Článek
Původně ambiciózní plán se časem pod tlakem politiků výrazně proměnil, experti ale přijetí zákona přesto podporují.
S bydlením bude lidem pomáhat systém postavený na dvou základních pilířích. Prvním bude síť kontaktních míst, která mají zájemcům poradit, na co všechno mají nárok. Druhým pak obecní fond bytů se zvýhodněným nájmem.
Právě na nájem v takových bytech však bude mít po zásazích politiků nárok jen malá skupina lidí, jimž po odečtení nákladů na bydlení zůstane maximálně 1,43násobek životního minima. Do toho se nevejde ani část lidí pobírajících minimální mzdu. Pro jednotlivce je nyní výše životního minima 4860 korun, minimální mzda činí 20 800 korun.
Ministerstvo slibuje, že koeficient obratem navýší na 1,6násobek životního minima.
„Byl by to krok vpřed. Stále by na podporu dosáhla jen úzká skupina lidí, alespoň by se však do limitu vešly třeba osoby s minimální mzdou,“ uvedl po schválení v Poslanecké sněmovně Mikoláš Opletal z iniciativy Za bydlení.
Původní návrh, který předkládal ještě bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), měl daleko širší záběr. Na podporované bydlení měli dosáhnout lidé pod hranicí 60 procent mediánového příjmu domácnosti.
Do limitu by se přitom nepočítaly sociální dávky. Vešli by se do něj tak i někteří senioři, kteří nyní ze systému podle propočtů neziskových organizací mohou vypadnout.
