Hlavní obsah
Americký prezident Joe Biden Foto: Patrick Semansky, ČTK/AP

Znáte všechny americké prezidenty? Seznam, zajímavosti a historie

Barack Obama, Abraham Lincoln, John Fitzgerald Kennedy, Richard Milhous Nixon, George Washington. Tyto a desítky dalších osobností stály v čele Spojených států amerických. Připomeňte si všechny státníky, kteří vedli tuto zemi.

Americký prezident Joe Biden Foto: Patrick Semansky, ČTK/AP

Reklama

Znáte všechny americké prezidenty? Seznam, zajímavosti a historie

Prezident Spojených států amerických, které jsou třetí největší zemí na světě i třetí nejlidnatější zemí planety, je hlavou státu i vlády, šéfem exekutivy i vrchním velitelem ozbrojených sil. Je volen na čtyřleté funkční období a od roku 1951 nesmí být zvolen více než dvakrát.

Volba probíhá nepřímo, voliči vybírají volitele. Ti se následně sejdou a volí zvlášť prezidenta a viceprezidenta. Volební právo však nemá každý Američan. Hlasovat mohou jen obyvatelé 50 států a od roku 1961 i lidé z hlavního města Washingtonu, D.C. K tomu byl zapotřebí ústavní dodatek číslo 23. Volby se nemohou účastnit obyvatelé teritorií – Guamu, Americké Samoy, Severních Marian, Amerických Panenských ostrovů a Portorika.

Během historie Spojené státy americké mnohokrát dokázaly, že jsou patrně nejsilnější světovou velmocí. Jejich prezident je proto považován za jednu z nejmocnějších postav planety. Kdo vedl zemi?

1. George Washington (1789–1797)

George Washington začínal jako plantážník, ve Virginii pěstoval tabák. Roku 1775 byl jmenován vrchním velitelem kontinentálních milic, které vedl ve válce za nezávislost. Tu nakonec s pomocí z Evropy vyhrál a stal se prvním prezidentem Spojených států amerických. Jako jediný v historii byl navíc zvolen jednohlasně a zároveň byl jediným vítězným nezávislým kandidátem.

Portrét George Washingtona.

Foto: Profimedia.cz

Rozhodl se po dvou funkčních obdobích znovu nekandidovat, čímž ustavil tradici mezi následujícími hlavami státu. Ústava však limit počtu zvolení do úřadu nestanovovala až do poloviny 20. století.

2. John Adams (1797–1801)

Původně právník, spisovatel a politický aktivista John Adams byl jedním z hlavních lídrů boje za nezávislost. Během vlády George Washingtona zastával funkci prvního viceprezidenta. Jakožto hlava státu byl tvrdě kritizován za výdaje na námořní válku proti Francii, kterou pod nátlakem poté mírově vyřešil. Byl prvním „nájemníkem“ Bílého domu.

3. Thomas Jefferson (1801–1809)

Thomas Jefferson je jedním z hlavních autorů Deklarace nezávislosti z roku 1776. Dodnes je považován za velmi váženého prezidenta, jeho největším úspěchem byla koupě Louisiany, která náležela Francii. Bojoval proti mezinárodnímu obchodu s otroky, ale přitom jich měl několik set. Po odchodu z prezidentské funkce založil Univerzity v Buffalu a ve Virginii.

4. James Madison (1809–1817)

James Madison je jedním z hlavních autorů americké Deklarace nezávislosti. V pozici předsedy Sněmovny reprezentantů spolupracoval s prezidentem Washingtonem na organizování nové vlády. Jako první vedl válku z pozice prezidenta – Britsko-americkou válku v roce 1812. Se 163 centimetry byl nejmenším prezidentem v historii.

5. James Monroe (1817–1825)

Prezident James Monroe vyhlásil tzv. Monroeovu doktrínu, podle které nemají evropské mocnosti právo zasahovat do záležitostí nezávislých států na území amerického kontinentu. Současně tato doktrína uváděla, že USA nemají zájem se vměšovat do dění v Evropě, a tím položil základní kámen k politice izolacionismu.

6. John Quincy Adams (1825–1829)

John Quincy Adams byl první prezident, jehož otec byl také prezident. Před prezidentstvím zastával funkci ministra zahraničí a získal pro Spojené státy Floridu. Jako jeden z nemnoha prezidentů zastával významnou volenou funkci také po odchodu z úřadu. Zamířil do Sněmovny reprezentantů, v níž zastupoval Massachusetts 17 let až do své smrti v 80 letech v roce 1848.

7. Andrew Jackson (1829–1837)

Byl proslulý hlavně honbou za indiány, které absolutně neuznával, stejně tak černochy. Mezi politiky byl však velmi oblíbený a veřejně podporoval řadu následujících prezidentů.

8. Martin Van Buren (1837–1841)

I když se narodil ve Spojených státech amerických, byl prvním americkým prezidentem, který neměl anglické, irské nebo skotské předky, a jediným americkým prezidentem, jehož mateřštinou nebyla angličtina – jako rodný jazyk používal nizozemštinu.

9. William Henry Harrison (1841)

Pocházel z rodu virginských plantážníků, jeho otec Benjamin Harrison byl jedním z Otců zakladatelů. Měl nejdelší inaugurační projev trvající hodinu a půl, ale v prezidentském mandátu setrval nejkratší dobu ze všech amerických prezidentů – vládl jen 30 dní, 11 hodin a 30 minut. Zemřel pravděpodobně na následky zápalu plic, který dostal, když v dešti pronášel projev při slavnostním uvedení do funkce. Jeho vnuk Benjamin Harrison byl prezidentem USA v letech 1889–1893.

Jeho smrt vyvolala diskuze o povaze nástupnictví do prezidentského úřadu. V Ústavě stálo, že při uprázdění prezidentství přebírá pravomoce viceprezident. Ale nebylo jasné, jestli se z viceprezidenta stane výkonný prezident, či viceprezident převezme plně prezidentský úřad včetně titulu.

10. John Tyler (1841–1845)

Harrisonův kabinet viděl Johna Tylera jako výkonného prezidenta, Tyler ale chtěl úřad a vše, co k němu náleží. Složením slibu se stal řádným prezidentem. Prvním, který do této funkce nebyl zvolen.

V rámci domácí politiky nebyl Tyler silným prezidentem, úspěchy zažil spíše na poli zahraniční politiky, včetně mírových smluv s britskými koloniemi na severu USA nebo s Čínou. Byl klíčovou postavou anexe Texasu.

Zemřel v roce 1862 během americké občanské války. Pro své sympatie ke Konfederaci se stal jediným prezidentem, jehož rakev při pohřbu byla zabalena do jiné než americké vlajky. V jeho případě šlo o vlajku Konfederovaných států amerických.

11. James K. Polk (1845–1849)

Člen demokratické strany James K. Polk je znám hlavně rozšířením amerického území během války s Mexikem, a to o Texaskou republiku a území na pobřeží Pacifiku. Byl také vlastníkem několika plantáží, kde mu sloužilo značné množství otroků. Žádný prezident nezesnul tak krátce po odchodu z úřadu – o 103 dní později zemřel na choleru.

12. Zachary Taylor (1849–1850)

Sloužil čtyřicet let v americké armádě, pak byl dosazen whigy jako jejich kandidát na prezidenta. Zemřel na zánět trávicí soustavy šestnáct měsíců po svém zvolení. Po něm do funkce nastoupil viceprezident Millard Fillmore.

13. Millard Fillmore (1850–1853)

Narodil se v chudobě, díky studiu se však vypracoval na uznávaného právníka. Jen dosloužil ve funkci prezidenta po Taylorovi, pak už nebyl zvolen jako kandidát strany whigů. Stál u vzniku samostatného státu Kalifornie.

14. Franklin Pierce (1853–1857)

V době jeho prezidentství rostlo napětí v USA, hlavně kvůli otázce otroctví. V Kansasu a Nebrasce dal lidem na výběr, jestli otroctví v zemi chtějí mít nebo ne, což vedlo k četným konfliktům.

15. James Buchanan (1857–1861)

Zkušený diplomat, právník a politik. Byl a stále je kritizován za svou neaktivitu při otázkách otrokářství. Hned po skončení jeho prezidentského období se začaly severní státy odštěpovat od zbytku USA a začala občanská válka. Historiky je považován za jednoho z nejhorších prezidentů.

16. Abraham Lincoln (1861–1865)

Abraham Lincoln byl dlouholetý bojovník proti otrokářství, což se mu nakonec stalo osudným. V občanské válce, která kvůli otázce otroctví vypukla roku 1861 a trvala čtyři roky, podporoval Sever. Lincoln byl v roce 1864 znovu zvolen prezidentem – svůj hlas mu dala i většina vojáků Unie bojující za Sever. Inaugurace se poprvé zúčastnila část černošského obyvatelstva, občanská sdružení a černošský armádní prapor.

14. dubna roku 1865 byl na Lincolna spáchán atentát. V divadle ho střelil do hlavy herec John Booth, příznivec Jihu. Lincolnovi se údajně o atentátu den předtím zdálo. Na konci roku 1865 bylo otroctví zrušeno 13. dodatkem ústavy.

17. Andrew Johnson (1865–1869)

Kandidoval po boku Lincolna na viceprezidentský úřad pro Lincolnovo druhé funkční období. Vyhovoval více myšlence sjednocení válkou rozpolcené země než předchozí viceprezident Hannibal Hamlin. Coby viceprezident strávil Johnson pouze 42 dnů, po vraždě Lincolna povýšil do vrcholné funkce.

Jako první prezident USA čelil ústavní žalobě (impeachmentu). Sněmovna reprezentantů jej úspěšně obžalovala, Senát v následném procesu jej osvobodil, ke shledání vinným chyběl jeden hlas. V roce 1868 se neúspěšně ucházel o nominaci Demokratické strany k dalším volbám. Po odchodu z Bílého domu byl znovuzvolen do Senátu, ale zemřel v roce 1875 po čtyřech měsících v úřadě.

18. Ulysses S. Grant (1869–1877)

Vyhrál mnoho důležitých bitev, když bojoval za Unii. Podepsal zákony, které zaručovaly volební právo černochům a potíraly vůdce Ku Klux Klanu. Přesto jeho působení v čele Spojených států není bráno jen kladně. Jeho vládnutí totiž doprovázely četné skandály, hlavně spojené s korupcí spolupracovníků, které si vybíral. Odmítal uznat jejich vinu, i když důkazy hovořily jasně. Hodně úřadů svěřil svým přátelům a politickým podporovatelům, za kterými stál, i když se neosvědčili.

19. Rutherford B. Hayes (1877–1881)

Prezidentské volby vyhrál o jeden hlas. Po jeho zvolení se z jihu USA stáhla republikánská vojska a začalo období rekonstrukce. Hayes věřil v rovnoprávnost občanů a implementoval řadu civilních reforem. Je považován za bojovníka za lidská práva.

20. James A. Garfield (1881)

Prezidentem byl jen šest měsíců a patnáct dnů. 2. července 1881 byl ve Washingtonu postřelen Charlesem Juliem Guiteauem. Jedna kulka ho škrábla na paži, druhá skončila v jeho zádech. Nikdo ji pak nemohl najít a Garfield zemřel 19. září v bolestech na infekci (na hygienu a sterilitu se tenkrát moc nedbalo).

21. Chester A. Arthur (1881–1885)

Ujal se vlády po atentátu na Garfielda. Jeho nástup do funkce byl spojen s kritikou a pesimismem kvůli jeho předešlému politickému působení. Arthur však funkční období zvládl velmi dobře a odcházel obecně respektován.

22. Grover Cleveland (1885–1889)

Je jediným americkým prezidentem, jehož funkční období na sebe nenavazovala. Odhalil sochu Svobody, kterou Spojené státy dostaly od Francie. V roce 1886 se jako jediný americký prezident oženil během výkonu funkce. Jeho manželka Frances se v 21 letech stala nejmladší první dámou v historii USA.

23. Benjamin Harrison (1889–1893)

Byl prvním americkým prezidentem, jehož hlas byl zaznamenán fonografem. Bojoval za práva amerických černochů, byl však velmi kritizován za utrácení federálních peněz. Zemřel na chřipku.

24. Grover Cleveland (1893–1897)

S se svou o 27 let mladší manželkou měli tři dcery a dva syny. Jeho dcery Esther a Marion jsou jedinými dětmi, které se narodily úřadujícímu prezidentovi USA.

25. William McKinley (1897–1901)

Rodák z Ohia byl posledním prezidentem, jež bojoval v občanské válce. Ameriku dovedl k vítězství ve válce se Španělskem o moc v Karibiku. Byl zvolen prezidentem i podruhé, ale 6. září roku 1901 na něj dvakrát vystřelil anarchista Leon Czolgosz. Prezident osm dní po útoku zemřel.

26. Theodore Roosevelt (1901–1909)

Jeden z nejvýznamnějších prezidentů v historii USA a dodnes zůstává nejmladším politikem, který se stal prezidentem. Úřadu se ujal ve 42 letech. Zásadně rozšířil plochu na rezervace a přírodní parky. Zasadil se o výstavbu Panamského průplavu. Dbal také na prevenci lesních požárů a zalesňování.

Dostal také Nobelovu cenu za mír. Během první světové války tvrdě kritizoval neúčast USA v evropském konfliktu. Byl slepý na levé oko kvůli zranění z boxu.

Ústava v té době nezakazovala další kandidatury, ale Republikán Roosevelt odmítl dál pokračovat. Omezení funkčních období považoval za pojistku proti diktatuře. Kroky dalšího prezidenta (rovněž Republikána) Tafta však považoval za slabé a v roce 1912 založil Pokrokovu stranu, za níž kandidoval. Skončil na druhém místě za Woodrowem Wilsonem, Tafta však porazil.

27. William Howard Taft (1909–1913)

Po skončení v úřadu prezidenta se stal desátým předsedou Nejvyššího soudu a je tak jediným, kdo složil prezidentskou přísahu a do jehož rukou byla tato přísaha také skládána. Přísahu mu jakožto předsedovi složili prezidenti Calvin Coolidge a Herbert Hoover.

28. Woodrow Wilson (1913–1921)

Woodrow Wilson stál v čele USA v době první světové války. Spojené státy vstoupily do války 6. dubna 1917. Byla vyhlášena všeobecná branná povinnost. Vstup USA znamenal vzpruhu pro strany Dohody vyčerpané vleklou zákopovou válkou. USA poskytly jak vojáky, tak prostředky.

Wilson ale už za války usiloval o zabezpečení míru. Přišel s plánem ustavení Společnosti národů, kde by i malé země měly stejná práva jako velké, a doufal, že by jednání zabránila dalším konfliktům. Kvůli své ideji v lecčems ustoupil spojencům z Dohody, kteří si chtěli zajistit, že je Německo už nikdy neohrozí. Zejména ustoupil v otázce reparací. V izolacionistických USA ale jeho idea nezískala podporu a Spojené státy do Společnosti národů nevstoupily.

Významný byl Wilsonův přínos pro ekonomiku. Stabilizoval měnu, prosazoval větší kontrolu a řízení ekonomiky, bránil vzniku velkých monopolů a prosadil i některé sociální reformy. V roce 1919 získal Nobelovu cenu za mír. Wilson zůstává jediným prezidentem, který je pohřben ve Washingtonu D. C.

29. Warren G. Harding (1921–1923)

Harding byl před nástupem do úřadu vydavatelem novin. 2. srpna 1923 zemřel na zástavu srdce. Před svou smrtí byl velmi populární, jeho pověst poté pošramotily kauzy ohledně milenky a korupčního skandálu.

30. Calvin Coolidge (1923–1929)

Hájil práva katolíků a Afroameričanů. Jako první americký prezident začal k politickým účelům používat rozhlas a svolal nejvíce tiskových konferencí z této pozice v historii.

31. Herbert Hoover (1929–1933)

Hoover byl synem přistěhovalců z Německa a Švýcarska a původním příjmením se jmenoval Huber. Jako ministr obchodu USA roku 1924 s prezidentem Masarykem garantoval první mezinárodní světový kongres o vědeckém řízení konaný v Národním muzeu v Praze. Za jeho vlády vypukla Velká hospodářská krize.

32. Franklin Delano Roosevelt (1933–1945)

Velká trojka – J. Stalin, F. Roosevelt a W. Churchill – během konference v Teheránu (1943).

Foto: Profimedia.cz

Franklin Delano Roosevelt, vzdálený bratranec Theodora Roosevelta, byl nejdéle sloužícím americkým prezidentem. Do funkce byl zvolen čtyřikrát za sebou a vládl po celou dobu druhé světové války.

Roku 1921 měl obrnu, částečně ochrnul a následkem toho musel občas využívat kolečkové křeslo. Během kampaně na prezidenta byl na něj 15. února 1933 spáchán atentát, při kterém místo něj zemřel starosta Chicaga Antonín Čermák.

Starosta Chicaga Anton Cermak (Antonín Čermák).

Foto: ČTK

V březnu roku 1940 prosadil schválení zákona o půjčce a pronájmu, která umožňovala poskytnout zbraně a potraviny zemím, jejichž obrana byla důležitá pro zajištění bezpečnosti USA. Poté přispěl k navázání dobrých vztahů se Sovětským svazem, což bylo klíčové pro porážku Německa. Účastnil se též konferencí velké trojky v Teheránu a Jaltě.

V poslední volební kampani už na tom byl zdravotně hodně špatně. Kromě fyzického vyčerpání ho trápily i deprese a nemoc cév. V tomto katastrofálním zdravotním stavu, kdy se mu i třásly ruce a často byl duchem nepřítomen, odjel na jaltskou konferenci, kde se rozhodovalo o poválečném rozdělení Evropy. Po návratu se do něj pustily tisk i veřejnost, že moc ustupoval. Zemřel nedlouho po návratu z jaltské konference 12. dubna 1945 na mozkovou mrtvici, když malířka kreslila jeho portrét.

33. Harry S. Truman (1945–1953)

Truman se v lednu 1945 ujal úřadu viceprezidenta jako již třetí muž stojící vedle prezidenta F. D. Roosevelta, který svou funkci obhájil pro čtvrté funkční období. Po Rooseveltově náhlé smrti necelé tři měsíce nato se stal prezidentem.

Ve funkci schválil použití atomových bomb proti Japonsku. Trumanova doktrína z roku 1947 rámcuje počátek studené války. Truman je jediným americkým prezidentem, který použil zbraně hromadného ničení.

Za jeho vlády byl přijat 22. dodatek americké ústavy stanovující, že budoucí prezidenti mohou být zvoleni nejvýše dvakrát. Tedy už se nemohla zopakovat čtyři volební vítězství F. D. Roosevelta.

34. Dwight Eisenhower (1953–1961)

Proslavil se jako vrchní velitel spojeneckých vojsk v západní Evropě, které přispěly k pádu nacistické třetí říše. V roce 1952 odešel do výslužby a začal se věnovat politice. Za studené války prosazoval politiku jaderného zastrašování. Podpořil desegregaci amerických škol a zasloužil se i o síť dálnic.

35. John Fitzgerald Kennedy (1961–1963)

John F. Kennedy (vlevo) a jeho bratr Robert F. Kennedy na snímku z roku 1963.

Foto: Profimedia.cz

J. F. Kennedy se stal ve 43 letech nejmladším zvoleným americkým prezidentem a prvním katolíkem v čele USA. Čelil několika aférám kvůli pletkám s herečkami včetně slavné Marilyn Monroe. Jeho manželkou byla Jacqueline (rozená Bouvierová, později Onassisová), kterou ženy často napodobovaly v jejím módním stylu a dodnes je módní ikonou. J. F. Kennedy zemřel při atentátu 22. listopadu 1963, který na něj spáchal Lee Harvey Oswald.

36. Lyndon B. Johnson (1963–1969)

Převzal úřad po Kennedym, pak byl ale zvolen i na další období. Za jeho vlády propukla v plné síle vietnamská válka, vyvrcholilo černošské hnutí za občanská práva (v roce 1968 byl zavražděn Martin Luther King) a byl přijat zákon rušící rasová omezení pro imigraci.

37. Richard Milhous Nixon (1969–1974)

Po celých osm let Eisenhowerovy vlády působil v roli viceprezidenta, v roce 1960 ve volbách prohrál s Johnem F. Kennedym.

Nixon je spojen především s aférou Watergate, kdy se ukázalo, že byly instalovány odposlechy v sídle konkurenčních demokratů a on o tom věděl. Jako jediný byl dvakrát zvolen americkým viceprezidentem i prezidentem a zároveň je také jediným americkým prezidentem, který rezignoval.

Leonid Iljič Brežněv (vlevo) a Richard Milhous Nixon v roce 1973.

Foto: Profimedia.cz

Během jeho prezidentství došlo k normalizaci vztahů se Sovětským svazem a Čínou. V roce 1972 navštívil jako první americký prezident Čínu a setkal se s vůdcem Mao Ce-tungem. Zemřel 22. dubna 1994 na následky mozkové mrtvice, kterou měl čtyři dny předtím.

38. Gerald Ford (1974–1977)

V roce 1973 rezignoval na svou funkci viceprezident Spiro Agnew a Ford nastoupil na jeho místo po schválení Senátem. O rok později rezignoval Nixon a Ford převzal prezidentství. Ford je tak jediným prezidentem a viceprezidentem Spojených států, který se dostal těchto úřadů, aniž by byl do některého z nich zvolen. Ford pak v křesle prezidenta udělil Nixonovi milost, za což byl hojně kritizován.

Za Fordova prezidentství se Američané definitivně stáhli z Vietnamu. V září roku 1975 na něj byly spáchány dva atentáty, oba spáchaly ženy a obě byly neúspěšné a odsouzeny na doživotí. Ford usiloval o znovuzvolení, ale v roce 1976 prohrál s Jimmym Carterem.

39. Jimmy Carter (1977–1981)

Carter prosadil národní energetickou politiku a zavedl opatření na ochranu životního prostředí. Jeho velkým úspěchem bylo uzavření mírové dohody mezi Izraelem a Egyptem v Camp Davidu v roce 1979, dohoda o předání Panamského průplavu i navázaní diplomatických styků s Čínou a pokračování v odzbrojovacích jednáních se SSSR.

Americký prezident Jimmy Carter (uprostřed), zahraničněpolitický poradce Zbigniew Brzezinski (vlevo) a americký ministr zahraničí Cyrus Vance na archivním snímku ze 14. února 1979.

Foto: Bob Daugherty, ČTK/AP

Nedokázal ale zareagovat na svržení šáha v Íránu, kdy byli po měsíce zadržováni američtí občané na velvyslanectví v Teheránu. Operace za účelem jejich osvobození skončila fiaskem.

V roce 1982 založil The Carter Center, neziskovou organizaci usilující o posilování lidských práv ve světě a zmírňování lidského utrpení. V roce 2002 obdržel za svou práci Nobelovu cenu za mír. Žádný prezident USA se nedožil tak vysokého věku a nikdo nežil tak dlouho po opuštění Bílého domu. Carter se narodil v roce 1924.

40. Ronald Wilson Reagan (1981–1989)

Ronald Reagan a Margaret Thatcherová, 1985.

Foto: Profimedia.cz

V 69 letech se stal nejstarším nově nastupujícím prezidentem USA. Reagan se sice nejdřív proslavil jako herec, jako první prezidentměl svou hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy. Jeho roky v Bílém domě jsou spojovány zejména s pádem železné opony. Stal se terčem atentátu, když po něm vystřelil John Hinckley, kulka však minula srdce a zasáhla plíci a prezident přežil. Ke konci života trpěl Alzheimerovu chorobou.

41. George H. W. Bush (1989–1993)

George Bush starší v roce 2008.

Foto: Reuters

George H. W. Bush byl posledním americkým prezidentem, který se osobně účastnil druhé světové války. Po osmi letech v úřadu viceprezidenta za Reaganovy vlády navázal vlastním volebním vítězstvím v roce 1988. Do úřadu nastoupil na konci studené války, když se rozpadal východní blok. V roce 1990 navštívil Prahu. Za své vlády musel Bush především řešit situaci v Perském zálivu. S manželkou Barbarou byl ženatý 73 let, než zemřela v roce 2018. Bush skonal půl roku po své ženě.

42. Bill Clinton (1993–2001)

Bill Clinton při projevu.

Foto: ČTK/AP

Vláda Billa Clintona je spojena s aférou se stážistkou Monikou Lewinskou, kvůli které byl podroben jako druhý americký prezident procesu odvolání. Ten však v roce 1998 přestál.

Jeho vláda patří k nejúspěšnějším v historii USA. Zastavil rostoucí deficit a na konci druhého funkčního období byl rozpočet USA přebytkový. Zvýšil daně nejbohatším lidem a firmám. Za jeho vlády se podařilo dojednat mírové dohody z Osla mezi Palestinci a Izraelem. Uzavřena byla i Daytonská dohoda, která ukončila krvavý konflikt na Balkáně.

Jeho prezidentské období však neprovází jen úspěchy. Schválil například bombardování Jugoslávie v rámci NATO, přestože důkazy pro etnické čistky nebyly dostatečně podložené. Akce přerostla v dva a půl měsíce dlouhé bombardování Jugoslávie.

43. George W. Bush (2001–2009)

George W. Bush

Foto: ČTK/AP

Syn prezidenta George H. W. Bushe. Jeho vláda je spojena hlavně s válečnými konflikty v Iráku a v Afghánistánu. Musel reagovat na útok islámských teroristů ze sítě Al-Káida, kteří 11. září 2001 v dopravních letadlech zaútočili na New York a Washington. Bush vyhlásil „válku proti terorismu“, a když Tálibán odmítl vydat iniciátora útoků z 11. září Usámu bin Ládina, začalo 7. října americké letectvo útočit na Afghánistán. Po následné invazi brzy padl Kábul a s ním i vláda Tálibánu. Válku se ale nepodařilo dovést do úspěšného konce a konflikt stále trvá a je tím nejdelším v americké historii.

Na Irák Spojené státy zaútočily 20. března 2003. I když tam síly pod vedením Američanů rychle postupovaly a Saddám Husajn padl, počáteční úspěch se rozplynul. Válka přerostla ve vleklý konflikt, kdy se Američané museli vypořádat se vzbouřenci napojenými na teroristy i se sektářským násilím.

Ani v jednom případě neměly Spojené státy připravený postup po porážce nepřítele. V případě Iráku se navíc ukázalo, že důvody k útoku byly nepodložené. Bush také rozvíjel nákladný systém protiraketové obrany, i když už dávno bylo po studené válce.

Všechny konflikty stály biliony dolarů a Bush ve funkci končil s rekordním deficitem ve státní kase. Pomohlo k tomu i to, že snížil daně. Je jediným prezidentem, který uběhl maraton.

44. Barack Obama (2009–2017)

Barack Obama

Foto: Kevin Lamarque, Reuters

Barack Obama se stal prvním americkým prezidentem tmavé pleti, pochází ze smíšeného manželství. Za jeho vlády se americká vojska stáhla z Iráku a dopadla Usámu bin Ládina. Podepsal smlouvu o omezení strategických zbraní s Ruskem a zavedl povinné zdravotní pojištění.

45. Donald John Trump (2017–2021)

Donald Trump se svou třetí manželkou Melanií v roce 2021 při opouštění Bílého domu

Foto: Leah Millis, Reuters

Jeho hlavním heslem bylo „Make America great again!“ (Učiňme Ameriku zase skvělou!). Zastával ostrou protimigrační politiku, znemožnil vstup do USA občanům některých muslimských zemí a slíbil postavit zeď na americko-mexické hranici s cílem zamezit ilegální migraci. Jako třetí prezident v historii čelil impeachmentu, jako první prezident stál proti dvěma těmto ústavním žalobám.

Joe Biden (od 2021)

Demokrat, který strávil nepřetržitě 36 let v Senátu jako zástupce státu Delaware. Poté 8 působil po boku Baracka Obamy jako viceprezident. V úřadu stojí od 20. ledna 2021. Je nejstarším prezidentem v historii USA, do úřadu nastoupil v 78 letech. Jako první zařadil tlumočníka do znakové řeči do každodenních tiskových brífinků.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků