Senát

Senát je horní komorou Parlamentu České republiky. Dolní komorou je Poslanecká sněmovna. Vzniknout mu dala Ústava z roku 1992, první volby do Senátu se konaly v listopadu 1996, ustaven byl v prosinci 1996. Senát sídlí ve Valdštejnském paláci v Praze.

Senát ČR má sloužit jako institucionální pojistka demokracie v zemi. Zasedá v něm 81 senátorů. Jejich složení se obměňuje každé dva roky, kdy je volena třetina, tedy 27 senátorů. Senát je nerozpustitelný.

Předseda Senátu (od 2020 Miloš Vystrčil) je druhým nejvyšším ústavním činitelem státu (po prezidentu republiky) a zastupuje Senát navenek. Svolává, zahajuje, přerušuje a ukončuje schůze Senátu, podepisuje usnesení.

Do jeho rukou skládá prezident slib při ujímání se funkce, jemu také adresuje oznámení o vzdání se úřadu. Když vrcholná funkce není obsazená, vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny. Je-li zároveň Sněmovna rozpuštěná, náleží mu ještě více prezidentských pravomocí, například jmenování členů vlády či soudců Ústavního soudu.

Senát hlasuje o návrzích zákonů, které přišly z Poslanecké sněmovny. To neplatí jen pro návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu.

Senát má na vyjádření 30 dnů, dlouhodobě však kvůli vysokému množství zákonů usiluje o zvýšení lhůty na 60 dnů.

Pokud senátoři návrh zákona schválí, zákon jde k podpisu prezidentovi. Mohou jej také zamítnout nebo upravit pozměňovacími návrhy. V takových případech se návrh vrací do Sněmovny, senátní veto může přehlasovat 101 poslanců.

Přes nesouhlas Senátu není možné prosadit ústavní či volební zákony, jednací řád Senátu, zákon o styku obou komor Parlamentu či ratifikaci mezinárodních smluv. Některé smlouvy a také všechny ústavní zákony vyžadují ústavní většiny – v Senátu tři pětiny přítomných, ve Sněmovně tři pětiny všech členů.

Více o Senátu, jeho funkci, jak fungují volby i o platu senátorů >>