Hlavní obsah
Americký prezident Donald Trump Foto: Yuri Gripas, Reuters

Donald Trump: kampaň za obhajobu už od prvního dne ve funkci

Volební den letos ve Spojených státech připadá na 3. listopad, ten den budou Američané vybírat i svou hlavu státu na příští čtyři roky. Stávající prezident Donald J. Trump se postaví svým vyzyvatelům, jeho největším rivalem je Joe Biden z Demokratické strany.

Americký prezident Donald Trump Foto: Yuri Gripas, Reuters

Reklama

Donald Trump: kampaň za obhajobu už od prvního dne ve funkci

Volební den určí rozřazení členů Sboru volitelů, ti následně budou vybírat prezidenta a viceprezidenta. S Trumpem je opět na hlasovacím lístku Republikánské strany Mike Pence, který po jejich úspěchu před čtyřmi roky získal křeslo viceprezidenta. Bude-li 74letý Trump znovuzvolen a zůstane-li v úřadu nejméně do 29. května 2024, překoná rekord Ronalda Reagana a stane se nejstarším člověkem v úřadu amerického prezidenta. Reaganovi chybělo 17 dnů do 78. narozenin, když v roce 1989 opouštěl Bílý dům po konci druhého funkčního období.

Mladý podnikatel

Donald John Trump se narodil v Queensu v New York City ve státě New York 14. června 1946. Otec Frederick Christ podnikal ve stavebnictví. Trumpova rodina má německé a skotské kořeny. Rodičům se narodil jako v pořadí čtvrté dítě z pěti, naživu z nich jsou již jen tři – Donald Trump a obě jeho starší sestry Maryanne Barry a Elisabeth.

V roce 1977 si vzal za ženu českou modelku Ivanu Zelníčkovou. Pár se rozvedl o 15 let později, společně mají syna Donalda mladšího, dceru Ivanku a syna Erica. V roce 1993 se oženil podruhé, s herečkou Marlou Maplesovou se mu ještě před svatbou narodila dcera Tiffany. Manželství skončilo rozvodem v roce 1999. V roce 2005 si vzal o 24 let mladší slovinskou modelku Melaniji Knavsovou (Melanii Knaussovou), s níž se mu narodil syn Barron.

Donald a Melania Trumpovi

Foto: Pool, Reuters

Pro rodinnou firmu začal Trump pracovat už během studií ekonomie na Pensylvánské univerzitě a hned začal otce přesvědčovat, aby se nebál větších podniků. Rozhodný Donald už v roce 1971 firmu převzal a v témže roce ji nejen přejmenoval na The Trump Organization, ale také se s ní podílel na rozsáhlé a výdělečné výstavbě na Manhattanu.

Ještě významnější úspěch zaznamenal o devět let později, když otevřel zrenovovaný hotel v blízkosti hlavního nádraží, který výhodně koupil jako prodělečný. Hotel Grand Hyatt s revolučním proskleným průčelím se stal novou dominantou Manhattanu a z Trumpa byl rázem nejznámější a nejkontroverznější stavitel v New Yorku.

Poté, co ve městě otevřel 58patrový mrakodrap Trump Tower, dal se Trump do výstavby kasina v Atlantic City a později i výstavby domů v Palm Beach na Floridě. Měl ve zvyku zveličovat skutečnou výšku Trump Tower, uváděl, že má ve skutečnosti 68 pater, podlaží má však 58. Vadilo mu, že v blízkosti stojí o něco vyšší budova automobilky General Motors.

Na počátku 90. let přišla série neúspěchů a ztráta odhadem miliardy dolarů. Trumpovi se však s pomocí půjček podařilo udržet a postupně zase profitoval. Trumpova firma vlastnila soutěže Miss USA i Miss Universe, množství zábavních resortů a golfových hřišť nejen v USA a kromě hoteliérství podnikala například i v módním průmyslu.

Trump se proslavil i psaním knih, Trump: The Art of the Deal se držela 13 týdnů na čele žebříčku bestsellerů New York Times. Mezi lety 2004 a 2017 byl v televizi NBC vysílán jeho pořad The Apprentice, kde se dvě skupiny uchazečů promění ve dva soupeřící podnikající týmy. Jsou jim zadávány různé úkoly, na konci dílu Trump oznámí jednomu soutěžícímu, že „má padáka“. Po 19 let také vlastnil práva na vysílání soutěží krásy spadajících do soutěže Miss Universe. Mezi ně patřily např. Miss USA a Miss Teen USA. V roce 2007 za to obdržel hvězdu na chodníku slávy v Hollywoodu.

Myšlenky na Bílý dům

Trump se o prezidentský úřad poprvé ucházel před volbami v roce 2000, když se zúčastnil primárek Reformní strany, z nichž však brzy odstoupil.

Zvažoval kandidaturu pro rok 2012, ale nakonec jeho druhý pokus o zisk prezidentského úřadu přišel až v roce 2016. O nominaci se ucházel u Republikánské strany. Jeho kampaň se zaměřovala zejména na imigraci přinášející podle něj zločin do Spojených států, islámský terorismus a státní dluh. Jeho hlavním heslem bylo „Make America Great Again“ (Učiňme Amerikou znovu velkou), slogan velmi podobný tomu, jaký v 80. letech používal prezident Ronald Reagan. Jeho příznivci obzvláště slyšeli na jeho sliby o vymýcení korupce a vystavění obrovské zdi na hranici s Mexikem, která měla zarazit zločin a drogy proudící z jihu do USA.

Komentátoři mu zprvu nedávali valné šance, ale podcenili jej. Nekonvenční, přímočaré vystupování s jednoduchými hesly Trumpovi totiž postupně vynášelo body, takže se brzy ocitl v čele průzkumů. Naopak některá média si později vyčítala, že věnovala Trumpově kampani, chováním a výrokům příliš mnoho prostoru, který tak upřela ostatním kandidátům.

V primárkách Trump nejdéle čelil senátoru Tedu Cruzovi a guvernéru Ohia Johnu Kasichovi, i ti však odstoupili z boje a Donald Trump získal stranickou nominaci. Za svého viceprezidentského parťáka si vybral Mikea Pence. Ve volbách proti němu stanula demokratka Hillary Clintonová, bývalá první dáma a ministryně zahraničí, s viceprezidentským uchazečem Timem Kainem.

Americký prezident Donald Trump (vlevo) a viceprezident Mike Pence

Foto: Yuri Gripas, Reuters

Trump rozjel drsnou a kontroverzní volební kampaň, během které nebyla nouze o nařčení ohledně minulosti kandidátů, vulgarity či hrozby soudem. Ukázalo se, že pro většinu Američanů je volba Trumpa menší zlo, prošlo mu tak veškeré nevhodné chování včetně vulgarit vůči televizní moderátorce i to, že neukázal daňová přiznání.

Neustále opakoval, že systém je zkorumpovaný, Američané se mají hůř a hůř, protože se elity starají o sebe a mrhají penězi, kde by neměly, volby budou zfalšované a pokřivená Hillary by měla sedět ve vězení, protože jako ministryně používala k e-mailové korespondenci soukromý server a účet. Vyšetřovatelé ale dosud nenašli jediný e-mail, který by ukázal, že Clintonová porušila státní tajemství.

Trump nakonec vyhrál, když získal 304 hlasů volitelů a Hillary Clintonová jen 227, i když v absolutním počtu dostala Clintonová o 2,9 miliónu hlasů voličů více. Když 20. ledna 2017 nastoupil do úřadu, stal se 45. prezidentem USA ve věku 70 let, tedy vůbec nejstarším v historii Spojených států. Týž den také odeslal dokumenty potřebné k registraci pro následující prezidentské volby. První den v úřadě tak již zahájil své snahy o obhajobu funkce.

Trump prezidentem

Hned po nástupu se Trump snažil plnit své sliby a během prvních sta dní vydal 24 prezidentských dekretů, což bylo více, než vydal kdokoli před ním.

Už před volbami se Trump striktně vyjadřoval k tématu migrace. Nejprve se rozhodl prezidentským dekretem zabránit vstupu občanům ze sedmi převážně muslimských zemí, což mu zablokovali soudci, a tak musel vydat mírnější dekret. Současně se snažil připravit o občanství lidi, kteří se dostali do USA ilegálně jako děti, a zrušit pobyty cizinců, kteří je získali z humanitárních důvodů.

Jedním z jeho největších a nejhlasitějších plánů, které chtěl během svého úřadování prosadit, byla výstavba zdi na americko-mexické hranici, která ale vázne.

Donald Trump při prohlídce návrhů zdí, které by mohly oddělit USA a Mexiko, vyjádřil mimo jiné přání na její obtížnou překonatelnost.

Foto: Reuters

Dalším z jeho hlavních cílů bylo zrušení Obamovy reformy zdravotnictví známé jako „Obamacare”, to se mu ale nepovedlo. Podepsal také zákon o rozsáhlé daňové reformě, která snížila daně z příjmu právnickým osobám i rodinám s dětmi, a měla zlepšit podmínky pro odpisy investičních nákladů, kdy cílem bylo oživení investic domácích společností, návrat amerických firem ze zahraničí a přilákání nových investic z celého světa do USA.

Trump také uplatňoval ochranářskou politiku, nenechal schválit vyjednané  transatlantické obchodní a investiční partnerství s EU nebo donutil Kanadu a Mexiko upravit Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA).

Uvalení cel na široký sortiment zboží ale nevedl ke snížení deficitu zahraničního obchodu USA. Administrativa nejprve uvalila 30 až 50procentní cla na solární panely a automatické pračky, na dovoz oceli (25 procent) a hliníku (10 procent) z většiny zemí světa. Tato cla byla později rozšířena na Kanadu, Mexiko a Evropskou unii. Pak se Trump soustředil na proclívání čínského zboží, což vyústilo ve vleklou obchodní válku s Čínou.

Napětí také vyvolalo jeho zpochybňování významu NATO, které zpočátku označoval jako přežité. Hrozil dokonce, že členským zemím, které nevydávají na obranu slíbená dvě procenta HDP, nepřijde Aliance v případě napadení na pomoc. Nakonec uznal NATO jako důležitou bezpečnostní strukturu, pořád však tlačil evropské země ke zvýšení výdajů na obranu.

Zahraniční politika na horské dráze

Zahraniční politika USA byla za jeho vlády velmi turbulentní. Severní Koreji napřed hrozil silou, aby se pak s jejím předsedou Kim Čong-unem opakovaně setkal a označoval ho za přítele. Singapurská rámcová dohoda z června 2018 přinesla významné snížení napětí v oblasti, KLDR se zavázala nepokračovat v jaderných testech a nezkoušet balistické rakety výměnou za to, že USA nebudou podnikat velké manévry u jejího území, k denuklearizaci Korejského poloostrova to však nevedlo.

Méně úspěšný byl Trmpův tlak na Írán. Trump od počátku napadal dohodu o íránském jaderném programu z roku 2015 jako špatnou, protože nezahrnovala balistické rakety a íránské vměšování do politiky sousedních zemí a podporu šíitských uskupení v sousedních zemí včetně těch radikálních.

Nakonec USA smlouvu vypověděly a uvalovaly postupně stále tvrdší sankce na Írán, který odpověděl útoky na tankery, saúdské rafinérie a letiště, což podnikli Jemenci, či sestřelením amerického špionážního dronu RQ-4.

Když USA zabily v lednu 2020 velitele sil Al-Kuds Kásima Sulejmáního, Írán odpověděl ostřelováním amerických základen v Iráku. Současně také překračoval limity u svého jaderného programu. USA navíc byly osamocené, protože Německo, Francie, Británie, Rusko a Čína byly pro zachování dohody.

Atentát na íránského generála Kásima Sulejmáního v Bagdádu

Foto: Reuters/AP

Trump nakonec musel vyslat posily do oblasti Blízkého východu, i když je odtamtud chtěl stáhnout.

Ze Sýrie Spojené státy část vojáků stáhly, a hodily tak přes palubu své kurdské spojence, kteří pomáhali porazit Islámský stát.

Vyšetřování ruského vlivu a impeachment

Donald Trump od svého nástupu do funkce hlavy státu čelil vyšetřování kvůli možnému vměšování Ruska do amerických voleb, které trvalo 22 měsíců a dopadlo na nejbližší Trumpovy spolupracovníky.

Vyšetřování vedl zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, který potvrdil, že Rusko do voleb zasahovalo - e-maily demokratů, které byly zveřejněny před volbami, ukradli zřejmě ruští hackeři.

Vyšetřování neprokázalo, že Trump s Rusy přímo spolupracoval. Nedospělo ale k jednoznačnému závěru, zda Trump nebránil průchodu spravedlnosti, takže prezident nebyl zcela očištěn. Demokraté se přesto nerozhodli sáhnout k ústavní žalobě.

To udělali až v roce 2019 kvůli takzvané ukrajinské kauze. Donald Trump na začátku léta tlačil na Ukrajinu, že jí neposkytne slíbenou vojenskou pomoc, dokud nezahájí vyšetřování bývalého viceprezidenta Joe Bidena a jeho syna. Biden totiž také tlačil na Ukrajinu, že jí odmítne pomoc, pokud nevymění generálního prokurátora Viktora Šokina. Ten byl nakonec odvolán. Podle Trumpa ale Joe Biden chtěl odvolání prokurátora, aby nebyl vyšetřován jeho syn Hunter Biden, jenž procoval v ukrajinské firmě Burisma. Ta ovšem byla vyšetřována dále a neprokázalo se, že by se Hunter Biden dopustil čehokoli nezákonného.

Po výslechu svědků, kteří potvrdili velký tlak na Ukrajinu, obvinili demokraté Trumpa ze zneužití pravomoci - když se snažil přinutit ukrajinskou vládu, aby mu dodala kompromitující informace na jeho pravděpodobného volebního soupeře Joea Bidena (americké zákony zakazují využívat ve volbách pomoci ze zahraničí) - a z maření vyšetřování, když bránil některým svým spolupracovníkům svědčit v Kongresu.

V lednu 2020 se ale demokratickým senátorům nepodařilo prosadit, aby Senát mohl předvolat svědky.

Koronavirus a druhá prezidentská kampaň

Předvolební kampaň stejně jako celý život v USA výrazně poznamenala pandemie covid-19. Trump čelil kritice kvůli zlehčování nemoci a počtu zemřelých, opakovaným prohlášením, že koronavirus zmizí.

Dlouho rovněž znevažoval hygienická opatření, na veřejnosti vystupoval bez roušky, což mu bylo vytýkáno zejména po jeho vystoupení při sjezdu Republikánské strany (Republican National Convention) v srpnu 2020. Téměř nikdo z přibližně dvoutisícového publika neměl zakrytý obličej a hosté nedodržovali předepsané rozestupy, což porušovalo opatření vydaná Trumpovou vládou. Dalším bylo trnem v oku, že pro svůj projev při sjezdu Trump zvolil pozemek Bílého domu, čímž využil svou funkci pro stranické aktivity. Na sjezdu oficiálně přijal prezidentskou nominaci. Společně s ním opět kandiduje Mike Pence, který již díky úspěchu ve volbách v roce 2016 získal křeslo viceprezidenta USA.

Často se ohrazuje proti hlasování poštou. Kvůli pandemii o této možnosti uvažuje výrazně více Američanů než v minulosti, Trump však předem napadá tento způsob hlasování jako podvodný a snadno falšovatelný. Zvýšený zájem o poštovní hlasování místo návštěvy hlasovací místnosti ve Volební den 3. listopadu může rovněž způsobit, že výsledky hlasování budou dostupné až s několikadenním zpožděním, což je neobvyklost, jakou Trump odmítá tolerovat. Útočí na Poštovní službu Spojených států (United States Postal Service) a odpírá jí navýšit rozpočet, aby nebyla schopna zajistit příjem a zpracování všech hlasů odevzdaných poštou.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků