Marian Kotleba

Marian Kotleba je slovenský politik a pedagog, dlouholetý lídr extremistické Lidové strany Naše Slovensko (ĽSNS). V letech 2013 až 2017 stál v čele Banskobystrického kraje. V roce 2022 přišel o místa ve veřejných funkcích, když byl odsouzen za projev sympatií k hnutí potlačujícímu základní práva a svobody. Jednalo se o kauzu s rozdáváním šeků s nacistickou symbolikou.

Narodil se 7. dubna 1977 v Banské Bystrici. Vystudoval pedagogiku na Univerzitě Mateje Bela ve svém rodišti. Poté působil na banskobystrickém gymnáziu jako učitel. Později si rozšířil vzdělání studiem ekonomie na stejné univerzitě.

Zapojil se do chodu občanského sdružení Slovenská pospolitost, později se stal jeho vůdcem. V roce 2005 se sdružení transformovalo na politickou stranu. Po roce ji slovenský Nejvyšší soud rozpustil, neboť svým programem porušovala ústavu a zákony a směřovala proti demokratickému základu země.

Nakonec byl na gymnáziu, kde učil, přeřazen na místo správce informační sítě, aby se nesetkával s žáky. Propustit jej kvůli vedení extremistické strany ředitel školy nemohl. Slovenská pospolitost poté pokračovala opět ve formě občanského sdružení, které ministerstvo vnitra později rozpustilo kvůli podněcování nenávisti.

V roce 2006 Kotleba neúspěšně kandidoval do slovenského parlamentu za malou Slovenskou lidovou stranu. Postupně se však stával známějším. V roce 2009 již s 10 % hlasů skončil čtvrtý ve volbě předsedy Banskobystrického kraje.

Se svými podporovateli převzal Kotleba vedení nad původně recesistickou Stranou přátel vína. Krátce se jmenovala Lidová strana sociální solidarity, od roku 2010 již nesla známý název Lidová strana Naše Slovensko (ĽSNS). S ní se znovu ucházel o post poslance, strana však skončila daleko od prahu pro vstup do parlamentu.

V rámci strany vystupoval především proti Romům, požadoval ale rovněž vystoupení Slovenska ze Severoatlantické aliance (NATO). Angažoval se například v obci Krásna Hôrka, kde vyrostla romská osada bez souhlasu vlastníků pozemků. Kotleba po dohodě s jedním z nich získal pozemek a vyhrožoval, že nelegálně postavená obydlí zbourá. Místo toho později o odstranění stavby rozhodla obec.

V roce 2013 Kotleba poprvé dosáhl na veřejnou funkci, když se stal předsedou (někdy nazývaným "županem") Banskobystrického samosprávného kraje. Dostal 21,3 % hlasů a postoupil do druhého kola proti obhajujícímu Vladimíru Maňkovi (Směr-SD). Následně Kotleba zvítězil po zisku 55,5 % hlasů. Mimo Kotleby však žádný kandidát ĽSNS nedosáhl na křeslo v krajském zastupitelstvu.

Pravicový extremista se stal paradoxně šéfem kraje, který byl srdcem protifašistického Slovenského národního povstání (SNP). Na SNP odkazoval i název náměstí se sídlem krajského úřadu. Jako šéf kraje sliboval Kotleba vyřešení situace s „nepřizpůsobivými občany“. Zviditelnil se také zastavením dotací pro kulturní instituce, které se mu nelíbily.

V den oslav 70. výročí SNP dal na budovu úřadu vyvěsit nápis "Yankees go home! Stop NATO!". Kotleba považuje SNP za puč proti slovenské státnosti.

Růst podpory ĽSNS dokumentovaly i volby do Národní rady SR v roce 2016. Po zisku 8 procent hlasů se strana poprvé dostala do parlamentu, jeden ze 14 mandátů získal Kotleba. Strana poté působila v opozici vůči vládě Roberta Fica.

V dalším roce však neobhájil funkci předsedy kraje, když jej porazil nezávislý kandidát Ján Lunter. K vítězství mu pomohla dohoda několika kandidátů, že se Kotlebovi postaví jen ten s největší šancí a ostatní odstoupí. Volba předsedy tehdy již probíhala v jediném kole. Kotleba získal pouze mandát v krajském zastupitelstvu.

Od roku 2015 zahajovalo název strany Kotlebovo příjmení. Změna zákona v roce 2019 tento postup zakázala, přejmenováním si upravila název na Kotlebovci - Lidová strana Naše Slovensko. Tento zákaz později Ústavní soud zrušil jako protiústavní.

Na jaře 2019 Kotleba kandidoval na post prezidenta Slovenské republiky. S 10,4 % hlasů skončil v prvním kole na čtvrtém místě. Téhož roku se jeho strana vyhnula zrušení, když slovenský nejvyšší soud koncem dubna rozhodl, že ĽSNS není ohrožením demokracie. Návrh na rozpuštění strany podala slovenská prokuratura v květnu 2018, stranu tehdy označila za extremistickou. Soud vyjádřil, že se neprokázala žádná činnost strany proti právnímu řádu nebo existenci státu.

V roce 2020 Kotleba obhájil mandát v Národní radě, ĽSNS si po zisku téměř 8 procent hlasů polepšila na 17 poslanců. Zůstala však opoziční stranou a během volebního období její řady opustilo několik poslanců. Někteří významní představitelé strany se přidali do hnutí Republika.

V lednu 2020 byl zahájen soudní proces s Kotlebou kvůli údajné propagaci nenávistné ideologie. Čelil obžalobě za předání trojice symbolických šeků na 1 488 eur při výročí vzniku Slovenského státu. Čísla 14 a 88 v sobě nesou rasistickou a nacistickou symboliku.

Soud první instance stanovil trest 4 let a 4 měsíců vězení. Nejvyšší soud jej v roce 2022 pravomocně shledal vinným z extrémistického trestného činu, ale do vězení jej neposlal. Půlroční trest odložil na rok a půl dlouhou zkušební dobu. Odsouzení za úmyslný trestný čin ale znamenalo zánik jeho veřejných funkcí. Ztratil tak své mandáty v Národní radě SR a banskobystrickém zastupitelstvu.