Článek
Certifikát předpokládá stoletý záznam v rejstříku skutečností důležitých pro práci s dětmi u lidí, kteří spáchají trestný čin s horní hranicí nejméně pětiletého vězení. Pachatelé méně závažných činů s nižší než pětiletou horní hranicí trestní sazby by nesměli pracovat s dětmi 20 let. Dobu nebude možné zkrátit.
Úprava vyjmenovává trestné činy, při jejichž spáchání bude zápis v dětském certifikátu v podstatě automatický. Soud bude moci rozhodnout opačně. Jde hlavně o sexuální a násilné trestné činy směřující proti životu a zdraví. V případě dalších úmyslných trestných činů bude záznam záviset na rozhodnutí soudu, například u výtržnictví. Zápis v evidenci se bude moci objevit také u právnických osob. Mírnější pravidla budou platit podle novely pro mladistvé delikventy. Pokud se dopustí pohlavního zneužití, záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi budou mít zapsaný pouze tehdy, pokud o tom rozhodne soud.
Záznam v rejstříku nebudou smět mít například učitelé a pracovníci zařízení ústavní nebo ochranné výchovy, dětští lékaři a zdravotníci, pracovníci sociálně-právní ochrany dětí a pracovníci v sociálních službách, pokud jsou v přímém a pravidelném kontaktu s dětmi. Čistý certifikát bude nutný pro provozování živností poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, péče o dítě do tří let věku v denním režimu, psychologické poradenství a diagnostika a masérské, rekondiční a regenerační služby.
V evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi se mají objevit záznamy u pachatelů s tresty zaznamenanými v rejstříku trestů od roku 2005. Před tím byl rejstřík veden v listinné podobě. „V tomto směru bude tedy právní úprava působit retroaktivně, což je zřejmě možné obhájit vzhledem k tomu, že nejde o trestní sankci,“ píše v důvodové zprávě.
K podobě dětského certifikátu vznesli výhrady například vedoucí kadedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna, šéf Soudcovské unie Libor Vávra a nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Vadí jim plošnost úpravy, zpětná účinnost či dlouhá doba zápisu bez možnosti soudního přezkumu. Dlouhá retroaktivita je podle soudce Nejvyššího soudu Jiřího Říhy v rozporu s veškerými zásadami právního státu.
