nejinak tomu bude i příští rok. Více peněz si vyžádají zejména platy učitelů, které mají ze zákona v průměru dosahovat 130 procent průměrné hrubé mzdy, dosud tomu tak ale nebylo. Jen splnění tohoto závazku by si podle odborníků vyžádalo 35 miliard korun.
Plagovým cílem bylo mimo jiné vyjednávat i o finančním výhledu na roky 2028 a 2029. Vláda Andreje Babiše (ANO) v rozporu se zákonnými požadavky střednědobý výhled při předkládání rozpočtu na rok 2026 neudělala, a není tak jasné, jaké částky lze v následujících letech očekávat.
OECD
Vznikla 30. září 1961 s cílem podporovat opatření, jejichž smyslem je:
- dosáhnout co nejvyššího udržitelného ekonomického růstu, zaměstnanosti a stoupající životní úrovně členských zemí při udržení finanční stability;
- přispívat k rozvoji světového obchodu na mnohostranném nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními závazky.
Má 38 členů: Austrálie, Belgie, Česká republika (od roku 1995), Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Island, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Kolumbie, Kostarika, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko, Řecko, Turecko, USA a Velká Británie.
