Hlavní obsah
45. prezident USA Donald Trump. Foto: Yuri Gripas, Reuters

Kdo jde do amerických prezidentských voleb

V úterý 3. listopadu se budou konat volby prezidenta Spojených států amerických. Američané a následně Sbor volitelů zvolí hlavu státu pro příští čtyři roky. O funkci se uchází úřadující prezident Donald Trump i představitelé dalších stran a nezávislí kandidáti.

45. prezident USA Donald Trump. Foto: Yuri Gripas, Reuters

Reklama

Kdo jde do amerických prezidentských voleb

Volební den určí kandidátům počty volitelů, hlasuje se současně pro dvojici uchazečů o funkce prezidenta a viceprezidenta, volitelé následně 14. prosince dvěma samostatnými volbami obsadí oba dva úřady. Inaugurace nové hlavy státu se bude konat ve středu 20. ledna 2021.

Republikánská strana

Nominaci republikánů získala současná hlava státu Donald J. Trump, 45. prezident USA. Registraci nezbytnou pro kandidaturu vyplnil už 20. ledna 2017 jen několik hodin poté, co byl uveden do úřadu v prvním volebním období. Jeho „running mate“ – partner na volebním lístku, který se uchází o pozici viceprezidenta – je opět Mike Pence, který společně s ním kandidoval a uspěl již v roce 2016.

Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v lednu 2020. Nejvíce vpravo je viceprezident Mike Pence.

Foto: Kevin Lamarque, Reuters

Podnikatel a majitel mnoha hotelů a golfových resortů Donald Trump se narodil v roce 1946 v New York City. Do politiky vstoupil až svou kandidaturou před volbami v roce 2016, v nichž porazil demokratku Hillary Clintonovou díky převaze ve Sboru volitelů v poměru 304:227, ačkoliv získal v absolutním počtu téměř o 2,9 milionu hlasů méně.

Už před volbami se 74letý Trump striktně vyjadřoval k tématu migrace. Nejprve se rozhodl prezidentským dekretem zabránit vstupu občanům ze sedmi převážně muslimských zemí, což mu zablokovali soudci, a tak musel vydat mírnější dekret. Současně se snažil připravit o občanství lidi, kteří se dostali do USA ilegálně jako děti, a zrušit pobyty cizinců, kteří je získali z humanitárních důvodů. Jedním z jeho největších a nejhlasitějších plánů, které chtěl během svého úřadování prosadit, bylo vystavění zdi na americko-mexické hranici, které ale vázne.

Dalším z jeho hlavních cílů bylo zrušení Obamovy reformy zdravotnictví známé jako „obamacare“, to se mu ale nepovedlo. Podepsal také zákon o rozsáhlé daňové reformě, která snížila daně z příjmu právnickým osobám i rodinám s dětmi a měla zlepšit podmínky pro odpisy investičních nákladů, kdy cílem bylo oživení investic domácích společností, návrat amerických firem ze zahraničí a přilákání nových investic z celého světa do USA.

V průzkumech veřejného mínění v průběhu jeho funkčního období vyjadřovalo souhlas s jeho činností zpravidla méně než 50 % dotázaných, tím se těšil výrazně menší podpoře než jeho předchůdci.

Demokratická strana

Demokraté vybírali ze svých řad mezi 11 uchazeči, kteří se zapojili do primárek, dalších 18 vážných kandidátů odstoupilo z boje o Bílý dům ještě před jejich začátkem. Z nich vyšel vítězně 77letý Joe Biden, oficiálně byla jeho nominace potvrzena při DNC (celonárodním sjezdu Demokratické strany) v srpnu 2020.

Joe Biden

Foto: Mark Makela, Reuters

Biden byl šestkrát zvolen do Senátu, kde zastupoval stát Delaware, ve funkci strávil 36 let. Po boku Baracka Obamy úspěšně kandidoval v letech 2008 a 2012 na viceprezidenta, úřad vykonával po celá dvě funkční období. Obamu rovněž často nazývá svým přítelem. V roce 2017 od něj obdržel Prezidentskou medaili svobody s vyznamenáním, jedno z nejvyšších civilních ocenění ve Spojených státech.

O post prezidenta se ucházel již při volbách v roce 1988, avšak z primárek odstoupil, když vyšlo najevo, že opakovaně přebíral výroky jiných politiků do svých projevů. Kandidoval i do voleb v roce 2008, avšak i tehdy z boje odstoupil v průběhu stranických primárek.

Senátorka Kamala Harrisová.

Foto: Elijah Nouvelage, Reuters

S Bidenem jde do voleb Kamala Harrisová, která se může stát první viceprezidentkou v dějinách USA. Od roku 2017 je senátorkou za Kalifornii, v níž dříve působila jako státní generální prokurátorka. Nejprve se účastnila primárek ve snaze získat prezidentskou nominaci, v prosinci 2019 z nich však odstoupila a v srpnu 2020 Biden oznámil, že právě ona jej doplní na demokratickém hlasovacím lístku.

Kandidáti ostatních stran

Vedle dvou největších politických stran existuje ve Spojených státech celá řada menších, někdy označovaných jako tzv. třetí strany. Nejvýraznějšími z nich jsou Libertariánská strana a Strana zelených.

Za libertariány míří do voleb Jo Jorgensenová. Má doktorát z psychologie, kterou přednáší na Clemsonské univerzitě v Jižní Karolíně. Po jejím boku stojí viceprezidentský uchazeč Jeremy „Spike“ Cohen. Jako teenager založil softwarovou firmu, nyní je spoluvlastníkem podcastové platformy Muddied Waters Media, kde rovněž moderuje dva pořady. Podle oficiální stránky libertariánské kampaně chce rozšířit povědomí lidí o možnostech dobrovolnických prací a o vlastnickém právu.

Nominaci zelených získal Howie Hawkins, spoluzakladatel strany. Byl rovněž nominován Socialistickou stranou, jíž je také členem, i několika dalšími stranami. Mezi jeho cíli je například snížení emisí skleníkových plynů a do roku 2030 využívání pouze energie z obnovitelných zdrojů. Kandidátkou zelených na post viceprezidenta je Angela Walkerová. Hawkinsova webová stránka, jež se soustředí zejména na probíhající volební kampaň, popisuje Walkerovou jako zuřivou obhájkyni práv obyvatel černé a hnědé pleti, původního amerického obyvatelstva, LGBTQIA komunity, práce a Země samotné.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků