Článek
To podstatné prozradila už v sobotu 22. srpna osoba nejpovolanější - premiér Andrej Babiš v předtočeném rozhovoru pro televizi Nova.
Konsolidace veřejných financí je možná, teprve až bude mít Česko perfektní nemocnice, dokončenou dopravní síť a zajištěné vysoké platy vojáků a policistů, uvedl premiér a dodal: „My zkrátka se musíme postarat o lidi, a to děláme.“
Kdy bude mít Česko perfektní nemocnice a dokončenou dopravní síť? Z logiky věci nikdy. Kdy začne Česko snižovat obrovský dluh? Podle Babiše až naprší a uschne. Tedy nikdy za vlády, v níž bude mít ANO a jeho šéf rozhodující vliv. Tak jednoduché to je.
Dalo se to vyčíst už z programového prohlášení vlády. Ano, píše se tam o návratu k vyrovnaným rozpočtům jako o prioritě a o udržování veřejných financí bezpečně pod hranicí tří procent deficitu požadovaného Paktem stability EU. Ale mnohem košatější jsou pasáže o zvyšování výdajů a nic o reformě daní, tedy vyšších příjmech. Vláda jinými slovy tvrdí - pojedeme doleva, taky doprava a rozhodně rovně.
Zaplatí to v první řadě ekonomický růst vyvolaný masivními investicemi - ta slova padala při ministerském představování návrhu rozpočtu nejčastěji. V rozhovoru pro Novinky ministryně Schillerová řekla: „Máme s Evropskou komisí schválený nový fiskálně-strukturální plán, kterým komise nakonec uznala naše argumenty a možnost deficitu veřejných financí nám navýšila od roku 2027 na hranici 2,8 procenta HDP. Pak máme trajektorii snižování, zhruba o půl procentního bodu HDP ročně. A samozřejmě s tím budeme v rámci koalice připravovat balík opatření.“
Jenomže žádný balík, který by přinesl desítky miliard do rozpočtu, nemá vláda ani v programu, ani o ničem takovém nejedná. A všeřešící růst HDP ekonomové považují za chiméru a sama vláda se v tomto bodě usvědčila ze lži. Ve zmiňovaném dokumentu pro EU totiž v makroekonomickém scénáři předpovídá zvětšování HDP v příštím roce o 2,4 procenta, pak 2,5 a v roce 2029 zase jen 2,4. Kde je ten raketový růst, který stlačí deficit veřejných financí?
Při závratném schodku je zcela ostudný rozpočet na školství, které i tato vláda správně označuje v programu za prioritu. Nejde ani tak o platy učitelů, ale o celkové výdaje do vzdělávání v poměru k HDP. Ministr školství Robert Plaga hovořil o 300 miliardách, v návrhu má 288, což znamená, že odstup od vyspělých zemí se podle slibu nesníží, ale naopak zvýší. Průměr v OECD je 4,7 procenta HDP, v Česku 4,2 a příští rok bude nominální růst HDP vyšší než objem peněz navíc pro školství.
Také další zásadní výdaje - na obranu - se navyšují jen na starý závazek NATO dvou procent HDP, navýšení na 3,5 procenta z loňského summitu v Haagu přehrávají Babiš a spol. na další vlády. Stejně jako pokrytí strmě rostoucích výdajů na splácení úroku z dluhu, na zdravotnictví, na důchody pro stárnoucí populaci a další.
Co na to koaliční partneři SPD a zejména Motoristé s plnými ústy nízkých schodků a vyrovnaných rozpočtů? Nic, nepohrdnou drobky z panského stolu v podobě funkcí a drobných miliard od daňových poplatníků na projekty, na nichž záleží jim a jejich sponzorům.
Co na to opozice? Nic podstatného, protože sama má ze sestavování minulých rozpočtů máslo na hlavě, a chybí jí ekonomická erudice i politická představivost, aby většině voličů vysvětlila, do jak velkého maléru se země s takovými rozpočty řítí.
A tak premiér Babiš a ministryně Schillerová klidně posadí občany České republiky na rozpočtový tobogán. A zatajují jim, že bazén dole je vypuštěný.