Článek
Před dvěma a půl lety se v Berlíně sešlo dvanáct vysoce postavených německých důstojníků, aby vypracovali tehdy ještě tajný plán války s Ruskem. „Nyní se tento plán snaží realizovat,“ píše WSJ s tím, že dokument má 1200 stran a stále se rozšiřuje.
Podle deníku plán podrobně popisuje, jak by bylo až 800 tisíc německých, amerických a dalších aliančních vojáků přepraveno na východ k frontové linii. Mapuje přístavy, řeky, železnice a silnice, po nichž by vojáci cestovali nebo kudy by byli zásobováni.
„Obecně je tento plán dosud nejjasnějším projevem toho, co jeho autoři nazvali ‚celospolečenským‘ přístupem k válce,“ konstatuje deník. „Stírá hranice mezi civilní a vojenskou sférou, což znamená návrat k myšlení z dob studené války,“ dodává deník.
Plán zohledňuje i rizika a překážky – od chátrající německé infrastruktury, přes nedostatečnou legislativu, až po menší armádu.
Němečtí představitelé uvedli, že očekávají, že Rusko bude připraveno a ochotno zaútočit na NATO v roce 2029. Řada špionážních incidentů, sabotážních útoků a narušení vzdušného prostoru v Evropě, z nichž mnohé západní zpravodajské služby připisují Moskvě, však naznačují, že by to mohl agresor, který už čtvrtým rokem podniká invazi na Ukrajinu, možná zkusit i dříve.
Analytici se domnívají, že případné příměří či mír na Ukrajině, o jehož zprostředkování se zatím neúspěšně snaží USA za administrativy prezidenta Donalda Trumpa, Rusko využije k obnovení zdrojů na přípravu války s aliancí. Tento plán by tomu ale mohl úplně zabránit.
„Cílem je zabránit válce tím, že našim nepřátelům dáme jasně najevo, že pokud na nás zaútočí, neuspějí,“ řekl vysoký vojenský důstojník a jeden z autorů plánu, který je ve vojenských kruzích známý jako OPLAN DEU.
Není to tak jednoduché
Některé z největších překážek, kterým čelí němečtí vojenští plánovači, jsou nehmotné a nejdou snadno odstranit. Jde třeba o těžkopádná pravidla pro zadávání veřejných zakázek, přísné zákony na ochranu osobních údajů a další předpisy vytvořené v mírové době, uvedl WSJ.
Realizace plánu bude zřejmě vyžadovat i změnu v myšlení a smazání zvyků u celé lidské generace. „Musíme se znovu naučit to, co jsme se odnaučili,“ řekl Nils Schmid, náměstek německého ministra obrany. „Musíme přivést zpět lidi z důchodu, aby nám řekli, jak jsme to dělali tehdy (za dob studené války),“ dodal.
Jedna z věcí, která v Německu dobře fungovala za dob studené války, byla infrastruktura dvojího užití. Tehdy totiž byly silnice, dálnice, mosty či vlakové nádraží a přístavy navrhovány tak, aby sloužily v případě potřeby i k vojenským účelům.
Na silnicích či dálnicích tak mohla třeba přistávat letadla - mohly bát tedy využity jako nouzové přistávací či odletové dráhy. Dnes se tyto cesty staví příliš úzké či křehké a toto využití tak již není možné, píše WSJ. Pod parkovacími plochami se dříve také zakopávaly nádrže s palivem.
Ani infrastruktura postavená za dob studené války však není dnes vždy použitelná. Berlín odhaduje, že 20 procent dálnic a více než čtvrtina dálničních mostů potřebuje opravy kvůli nedostatku investic.
Totéž platí i pro přístavy. Ty v Severním a Baltském moři potřebují podle federace německých námořních přístavů opravy v hodnotě 15 miliard eur (přes 362 miliard korun), z toho 3 miliardy eur by mělo jít na modernizaci dvojího užití, jako je například zesílení doků.
Omezení v infrastruktuře by v případě války výrazně omezilo svobodu pohybu armády. „Vedlo by to k objížďkám, zpožděním a ohrozilo by to životy,“ konstatuje Jannik Hartmann, spolupracovník NATO Defense College v Římě a odborník na vojenskou mobilitu.
Berlín s tím ale bojuje - do roku 2029 chce vynaložit na zlepšení odolnosti infrastruktury 166 miliard eur, tedy přes čtyři biliony korun.
