Hlavní obsah
Obrněné transportéry, jimiž hodlá armáda nahradit stárnoucí BVP. Foto: Oldřich Danda, Právo

Obrněnce, rakety, děla, nebo pomoc lidem v krajní nouzi? Armáda chce 75 miliard

Epidemie koronaviru mění zásadním způsobem ochotu společnosti utrácet desítky miliard korun za armádní nákupy. Místo zvyšování schodku státního rozpočtu a zatěžování příštích generací obrovskými dluhy se nabízí možnost zrušit nebo odložit nákupy obrněnců, raket či děl a věnovat ušetřené prostředky na pomoc lidem, malým firmám či živnostníkům ohroženým existenční nouzí.

Obrněné transportéry, jimiž hodlá armáda nahradit stárnoucí BVP. Foto: Oldřich Danda, Právo
Obrněnce, rakety, děla, nebo pomoc lidem v krajní nouzi? Armáda chce 75 miliard

I když se vláda v minulosti pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa a NATO zavázala k razantnímu navyšování vojenského rozpočtu, teď je Česko v jiné, a to konkrétní válce, která vyžaduje nasazení veškerého národního úsilí.

Vojáci by se proto měli rychle smířit s tím, že k nim peníze ze státního rozpočtu potečou mnohem pomaleji, než jak ještě před měsícem počítali. Vždyť např. jen za nákup 210 bojových vozidel pěchoty chce dát armáda 52 miliard.

„Armáda může počkat, asi nepotřebujeme okamžitě bévépéčka, ale potřebujeme jiné věci na tuto válku s koronavirem,“ řekl v úterý po mimořádném jednání vlády premiér Andrej Babiš.

O svém úmyslu zmírnit růst obranného rozpočtu už podle svých slov mluvil s ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO). „Budeme to řešit v nejbližším čase,“ dodal.

Metnarovi se osekávání rozpočtu a stopka nákupům moc nelíbí. „Pořízení BVP je největší vyzbrojovací projekt, který je obsažen ve vládou schválené koncepci výstavby Armády ČR. Vybudování těžké brigády je také jedním z našich závazků vůči NATO. Pokud se o nákupu BVP má diskutovat, tak to musí být opět na vládní úrovni,“ napsal Právu Metnar.

Obrana chce letos rekordně nakupovat a podepsat smlouvy až za 75 miliard korun. Kromě pořízení BVP na obraně připravují nákup nových děl, ručních zbraní a raket krátkého dosahu. Podle mluvčího obrany Jana Pejška lze očekávat, že kvůli koronaviru se vyjednávání prodlouží. „Stejně jako celá země pracujeme v mimořádném režimu. To může mít dopad na harmonogram některých akvizic,“ řekl Právu. Dodal, že tento týden by mělo kolegium schválit podpis smluv na ruční zbraně a neprůstřelné vesty.

„Zbraně proti viru nepomohou“

Pro zpomalení vojenských výdajů jsou ČSSD, KSČM, SPD a také piráti. Dlouhodobým kritikem horečného zbrojení je ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Hrozí nám, že budeme narvaní klasickými zbraněmi za spoustu miliard a budeme naprosto bezmocní proti aktuálním hrozbám,“ řekl v úterý Právu Zaorálek.
Vojáci podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty počítají, že Česko splní slib, který dalo NATO, a že obranný rozpočet dosáhne dvou procent HDP do roku 2024. Před 14 dny na setkání armádních velitelů řekl: „Armáda v posledních letech trpěla dost. Léta zanedbávání a škrtů nechala z armády jen torzo, kostru, kterou teď musíme zase posílit.“

Zaorálek však odmítá za současných podmínek slepě trvat na slibu dvou procent. „Připomíná mi to tupé plánování za socialismu. Dnes státy střední Evropy stejně nakupují hlavně zastaralé americké zbraně,“ poznamenal. „Jediný smysl je, že tak podporujeme zbrojně průmyslový komplex USA, jak si přeje Donald Trump, a získáváme mlhavý příslib eventuální pomoci v případě našeho ohrožení,“ dodal ministr. Od USA ministerstvo obrany napřímo např. nakupuje 12 vrtulníků firmy Bell za 15 miliard korun. Česká vláda už poslala miliardu korun na vrtulníky jako zálohu. Vůli zvýšit armádní rozpočet během čtyř let ze současných 75 na 130 miliard korun zpochybnil před nedávnem i vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček.

Pro revizi armádního rozpočtu je šéf komunistů Vojtěch Filip. „Určitě jsem pro, chci o tom mluvit na grémiu parlamentních stran s premiérem,“ napsal Právu.

„Zatím jsem velmi nespokojený s tím, že vláda dosud ani na jednání rozpočtového výboru nenavrhuje rozpočtovou změnu. KSČM je na změny v rozpočtu připravena.“ Předseda SPD Tomio Okamura soudí, že vzhledem k epidemii je slib dvou procent fikcí.

„Tyto požadavky vznikly pod tlakem nadnárodních zbrojařských koncernů, aby vytahovaly peníze ze státních rozpočtů,“ sdělil Právu Okamura.

Pravici škrty vadí

Ekonomický expert pirátů Mikuláš Ferjenčík Právu na dotaz, zda by byl pro odsunutí velkých nákupů na obraně, napsal: „Osobně jsem pro, ale ještě jsme to na úrovni strany a klubu neprojednali.“

Naopak pravostředové strany by rozpočet obrany dál navyšovaly. „Sáhnout v krizi na rozpočet armády je receptem všech vlád. I my jsme takovou chybu udělali, tak by se z ní současná vláda měla poučit,“ řekl Právu poslanec TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Předsedkyně branného výboru Jana Černochová (ODS) by obranné výdaje neškrtala. „Armádu bychom si měli hýčkat a neházet jí klacky pod nohy. Naopak. Když se bude řešit, kde škrtat, budu navrhovat škrtat v jiných odvětvích než v obraně a bezpečnosti,“ řekla Právu.

Zrušila by např. slevy na jízdném. „Dál bych osekala dotace pro agropodniky, tam jsou miliardy. Holt se načas nebudou zvyšovat důchody a platy. Měla by se zrušit úřednická místa, která tato vláda vytvořila,“ vypočítala Černochová.

Místopředseda lidovců Jan Bartošek také odmítá sahat na armádní nákupy. „Armáda se vždy při krizi stala prvním obětním beránkem,“ řekl Právu. Než škrtat v rozpočtu, raději by zvýšil státní dluh. „Cesta k prosperitě proškrtáním neexistuje, stát by měl na sebe vzít to břímě a udržet domácí spotřebu, jinak se budeme z krize vzpamatovávat dlouho,“ dodal.

Radši rušit zakázky než nafukovat dluh

Podle ekonomky Markéty Šichtařové má rušení zakázek smysl. „Až se situace zkonsoliduje a dojde na ekonomické otázky, pak souhlasím jednoznačně s názorem, že spíš než nafouknout dluh by veřejný sektor měl zrušit všechny zakázky, které jsou zbytné,“ řekla Právu.

„Toto je situace, kdy ti, kteří si letos vyseknou velký veřejný dluh, budou mít v příštím roce velký problém. V dalších měsících se totiž vrátí dluhová krize, jak jsme ji znali z dob, kdy mělo Řecko obrovský problém a s ním celá Evropa,“ předpovídá ekonomka.

Anketa
Měla by vláda pozastavit miliardové nákupy pro armádu?
Ano
79.4 %
Ne
20.6 %
Celkem hlasovalo 1256 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků