Hlavní obsah
Americký prezident Donald Trump Foto: Yuri Gripas, Reuters

Donald Trump, 45. prezident USA

Donald John Trump je americký podnikatel a 45. prezident Spojených států amerických. V roce 2020 ve volbách úřad neobhájil, prohrál s demokratem Joem Bidenem. Jako první americký prezident byl proti němu úspěšně veden tzv. impeachment dvakrát – čelil tak dvěma ústavním žalobám Kongresu.

Americký prezident Donald Trump Foto: Yuri Gripas, Reuters

Reklama

Donald Trump, 45. prezident USA

Volební den pouze určuje složení Sboru volitelů, ti následně vybírají prezidenta a viceprezidenta. S Trumpem opět kandidoval na hlasovacím lístku Republikánské strany Mike Pence, který po jejich úspěchu v roce 2016 získal křeslo viceprezidenta.

Byl-li by 74letý Trump znovuzvolen, mohl se v průběhu druhého funkčního období stát nejstarším úřadujícím prezidentem USA v historii. Tento titul však získal jeho přemožitel Joe Biden již při inauguraci do funkce 20. ledna 2021.

Mladý podnikatel

Donald John Trump se narodil v Queensu v New York City ve státě New York 14. června 1946. Otec Frederick Christ podnikal ve stavebnictví. Trumpova rodina má německé a skotské kořeny. Rodičům se narodil jako v pořadí čtvrté dítě z pěti, naživu z nich jsou již jen tři – Donald Trump a obě jeho starší sestry Maryanne Barry a Elisabeth.

V roce 1977 si vzal za ženu českou modelku Ivanu Zelníčkovou. Pár se rozvedl o 15 let později, společně mají syna Donalda mladšího, dceru Ivanku a syna Erica. V roce 1993 se oženil podruhé, s herečkou Marlou Maplesovou se mu ještě před svatbou narodila dcera Tiffany. Manželství skončilo rozvodem v roce 1999. V roce 2005 si vzal o 24 let mladší slovinskou modelku Melaniji Knavsovou (Melanii Knaussovou), s níž se mu narodil syn Barron.

Donald a Melania Trumpovi

Foto: Pool, Reuters

Pro rodinnou firmu začal Trump pracovat už během studií ekonomie na Pensylvánské univerzitě a hned začal otce přesvědčovat, aby se nebál větších podniků. Rozhodný Donald už v roce 1971 firmu převzal a v témže roce ji nejen přejmenoval na The Trump Organization, ale také se s ní podílel na rozsáhlé a výdělečné výstavbě na Manhattanu.

Ještě významnější úspěch zaznamenal o devět let později, když otevřel zrenovovaný hotel v blízkosti hlavního nádraží, který výhodně koupil jako prodělečný. Hotel Grand Hyatt s revolučním proskleným průčelím se stal novou dominantou Manhattanu a z Trumpa byl rázem nejznámější a nejkontroverznější stavitel v New Yorku.

Poté, co ve městě otevřel 58patrový mrakodrap Trump Tower, dal se Trump do výstavby kasina v Atlantic City a později i výstavby domů v Palm Beach na Floridě. Měl ve zvyku zveličovat skutečnou výšku Trump Tower, uváděl, že má ve skutečnosti 68 pater, podlaží má však 58. Vadilo mu, že v blízkosti stojí o něco vyšší budova automobilky General Motors.

Na počátku 90. let přišla série neúspěchů a ztráta odhadem miliardy dolarů. Trumpovi se však s pomocí půjček podařilo udržet a postupně zase profitoval. Trumpova firma vlastnila soutěže Miss USA i Miss Universe, množství zábavních resortů a golfových hřišť nejen v USA a kromě hoteliérství podnikala například i v módním průmyslu.

Trump se proslavil i psaním knih, Trump: The Art of the Deal se držela 13 týdnů na čele žebříčku bestsellerů New York Times. Mezi lety 2004 a 2017 byl v televizi NBC vysílán jeho pořad The Apprentice, kde se dvě skupiny uchazečů promění ve dva soupeřící podnikající týmy. Jsou jim zadávány různé úkoly, na konci dílu Trump oznámí jednomu soutěžícímu, že „má padáka“ (You’re fired!).

Po 19 let také vlastnil práva na vysílání soutěží krásy spadajících do soutěže Miss Universe. Mezi ně patřily např. Miss USA a Miss Teen USA. V roce 2007 za to obdržel hvězdu na chodníku slávy v Hollywoodu.

Myšlenky na Bílý dům

Trump se o prezidentský úřad poprvé ucházel před volbami v roce 2000, když se zúčastnil primárek Reformní strany, z nichž však brzy odstoupil.

Zvažoval kandidaturu pro rok 2012, ale nakonec jeho druhý pokus o zisk prezidentského úřadu přišel až v roce 2016. O nominaci se ucházel u Republikánské strany. Jeho kampaň se zaměřovala zejména na imigraci přinášející podle něj zločin do Spojených států, islámský terorismus a státní dluh. Jeho hlavním heslem bylo „Make America Great Again“ (Učiňme Amerikou znovu velkou).

Slogan se velmi podobal tomu, jaký v 80. letech používal prezident Ronald Reagan. Jeho příznivci obzvláště slyšeli na jeho sliby o vymýcení korupce a vystavění obrovské zdi na hranici s Mexikem, která měla zarazit zločin a drogy proudící z jihu do USA.

Komentátoři mu zprvu nedávali valné šance, ale podcenili jej. Nekonvenční, přímočaré vystupování s jednoduchými hesly Trumpovi totiž postupně vynášelo body, takže se brzy ocitl v čele průzkumů. Naopak některá média si později vyčítala, že věnovala Trumpově kampani, chováním a výrokům příliš mnoho prostoru, který tak upřela ostatním kandidátům.

V primárkách Trump nejdéle čelil senátoru Tedu Cruzovi a guvernéru Ohia Johnu Kasichovi, i ti však odstoupili z boje a Donald Trump získal stranickou nominaci. Za svého viceprezidentského parťáka si vybral Mikea Pence. Ve volbách proti němu stanula demokratka Hillary Clintonová, bývalá první dáma a ministryně zahraničí, s viceprezidentským uchazečem Timem Kainem.

Americký prezident Donald Trump (vlevo) a viceprezident Mike Pence

Foto: Yuri Gripas, Reuters

Cruz během kampaně Trumpa silně kritizoval, později však obrátil a patřil k jeho nejvytrvalejším podporovatelům. Stál při Trumpovi i v době kritiky výsledků voleb v listopadu 2020 a opakoval vyvrácené domněnky o rozsáhlém volebním podvodu, který Trumpa připravil o Bilý dům. Patřil ke členům Kongresu, kteří hlasovali proti uznání výsledků z některých států, v nichž, podle tvrzení, se nejvíce podvádělo.

Trump rozjel drsnou a kontroverzní volební kampaň, během které nebyla nouze o nařčení ohledně minulosti kandidátů, vulgarity či hrozby soudem. Ukázalo se, že pro většinu Američanů je volba Trumpa menší zlo, prošlo mu tak veškeré nevhodné chování včetně vulgarit vůči televizní moderátorce i to, že neukázal daňová přiznání.

Neustále opakoval, že systém je zkorumpovaný, Američané se mají hůř a hůř, protože se elity starají o sebe a mrhají penězi, kde by neměly, volby budou zfalšované a pokřivená Hillary by měla sedět ve vězení, protože jako ministryně používala k e-mailové korespondenci soukromý server a účet. Vyšetřovatelé ale dosud nenašli jediný e-mail, který by ukázal, že Clintonová porušila státní tajemství.

Trump nakonec vyhrál, když získal 304 hlasů volitelů a Hillary Clintonová jen 227, i když v absolutním počtu dostala Clintonová o 2,9 miliónu hlasů voličů více. Když 20. ledna 2017 nastoupil do úřadu, stal se 45. prezidentem USA ve věku 70 let, tedy vůbec nejstarší novou hlavou Spojených států v historii. Týž den také odeslal dokumenty potřebné k registraci pro následující prezidentské volby. První den v úřadě tak již zahájil své snahy o obhajobu funkce.

Trump prezidentem

Hned po nástupu se Trump snažil plnit své sliby a během prvních sta dní vydal 24 prezidentských dekretů, což bylo více, než vydal kdokoli před ním.

Už před volbami se Trump striktně vyjadřoval k tématu migrace. Nejprve se rozhodl prezidentským dekretem zabránit vstupu občanům ze sedmi převážně muslimských zemí, což mu zablokovali soudci, a tak musel vydat mírnější dekret. Současně se snažil připravit o občanství lidi, kteří se dostali do USA ilegálně jako děti, a zrušit pobyty cizinců, kteří je získali z humanitárních důvodů.

Jedním z jeho největších a nejhlasitějších plánů, které chtěl během svého úřadování prosadit, byla výstavba zdi na americko-mexické hranici. Na některých úsecích skutečně části bariér vznikly, z celé více než 3 000 kilometrů dlouhé hranice je však pokryto jen minimum. Symbolem předvolební kampaně se stalo tvrzení, že za stavbu zaplatí právě Mexiko. Přinášel stále nové nápady, jak k tomu má dojít, nedošlo na žádný.

Donald Trump při prohlídce návrhů zdí, které by mohly oddělit USA a Mexiko, vyjádřil mimo jiné přání na její obtížnou překonatelnost.

Foto: Reuters

Naopak na přelomu let 2018 a 2019 se na 35 dnů, nejvíce do té doby, zastavil provoz americké administrativy, protože Kongres odmítal Trumpovi „věnovat“ 5,7 miliard dolarů na výstavbu pohraniční zdi. Tzv. shutdown přišel Spojené státy na asi 5 miliard dolarů, přičemž 3 miliardy připadly na zpětné vyplacení stovek tisíc vládních úředníků čekajících na pozastavené výplaty.

Dalším z jeho hlavních cílů bylo zrušení Obamovy reformy zdravotnictví známé jako „Obamacare”, to se mu ale nepovedlo. Podepsal také zákon o rozsáhlé daňové reformě, která snížila daně z příjmu právnickým osobám i rodinám s dětmi, a měla zlepšit podmínky pro odpisy investičních nákladů, kdy cílem bylo oživení investic domácích společností, návrat amerických firem ze zahraničí a přilákání nových investic z celého světa do USA.

Trump také uplatňoval ochranářskou politiku, nenechal schválit vyjednané  transatlantické obchodní a investiční partnerství s EU nebo donutil Kanadu a Mexiko upravit Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA).

Uvalení cel na široký sortiment zboží ale nevedl ke snížení deficitu zahraničního obchodu USA. Administrativa nejprve uvalila 30 až 50procentní cla na solární panely a automatické pračky, na dovoz oceli (25 procent) a hliníku (10 procent) z většiny zemí světa. Tato cla byla později rozšířena na Kanadu, Mexiko a Evropskou unii. Pak se Trump soustředil na proclívání čínského zboží, což vyústilo ve vleklou obchodní válku s Čínou.

Napětí také vyvolalo jeho zpochybňování významu NATO, které zpočátku označoval jako přežité. Hrozil dokonce, že členským zemím, které nevydávají na obranu slíbená dvě procenta HDP, nepřijde Aliance v případě napadení na pomoc. Nakonec uznal NATO jako důležitou bezpečnostní strukturu, pořád však tlačil evropské země ke zvýšení výdajů na obranu.

Zahraniční politika na horské dráze

Zahraniční politika USA byla za jeho vlády velmi turbulentní. Severní Koreji napřed hrozil silou, aby se pak s jejím předsedou Kim Čong-unem opakovaně setkal a označoval ho za přítele.

Singapurská rámcová dohoda z června 2018 přinesla významné snížení napětí v oblasti, KLDR se zavázala nepokračovat v jaderných testech a nezkoušet balistické rakety výměnou za to, že USA nebudou podnikat velké manévry u jejího území, k denuklearizaci Korejského poloostrova to však nevedlo. Vztahy mezi zeměmi opět ochladly a Trump se o Kimovi začal vyjadřovat jako o Rakeťákovi (Rocket Man).

Méně úspěšný byl Trumpův tlak na Írán. Trump od počátku napadal dohodu o íránském jaderném programu z roku 2015 jako špatnou, protože nezahrnovala balistické rakety a íránské vměšování do politiky sousedních zemí a podporu šíitských uskupení v sousedních zemí včetně těch radikálních.

Nakonec USA smlouvu vypověděly a uvalovaly postupně stále tvrdší sankce na Írán, který odpověděl útoky na tankery, saúdské rafinérie a letiště, což podnikli Jemenci, či sestřelením amerického špionážního dronu RQ-4.

Když USA zabily v lednu 2020 velitele sil Al-Kuds Kásima Sulejmáního, Írán odpověděl ostřelováním amerických základen v Iráku. Současně také překračoval limity u svého jaderného programu. USA navíc byly osamocené, protože Německo, Francie, Británie, Rusko a Čína byly pro zachování dohody.

Atentát na íránského generála Kásima Sulejmáního v Bagdádu

Foto: Reuters/AP

Trump nakonec musel vyslat posily do oblasti Blízkého východu, i když je odtamtud chtěl stáhnout.

Ze Sýrie Spojené státy část vojáků stáhly, a hodily tak přes palubu své kurdské spojence, kteří pomáhali porazit Islámský stát.

Vyšetřování ruského vlivu a impeachment

Donald Trump od svého nástupu do funkce hlavy státu čelil vyšetřování kvůli možnému vměšování Ruska do amerických voleb, které trvalo 22 měsíců a dopadlo na nejbližší Trumpovy spolupracovníky.

Vyšetřování vedl zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, který potvrdil, že Rusko do voleb zasahovalo – e-maily demokratů, které byly zveřejněny před volbami, ukradli zřejmě ruští hackeři.

Vyšetřování neprokázalo, že Trump s Rusy přímo spolupracoval. Nedospělo ale k jednoznačnému závěru, zda Trump nebránil průchodu spravedlnosti, takže prezident nebyl zcela očištěn. Demokraté se přesto nerozhodli sáhnout k ústavní žalobě.

To udělali až v roce 2019 kvůli takzvané ukrajinské kauze. Donald Trump na začátku léta tlačil na Ukrajinu, že jí neposkytne slíbenou vojenskou pomoc, dokud nezahájí vyšetřování bývalého viceprezidenta Joe Bidena a jeho syna. Biden totiž také tlačil na Ukrajinu, že jí odmítne pomoc, pokud nevymění generálního prokurátora Viktora Šokina. Ten byl nakonec odvolán. Podle Trumpa ale Joe Biden chtěl odvolání prokurátora, aby nebyl vyšetřován jeho syn Hunter Biden, jenž procoval v ukrajinské firmě Burisma. Ta ovšem byla vyšetřována dále a neprokázalo se, že by se Hunter Biden dopustil čehokoli nezákonného.

Po výslechu svědků, kteří potvrdili velký tlak na Ukrajinu, obvinili demokraté Trumpa ze zneužití pravomoci – když se snažil přinutit ukrajinskou vládu, aby mu dodala kompromitující informace na jeho pravděpodobného volebního soupeře Joea Bidena (americké zákony zakazují využívat ve volbách pomoci ze zahraničí) – a z maření vyšetřování, když bránil některým svým spolupracovníkům svědčit v Kongresu.

Obě obvinění Sněmovna reprezentantů schválila, ačkoliv někteří demokraté hlasovali proti nim. Impeachment se tak uskutečnil, následný proces na půdě Senátu však žalobu ukončil. Většinu v něm držela Republikánská strana a „svého“ prezidenta podržela. Pouze senátor Mitt Romney, neúspěšný vyzyvatel Baracka Obamy z roku 2012, hlasoval pro obvinění Trumpa ze zneužití moci. Postavil se naopak proti vinění z obstrukcí.

Koronavirus a druhá prezidentská kampaň

Předvolební kampaň stejně jako celý život v USA výrazně poznamenala pandemie covid-19. Trump čelil kritice kvůli zlehčování nemoci a počtu zemřelých, opakovaným prohlášením, že koronavirus zmizí.

Dlouho rovněž znevažoval hygienická opatření, na veřejnosti vystupoval bez roušky, což mu bylo vytýkáno zejména po jeho vystoupení při sjezdu Republikánské strany (Republican National Convention) v srpnu 2020. Téměř nikdo z přibližně dvoutisícového publika neměl zakrytý obličej a hosté nedodržovali předepsané rozestupy, což porušovalo opatření vydaná Trumpovou vládou.

Dalším bylo trnem v oku, že pro svůj projev při sjezdu Trump zvolil pozemek Bílého domu, čímž využil svou funkci pro stranické aktivity. Na sjezdu oficiálně přijal prezidentskou nominaci. Společně s ním opět kandidoval Mike Pence, který již díky úspěchu ve volbách v roce 2016 získal křeslo viceprezidenta USA. Proti němu stál právě demokrat Joe Biden, který v minulosti strávil 8 let v úřadu viceprezidenta za vlády Baracka Obamy a předtím 36 let nepřetržitě hájil stát Delaware jako senátor.

V září 2020 list New York Times zveřejnil materiály odhalující Trumpovo placení a neplacení daní. Podle údajů Donald Trump nezaplatil ani cent v 11 z předchozích 15 let a mj. v roce 2017, který téměř celý strávil v Bílém domě, odvedl jen 750 dolarů (cca 17 500 korun dle průměrného kurzu v roce 2017).

Často se ohrazoval proti hlasování poštou. Kvůli pandemii o této možnosti uvažovalo výrazně více Američanů než v minulosti, Trump však předem napadal tento způsob hlasování jako podvodný a snadno falšovatelný.

Útočil na Poštovní službu Spojených států (United States Postal Service) a odpíral jí navýšit rozpočet, aby nebyla schopna zajistit příjem a zpracování všech hlasů odevzdaných poštou. Předpokládalo se, že hlasování prostřednictvím pošty hodlají využít zejména demokratičtí voliči, zatímco republikánským Trump opakoval, že volba poštou je špatná.

Zvýšený zájem o poštovní hlasování místo návštěvy hlasovací místnosti ve Volební den 3. listopadu způsobil, že výsledky přicházely až s několikadenním zpožděním, což Trump odmítal tolerovat. Další den brzy ráno se prohlásil za vítěze, jelikož v té době byl ve vedení, ačkoliv hlasů nebylo sečteno mnoho.

Právě proto, že zejména voliči Joea Bidena hlasovali poštou či svůj hlas, ve státech, které to umožňovaly, odevzdaly do volebních místností dříve, se postupně Trumpův náskok v mnoha státech ztenčoval, až se v nich do vedení dostal Biden. Po téměř 5 dnech od Volebního dne začal být Biden považován za vítěze, postupně jednotlivá média sledující průběh sčítání a statistiky rozhodnutí jednotlivých složek populace nabírala na jistotě a předpovídala Bidenův triumf.

Trump se s tím nesmířil a nepokračoval v tradici veřejného uznání své porážky. Naopak jeho právní tým začal útočit na státy, v nichž zvítězil Joe Biden. A kde to bylo možné, jako v Michiganu či Georgii, požadoval přepočet hlasů. Výsledek však nikde nebyl zvrácen, státy postupně vyhlašovaly oficiální výsledky.

Potvrdilo je hlasování Sboru volitelů 14. prosince. Trump získal 232 hlasů, Joe Biden 306. Na začátku ledna 2021 byl zveřejněn telefonát Trumpa s Bradem Raffenspergerem, tajemníkem státu Georgia a členem Republikánské strany, kterému ze své funkce náležel dohled nad průběhem voleb ve státu. V nich překvapivě zvítězil Joe Biden jako první demokrat od roku 1992, kdy jej získal Bill Clinton.

Trump jej nabádal, aby Raffensperger našel 11 780 hlasů, o jeden více, než o kolik Trump stát prohrál. Vyhrožoval mu soudním sporem.

Hlasy Sboru volitelů oficiálně stvrdil Kongres na společném hlasování trvajícím od 6. do 7. ledna. Certifikace obvykle trvá jen desítky minut, v tomto případě však někteří členové Republikánské strany v obou komorách Kongresu plánovali výsledky z některých států napadnout.

Útok na Kapitol

Ve stejné době promlouval Donald Trump k tisícům svých příznivců nedaleko Bilého domu. Jeho slova, stejně jako projevy jeho blízkých spolupracovníků, si šlo snadno vyložit jako povzbuzení k útoku na blízký Kapitol, kde Kongres právě zasedal. „Nikdy si svou zemi nevezmete zpět slabostí. Musíte ukázat sílu, musíte být silní,“ prohlásil.

„Pojďme pro soud bojem (trial by combat – pozn. red.),“ hřímal Trumpův právník a bývalý republikánský starosta New York City Rudy Giuliani. Takto se v minulosti řešily spory v domnění, že člověka, na jehož straně je pravda, nechá Bůh zvítězit. Když Trump odešel zpět do Bílého domu, dav překonal zátarasy okolo Kapitolu, utábořil se na schodech před budovou a poté i násilně vnikl dovnitř.

Výsledkem byla rozbitá okna, dveře, poškozené či přímo ukradené vybavení Kapitolu a 5 mrtvých, z toho 1 zasahující policista a 4 demonstranti. Členové obou komor Kongresu byli ukryti na tajném místě, schůze po několika hodinách pokračovala.

Příznivci Donalda Trumpa uvnitř budovy Kapitolu, sídla Kongresu USA

Foto: Manuel Balce Ceneta, ČTK/AP

Útok na Kapitol začal být označován za pokus o organizované povstání. Někteří členové Republikánské strany, kteří původně měli v úmyslu napadnout uznání výsledků hlasování Sborů volitelů v klíčových, „sporných“ státech, po této zkušenosti své rozhodnutí změnili.

Konec v úřadu a impeachment č. 2

Vzhledem k roli Donalda Trumpa a údajnému podněcování davu byl proti němu spuštěn další impeachment. Sněmovna reprezentantů jej přijala v poměru 222:197, přičemž pro spuštění žaloby hlasovalo i 10 republikánů.

Proces v Senátu však nebyl spuštěn okamžitě, konal se v únoru 2021, tedy po odchodu Trumpa z úřadu. Řada republikánů považovala za protiústavní soudit člověka, který už je bývalý držitel veřejné funkce.

Pro odsouzení by se musely vyslovit 2/3 senátorů – 67 ze 100. Hlasovalo pro něj jen 57 senátorů včetně 7 členů Republikánské strany. Donald Trump tak byl i podruhé osvobozen.

20. ledna 2021 Donaldu J. Trumpovi skončilo funkční období v roli prezidenta Spojených států amerických. Během jeho vlády postupně Republikánská strana ztratila většinu ve Sněmovně reprezentantů (ve volbách v roce 2018), v Senátu (v roce 2020) i samotné prezidentské křeslo.

Rozhodl se neúčastnit inaugurace svého nástupce, čímž přerušil více než stoletou tradici svých předchůdců. Při odchodu z Bílého domu prohlásil, že se snad neloučí na dlouho, naznačil tak možný zájem o další kandidaturu v roce 2024.

Pro kontakt s příznivci Trump rád využívá sociální sítě, obzvlášť aktivní byl na Twitteru. Po útoku na Kapitol však síť jeho účet zablokovala, aby nemohl dále podněcovat dav a případné násilí. Z dočasného banu se nakonec stal doživotní zákaz. Ke stejnému kroku sáhl i mj. Facebook a Instagram.

Trump poté údajně začal plánovat založení vlastní sociální sítě, aby obnovil pevný každodenní styk se svými podporovateli. Nejprve uvedl do provozu svůj blog, který po přibližně měsíci opět zrušil.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků