Článek
„Podle našich informací bylo na palubě dvanáct vrahů (a dalších odsouzených za zabití) a 17 sexuálních delikventů (včetně pachatelů znásilnění). Kromě toho je na palubě více než 40 pachatelů vážných a násilných trestných činů. Do své vlasti byli také převezeni drogoví dealeři s dlouhodobými tresty odnětí svobody,“ komentoval seznam deportovaných německý deník Bild.
Například jeden z deportovaných spolu s dalšími třemi kumpány v roce 2019 několik hodin znásilňoval tehdy 14letou dívku.
Deportovaní letěli Airbusem A330-200 společnosti Qatar Airways, na letiště v Lipsku je podle listu svezli z věznic po celém Německu.
Při prvním takovém letu v září loňského roku bylo deportováno 28 zločinců. Ve vlasti byli propuštěni na svobodu, stačilo, že se za ně zaručily jejich rodiny.
„Deportace do Afghánistánu se musí bezpečně provádět i v budoucnosti. V naší zemi neexistuje právo pobytu pro zločince,“ nechal se slyšet německý ministr vnitra Alexander Dobrint (CSU) s tím, že nynější vláda tak dalším krokem naplňuje svůj slib tvrdší migrační politiky.

Policejní vozy na letišti v Lipsku před deportací zločinců do Afghánistánu
Podle Ústředního registru cizinců se k 30. červnu v Německu nacházelo 11 172 Afghánců, kterým bylo nařízeno opustit zemi, z toho 9462 s dočasným pozastavením deportace a 1710 bez něj, napsal Bild.
Německo přitom stejně jako mnoho dalších zemí zastavilo deportace do Afghánistánu poté, co se moci v zemi v roce 2021 opět ujal Tálibán. Deportace do této země obnovilo loni, kdy tehdejší vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze vyhostila 28 Afghánců odsouzených za trestné činy.
Merz nyní v souvislosti s deportačním letem poznamenal, že ačkoli diplomatické vztahy mezi Německem a Afghánistánem nebyly formálně přerušeny, Berlín vládu Tálibánu neuznává.
„Otázkou je, jak se s tímto režimem vypořádat. Až do odvolání to zůstává na úrovni technické koordinace,“ řekl podle agentury AP spolkový kancléř. Také německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že „nedochází k žádnému rozšiřování vztahů ani k uznávání režimu v této zemi“.