Článek
„Navýšení financí, které avizuje stát, je mimo realitu. Vychází z tabulkových platů, které neodpovídají skutečné výši mezd. Abychom udrželi kvalitu nepedagogických služeb tak, jak je dnes nastavená, muselo by město na platy nepedagogů doplácet,“ řekl Novinkám, Petr Vlasák (Piráti), místostarosta pro školství v Břeclavi, která zřizuje 13 škol a získá podle odhadů v příštím roce asi 110 milionů korun.
„Úsporná opatření tedy budou znamenat snížení kvality nepedagogických služeb, anebo výrazné zvolnění tempa investic ve školách. Peníze na opravy, nákupy učebnic, školení zaměstnanců a podobně budou školám zkrátka chybět,“ nechal se slyšet.
Ne všichni bijí na poplach
„Pokud bude tato změna schválena, jsme na ni připraveni. Využijeme sdílení školníka a obecních zaměstnanců pro správu 45 budov obce a k tomu využijeme případně i nenaplněné úvazky školních uklízeček, pokud budou mít zájem a čas uklízet obecní budovy. Počty nepedagogických zaměstnanců vzhledem k vytížení a zajištění provozu snižovat nebudeme,“ sdělil Novinkám starosta Miroslav Kroc z Břas na Rokycansku. V obci se 2200 obyvateli mají jednu mateřinku a jednu základní školu.
Právě kvůli menším obcím a jejich nižším rozpočtům přitom někteří převod financování školníků a kuchařek kritizovali.
Tzv. velká školská novela obsahuje asi 30 klíčových změn. V diskuzích kolem platů provozních zaměstnanců škol poněkud zaniklo, že úprava školského zákona mění maturity, umožňuje více výuky na dálku či legislativně ukotvuje pozice školních psychologů a speciálních pedagogů. Pokud ji senátoři schválí v nezměněné podobě, budou tyto změny zaváděny postupně.
K převodu financování dojde od 1. ledna 2026. Většina zřizovatelů proto teprve počítá náklady a čeká na nařízení vlády, které jim přesně řekne, kolik peněz mohou od nového roku očekávat.
Nepedagogové se nebudou mít špatně
Jedním z nich je i Bohumín na Karvinsku, jehož vedení tvrdí, že jim bude chybět zhruba 16 milionů korun. Přesto hodlá držet na školách dobré podmínky. „Vždy jsme do škol v rámci správy, oprav a investic vkládali významně vyšší finance, než jaké jsme získali od státu prostřednictvím rozpočtového určení daní, a tak v tom budeme i pokračovat,“ uvedl místostarosta Bohumína Igor Bruzl (SOCDEM).
„Rozhodně splníme slib, který jsme nepedagogům dali už před několika měsíci, tedy že se pod městem určitě nebudou mít hůře, než když je platil stát,“ dodal k tomu.
Obavy ohledně nedostatku financí plynou i z některých krajů. Například hejtmanka Karlovarského kraje a senátorka za ANO Jana Mračková Vildumetzová před svými kolegy v úterý prohlásila, že kraji „finance v žádném případě nebudou stačit“.
Samotné město Karlovy Vary ale větší potíže neočekává. „Podle propočtů by zvýšení rozpočtového určení mělo zhruba odpovídat nákladům na nepedagogické pracovníky, v našem případě jde o cca 103 až 104 milionů korun,“ řekl tiskový mluvčí magistrátu Jan Kopál. Zda a na čem bude město případně šetřit, je podle něj otázkou rozpočtu, který zatím není hotový.
„Zatím jsem neslyšel o žádném plánu nekupovat učebnice, omezovat výstavbu a neudržovat zeleň nebo komunikace,“ dodal Kopál.
Na zákon čekají
S financemi navíc zřejmě vyjde Středočeský kraj, který by měl podle odhadů obdržet zhruba jednu miliardu korun.
„Tato částka přibližně odpovídá předpokládaným potřebám na financování nepedagogické práce a ostatních přímých neinvestičních výdajů,“ uvedla pro Novinky Jana Pancířová z tiskového oddělení středočeského hejtmanství.
Spíše černě vidí rozpočet na příští rok v Kladně, které by mělo podle propočtů získat navíc necelých 164 milionů korun. Odhady nákladů na výplaty nepedagogických pracovníků jsou téměř 175 milionů. „To představuje deficit ve výši zhruba 11 milionů korun,“ vypočítal mluvčí kladenského magistrátu Vít Heral. Připomněl, že vedení Kladna záměr od začátku kritizovalo, nicméně chce zachovat kuchařkám, školníků a dalším přijatelné podmínky.
Jihomoravský kraj má 88 středních škol. Podle krajské tiskové mluvčí Martiny Žídkové by oproti stávajícímu stavu měli získat navíc zhruba 1,084 miliardy korun. „S odhadem objemu potřebných prostředků se ale blížíme částce 1,5 miliardy korun,“ řekla Žídková a dodala: „O snižování počtu pracovníků v tuto chvíli neuvažujeme. Chybějící částku budeme nárokovat v rámci sestavování krajského rozpočtu, obdobně jako nárokujeme částku nezbytnou na financování prostředků na provoz krajem zřízených škol a školských zařízení.“
