Článek
Dokument předpokládá, že si Česko v nadcházejících letech udrží roční hospodářský růst kolem 2,5 procenta. Ministerstvo v něm na poslední chvíli provedlo ještě úpravy. Proti původní verzi je plánovaná konsolidace o něco rychlejší.
Plán, který ještě musí potvrdit Evropská komise, počítá s tím, že schodek sektoru vládních institucí – tedy nejen státního rozpočtu, ale i rozpočtů obcí, krajů, systému sociálního zabezpečení a dalších veřejných institucí – v příštím roce vzroste na 2,8 procenta hrubého domácího produktu z letos plánovaných 2,6 procenta.
Od roku 2028 by však měl začít postupně klesat až na 1,2 procenta HDP v roce 2030. Původní verze pro tento rok počítala s 1,3 procenta.
Pro vládu plán znamená především nový výdajový strop. Právě na jeho základě se budou v jednotlivých letech stanovovat maximální povolené výdaje státního rozpočtu. Kabinet tak získává větší jistotu ohledně prostoru pro investice, zároveň ale i jasnější omezení pro další zadlužování.
Vyšší schodek veřejných financí pro příští rok zdůvodňuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tím, že vytváří prostor pro prorůstové investice, zejména do infrastruktury, digitalizace veřejné správy a posílení konkurenceschopnosti ekonomiky.
Podle materiálu by veřejné výdaje letos a příští rok měly růst zhruba šestiprocentním tempem, poté se tempo jejich růstu zpomalí na přibližně 2,2 procenta ročně.
Fiskální plán minulé vlády Petra Fialy z ODS by podle Schillerové znamenal „kolaps ekonomiky, jejího zdravotnictví, obranyschopnosti a zastavení prorůstových investic“.
„To jsme ihned začali napravovat. Výsledkem je plán, který Česko drží mezi evropskými rozpočtovými premianty, ale zároveň umožní realizovat klíčové prorůstové reformy,“ podotkla ministryně. Plán podle ní zohledňuje i záměry vlády v boji s šedou ekonomikou.
Národní rozpočtová rada nicméně očekává, že schodek státního rozpočtu může příští rok vzrůst na 350 miliard korun z letos plánovaných 310 miliard. Podle ní vláda odsouvá skutečnou konsolidaci veřejných financí až na roky 2028 a 2029 a současně rozvolňuje rozpočtová pravidla.
Zadlužení stoupne
Dopady pocítí i municipality a další veřejné instituce, protože fiskální pravidla se vztahují na celý sektor veřejných financí. Hospodaření krajů a obcí sice vláda přímo neurčuje, jejich rozpočty se ale do celkového salda započítávají.
Součástí plánu je i výhled zadlužení. Hrubý dluh Česka by měl příští rok vzrůst na 46,9 procenta HDP z letošních 45,6 procenta. Následně by se ale měl stabilizovat a do roku 2030 mírně klesnout na 46,6 procenta.
Původní verze stanovovala zadlužení na konci období o dvě desetiny nižší. Česko i tak podle vlády zůstane bezpečně pod maastrichtskou hranicí 60 procent HDP, kterou vyžaduje EU.
