Hlavní obsah

Margaret Thatcherová

Foto: Adrian Dennis, Reuters
Článek

V roce 1979 se jako první žena v britských dějinách stala premiérkou. Ve funkci přečkala řadu protestů a stávek proti své politice, vedla úspěšnou válku a přežila pokus o atentát. V úřadu zůstala nepřetržitě přes 11,5 roku, nejdéle ze všech hlav britské vlády ve 20. století. Zemřela v dubnu 2013.

Termínem, který nejlépe vystihuje hospodářskou koncepci thatcherismu, je monetarismus, liberální směr, který v zásadě odmítá státní zásahy do ekonomiky. V souvislosti s jeho zakladatelkou se však o thatcherismu hovoří také jako o výrazném mezníku v politické emancipaci žen.

Ačkoli „Železná lady”, která po tři období předsedala britské vládě, patřila pro své neúprosné reformy k nejméně oblíbeným politikům, zasadila se o obnovení ekonomické síly Británie, jež se po znárodňovacích tazích labouristů ocitla na dně.

Politické začátky

Budoucí obyvatelka premiérského sídla na Downing Street 10 se narodila 13. října 1925 v Granthamu v hrabství Lincolnshire poblíž Nottinghamu jako Margaret Hilda Robertsová.

Její otec Albert Roberts vlastnil v Granthamu obchod s potravinami a tabákem, angažoval se rovněž v politice. Mezi lety 1943 a 1952 působil v městské radě, jeden rok byl starostou Granthamu.

Během druhé světové války vystudovala na Oxfordu chemii a nastoupila jako chemická laborantka. Více než věda ji ale údajně vždycky přitahovala politika. V roce 1951 se provdala za byznysmena Denise Thatchera, s nímž měla o dva roky později dvojčata Marka a Carol. Zároveň se také rekvalifikovala na právničku.

Syn Železné lady: playboy, dobrodruh a matčin miláček

Styl

Do politiky se poprvé pokoušela dostat již v roce 1950, když ve svých 25 letech kandidovala v Dartfordu do dolní sněmovny. Úspěšná byla až na čtvrtý pokus o devět let později, kdy byla zvolena poslankyní za Konzervativní stranu v již neexistujícím obvodě Finchley. Zůstala jí až do roku 1992.

Působila střídavě na různých postech ve vládách konzervativců, kteří byli u moci do roku 1964. Poté až do roku 1970, kdy vládli labouristé, vykonávala funkce ve stínové vládě Edwarda Heathe, a když se tento muž stal v roce 1970 předsedou vlády, zvolil si Thatcherovou za ministryni školství.

Ve volbách roku 1974 konzervativci propadli a Thatcherová začala kritizovat politiku své vlastní strany. Stávajícím špičkám vyčetla pramalou podporu tradičních konzervativních hodnot a jejich defenzivní postoj. Nakonec se rozhodla sama kandidovat na šéfku strany proti Heathovi a po partajním hlasování v roce 1975 se jí překvapivě stala. Ve 49 letech z ní byla první předsedkyně jedné z největších britských politických stran.

Období největší slávy

V příštích volbách svou stranu dovedla k vítězství a stala se tak poprvé předsedkyní vlády, navíc první ženou v tomto úřadu. Tou dobou se však Británie zmítala v ekonomickém úpadku a Thatcherová měla za úkol ji z něj vyvést.

Během její vlády se velké obdivovatelce Winstona Churchilla podařilo řadou přísných opatření snížit inflaci na historické minimum. Umlčela také odboráře, kteří si zvykli formou protestů a stávek ovládat stát, a rozpoutala rozsáhlou privatizaci. Mimo to prosadila snížení daní a zredukování sociálních výdajů. Všechny tyto rázné kroky dokázaly dostat Británii zpátky na výsluní – třebaže přinesly problémy s nezaměstnaností. Ostře se stavěla i proti Sovětskému svazu, tamní list Krasnaja zvezda jí přisoudil přezdívku Iron Lady (Železná lady).

Válka o Falklandy

2. března 1982 zahájila Argentina operaci Rosario, jejímž cílem byla invaze a obsazení Falklandských ostrovů, které spravovalo Spojené království od roku 1833, a Jižní Georgie a Jižních Sandwichových ostrovů v jižním Atlantiku. Argentinci používají pro Falklandské ostrovy název Malvíny a stále si území nárokují. V té době v zemi vládla vojenská junta vedená prezidentem Leopoldem Galtierim.

Během tří týdnů Britové získali zpět vládu nad pustou Jižní Georgií, u Falklandských ostrovů však probíhaly ostré boje. Britové se úspěšně vylodili na ostrovech a 14. června vstoupili do hlavního města Port Stanley, argentiští vojáci dostali příkaz složit zbraně.

O 6 dnů později převzali Britové kontrolu i nad Jižními Sandwichovými ostrovy. V průběhu bojů zemřelo 907 osob, z toho 649 na argentinské straně. Zahynuly rovněž tři obyvatelky Falklandských ostrovů.

Přežila atentát

12. října 1984 ve 2:54 v noci otřásl výbuch časované bomby Grand Hotelem v Brightonu na jihu Anglie. Za útokem stála Irská republikánská armáda (IRA), jež chtěla zlikvidovat Thatcherovou a její kabinet, který byl v hotelu na sjezdu Konzervativní strany.

Výbuch zasáhl koupelnu pokoje Thatcherové, ne však hlavní pokoj, v němž se připravovala na svůj projev. Bez zranění přežil i její manžel Denis, ale pět osob zahynulo. Navzdory útoku sjezd dále pokračoval.

První britská premiérka byla vynikající diplomatkou, a tak se jí podařilo vybudovat výborné vztahy nejen s americkým prezidentem Reaganem, ale taktéž si vydobýt uznání od sovětského reformisty Michaila Gorbačova. Právě to, že dokázala vycházet s protějšky ze západního i východního bloku, bylo její velikou předností.

Jí nastolená politika nakonec zaručila konzervativcům vítězství v příštích čtyřech volbách. Margaret Thatcherová však ve funkci premiérky a předsedkyně strany setrvala pouze do roku 1990. Tehdy rezignovala, když její politika i řada vnějších faktorů rozpoutaly vnitrostranické rozpory.

Novým předsedou strany a premiérem se stal John Major, který předtím působil ve funkci ministra financí v jejím kabinetu. Thatcherová zůstala v Dolní sněmovně do konce funkčního období v roce 1992, ve stejném roce byla povýšena do šlechtického stavu. Jako baronka Thatcherová z Kestevenu se stala členkou Sněmovny lordů.

Konzervativci udrželi svou vládnoucí pozici až do nástupu Tonyho Blaira v roce 1997. Odkaz Thatcherové však nevymizel ani po jejím odchodu z vrcholných funkcí.

Mimo politiku

O svém životě napsala dvě knihy memoárů – Roky na Downing Street, Cesta k moci. Je autorkou knihy Umění vládnout, v níž se věnuje geopolitice.

V únoru 2007 byla vztyčena její bronzová socha v prostorách Dolní sněmovny. Thatcherová byla první žijící bývalou hlavou vlády, jíž se této pocty dostalo. O jejím životě vznikl v roce 2011 životopisný snímek The Iron Lady (Železná lady), v němž ji ztvárnila herečka Meryl Streepová.

Od roku 2008 se začaly objevovat zprávy o jejím zhoršujícím se zdravotním stavu. Zemřela 8. dubna 2013 ve věku 87 let po mozkové mrtvici.

Články k tématu

Merkelová potřebuje desátý život

3. 10. 2018, 18:50

Ještě před několika týdny nasvědčovalo vše tomu, že Angela Merkelová (64) odejde z nejvyšších pater německé politiky, až sama bude chtít – a že se jí zatím...

Thatcherová se bála sjednoceného Německa

30. 12. 2016, 16:58

Britská premiérka Margaret Thatcherová měla po pádu Berlínské zdi v roce 1989 obavy ze sjednoceného Německa a s ministry a poradci řešila otázku, jestli by...

Rakev s Thatcherovou převezli do Westminsteru

16. 4. 2013, 17:29

Tělo zesnulé britské expremiérky Margaret Thatcherové bylo v úterý odpoledne před středečním pohřbem převezeno do kaple svaté Marie v areálu parlamentu ve...

Thatcherovou pohřbí s vojenskými poctami

9. 4. 2013, 11:50

Bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová, která zemřela v pondělí v Londýně, bude mít pohřeb s vojenskými poctami, ale nebude to státní pohřeb. Ten si...

Zemřela Margaret Thatcherová

8. 4. 2013, 17:28

Ve věku nedožitých 88 let zemřela v pondělí bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová. Baronka proslulá přezdívkou Železná lady zemřela ráno po mrtvici,...

Margaret Thatcherovou převezli do nemocnice

19. 10. 2010, 22:28

Bývalou britskou premiérku Margaret Thatcherovou v úterý večer převezli do nemocnice. Podle stanice BBC je příčinou hospitalizace tzv. Železné lady infekce.

Film o Thatcherové se nelíbí její rodině

19. 7. 2010, 21:45

Připravovaný film společnosti Pathé o bývalé premiérce Velké Británie Margaret Thatcherové se nelíbí její rodině. V pondělí to uvedl deník The Daily Telegraph....

Thatcherová trpí stařeckou demencí

24. 8. 2008, 16:22

Bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová (82) trpí stařeckou demencí. Její dcera Carol napsala v knize, z níž přetiskl výňatky nedělník Mail on Sunday,...