Článek
Odpůrci Senátu si od jeho zrušení slibují úspory. Ty by však v celkovém rozpočtu nehrály velkou roli. Například letos počítá státní rozpočet s celkovými výdaji ve výši 2172,8 miliardy korun, na Senát z toho jde 719 milionů korun.
„Zemi velikosti České republiky stačí jednokomorový Parlament. I v tomto volebním období se ukázalo, že Senát není žádná pojistka demokracie, protože hlasuje stejně jako Sněmovna. Místo Senátu by podle nás mělo třetím kontrolním pilířem být celostátní referendum,“ řekl Novinkám předseda SPD Tomio Okamura.
Ten o zrušení Senátu hovoří bezmála deset let, byť šance, že tento cíl splní, je mizivá. Podle jeho názoru ke zrušení Senátu vedou dvě cesty: první je, že by se horní komora rozpustila sama. „Po vzoru Švédska by senátoři mohli získat doživotní rentu a hlasovat tak pro své rozpuštění,“ poznamenal. Druhou cestou by bylo zmiňované referendum, v němž by se lidé pro zrušení horní komory sami vyslovili. Jenže i k jeho vyhlášení by SPD muselo novelizovat Ústavu a získat pro ni v horní komoře hlasy.
Nyní SPD pro svůj plán získalo dalšího podporovatele: komunistické hnutí Stačilo! „Zrušit Senát? Ať rozhodnou ti, kdo ho platí,“ píše Stačilo! v programu. Zda se ale tato strana dostane do Sněmovny, není jisté. V Senátu nemají komunisté ani Stačilo! žádného zákonodárce.
K Senátu se dlouhodobě kriticky stavěl předseda ANO Andrej Babiš. O jeho zrušení hovořil už v roce 2016, když byla volební účast jen 15 procent, a tvrdil, že horní komora je zbytečná a drahá. Názor však změnil. „To, že jsem Senát kritizoval, nic nemění na tom, že v ústavním pořádku České republiky má svoje nezastupitelné místo,“ řekl Babiš v roce 2022 pro MF Dnes.
Senátorka za Babišovo hnutí Jana Mračková Vildumetzová Novinkám řekla, že se snaží, aby byla horní komora užitečná. „Kandidovala jsem, abych Senát rozpohybovala, aby zase začal plnit svou funkci a byl oponentem Sněmovně, když nám pošle špatný zákon,“ řekla Novinkám. „Nekandidovala jsem, abych ho rušila, ale abych byla užitečná lidem, kteří mě do něj poslali,“ dodala.
Většinu může nynější vláda ztratit v roce 2028
V současnosti mají většinu 65 senátorů z 81 strany současné vládní koalice, které změny Ústavy a zrušení horní komory odmítají. Obměna třetiny Senátu proběhne už v roce 2026. Pokud by v těchto senátních volbách ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti u voličů absolutně propadly, mohou dohromady ztratit 25 senátorů. Pořád by však držely v 81hlavém Senátu většinu 40 zákonodárců, kteří změně Ústavy zabrání.
Další senátní volby se budou konat v roce 2028. I v nich bude ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN hrát o další dvacítku senátorů, včetně předsedy Miloše Vystrčila (ODS). Pokud by znovu drtivě neuspěly a všechna křesla ztratily, propadly by se na 20 senátorů. V tu chvíli by většinu ztratily a případné hlasování o zrušení Senátu by mohlo teoreticky přijít na řadu. Ovšem pouze za předpokladu, že by se všechny uvolněné židle podařilo obsadit stranám, jež o zrušení horní komory usilují. A to není ve chvíli, kdy hnutí ANO nemá v plánu Senát rušit, příliš pravděpodobné.
Zrušení Senátu není jednoduché. Lze to pouze změnou Ústavy. V hlasování by se pro ni musela vyslovit tzv. ústavní většina ve Sněmovně i v Senátu, tedy alespoň 120 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. Sněmovna v případě ústavních změn nemůže Senát přehlasovat.
„Musíte vyřešit také to, co s kompetencemi, které Senát má. Jestli Senát nahradíte jiným způsobem,“ řekl ústavní právník Jan Kysela. Kromě tvorby legislativy Senát například schvaluje kandidáty do Ústavního soudu, navrhuje kandidáty na veřejného ochránce práv, volí členy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran apod.
