Senátoři podpořili všechna vládní opatření proti koronaviru

Senátoři odklepli návrh ministra školství Roberta Plagy (ANO), který upravuje termíny přijímacích a maturitních zkoušek.

Maturity by se podle tohoto návrhu měly uskutečnit 21 dní po znovuotevření středních škol. Pokud by k tomu nedošlo do 1. června, maturitní zkouška by byla nahrazena vysvědčením, které by zprůměrovalo poslední tři vysvědčení studenta.

Ministr školství ale předpokládá, že by se žáci mohli do škol vrátit v druhé polovině května. Maturity by potom proběhly v červnu.

Návrh zákona posouvá také termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Ty by se měly konat 14 dní po znovuotevření škol. Přijímací i maturitní zkoušky bude hodnotit Cermat.

Senátoři dále podpořili na středeční schůzi, aby stát odpustil drobným podnikatelům minimální měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění za půl roku, a to od března do srpna.

Živnostníci a OSVČ nebudou muset hradit zálohy v tomto období vůbec, byť by byly vyšší. Odvody budou moci doplatit až při ročním zúčtování.

Pro OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, činí letos minimální měsíční záloha na sociální pojištění 2544 korun a na zdravotní pojištění 2352 korun.

Po dvouhodinové diskuzi senátoři kývli také na vládní novelu zákona o ošetřovném. „Návrh řeší situaci rodin s dětmi, ve kterých museli rodiče ze dne na den v důsledku mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví zůstat doma,“ uvedla změnu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Dávku ve výši 60 procent ze základu platu dostanou zaměstnaní rodiče dětí do 13 let. Nárok na ni budou mít po celou dobu, co budou školy kvůli koronaviru zavřené. Doposud se ošetřovné vyplácelo jen po dobu devíti dnů a u dětí do 10 let.

Stát podle předlohy uhradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Ošetřovné se bude vztahovat také na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech tedy nebude existovat věkové omezení.

Rodiče se nově budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat, dávka se bude vyplácet jednou za měsíc. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, budou dostávat ve všech těchto případech nekrácený průměrný služební příjem.

Podpořili také vládní návrh na pozastavení povinnosti elektronicky evidovat tržby (EET). Podinkatelé nebudou muset po dobu nouzového stavu a následujících tří měsíců tržby elektronicky evidovat, úředníci to nebudou kontrolovat.

„Nechceme v tuto chvíli nikoho ničím zatěžovat, a proto odložíme EET pro všechny o tři měsíce po ukončení nouzového stavu,“ zopakovala v Senátu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Na začátků středeční schůze zatleskali senátoři také lidem, kteří proti koronaviru bojují v první linii. „Chtěl bych Vás vyzvat, abychom povstali a potleskem vyjádřili úctu,“ řekl šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS)

Podobně tleskali v úterý na jednání Sněmovny i poslanci.

Senátoři zákony ve středu projednali v omezeném počtu, schůze se zúčastnila zhruba polovina z nich. Je to z preventivních důvodů kvůli obavám z koronaviru, aby případně neonemocněla celá parlamentní komora. Poslanců byla v úterý na schůzi také jen polovina.

Vystrčil na tiskové konferenci před schůzí řekl, že chce nabídnou vládě, aby se senátory probírala zákony dopředu. „Ten mimořádný režim neumožňuje standardní zasedání. Můžeme říct dopředu své připomínky a druhá výhoda je, že senátoři a senátorky jsou lidé z regionů,” řekl.

Poslanci schválili v úterý večer ještě navýšení schodku rozpočtu na 200 miliard korun z původních 40 miliard. Senát nicméně o rozpočtu nerozhoduje, a tak ho nebudou na plénu senátoři projednávat.

Pokud novely zákonů senátoři podpoří, dostane je na stůl prezident.