Hlavní obsah

Radikální sekty mohou být pro Česko nebezpečné. Stát chystá změnu zákona

Vliv původně ukrajinského náboženského hnutí AllatRa, které se dostalo do křížku jak s Ukrajinou, tak s Ruskem, v Česku dál sílí. Religionisté, odborníci na radikalizaci, politologové i zákonodárci se shodli na tom, že skupina představuje bezpečnostní hrozbu. Česká legislativa však nemá nástroje, jak by proti ní i podobným uskupením v případě potřeby zasáhla.

Foto: Petr Horník, Právo

Ilustrační foto

Článek

„Na našem území se vyskytuje hned několik separatistických hnutí. Jde o takzvané dieržavy, malé samosprávné celky rozmístěné po celé republice. Některá uskupení v Česku mají i vlastní parlament, vládu a ministry. Mají vlastní občanské a řidičské průkazy, ale i měnu. Rusko tyto skupiny využívá k hybridní válce, k destabilizaci států zevnitř,“ vysvětlil religionista a youtuber Jakub Jahl.

Jednou z velmi viditelných je právě skupina AllatRa, která vznikla na Ukrajině, a její projekt Tvořivá společnost. Ten volá po sjednocení lidstva do společenství, ve kterém bude dostupné bezplatné vzdělávání, bezpodmínečný základní příjem, bezplatné cestování nebo práce jen čtyři hodiny denně a čtyři dny v týdnu. Sjednocení je podle ní nezbytné, aby lidé předešli klimatické záhubě.

Ve videích, která jsou i desítky hodin dlouhá, se AllatRa opírá o zavádějící nebo zcela smyšlené informace. Zakládající listiny hnutí například uvádějí, že život na Zemi dlouhodobě ovlivňují dobří a zlí mimozemšťané. Rusové jsou potomky těch dobrých a musí se spojit v boji proti těm špatným.

Sjednocení má zajistit hlavní spasitel Nono, který se nápadně podobá ruskému prezidentu Putinovi. Prezidentem nejmenované země se Nono stal v roce 2000 stejně jako Putin a životopise, který sekta vydala, je i celá řada dalších shod.

Vztah AllatRa k Rusku nicméně není v poslední době už tak jednoznačný. Na začátku letošního roku, tedy po čtyřech letech trvání ruské agrese, se hnutí postavilo na stranu Ukrajiny. Z podpory protivníka ho podezírají ruské i ukrajinské úřady. Ruská generální prokuratura ho v roce 2023 označila za „nežádoucí organizaci“ a později proti němu také zasahovaly ruské bezpečnostní složky. V témže roce proti němu masivně zasahovaly i bezpečnostní složky na Ukrajině, které údajně zablokovaly více než 20 regionálních buněk.

Do sekty nevstupují jen ztroskotanci

Podle odborných odhadů má hnutí v Česku až nízké tisíce členů. Zhruba deset let v něm strávila Eva Hronová. Pro uskupení nahrála i řadu audioknih a videí.

„Několikrát jsem se setkala s názorem, že do sekty mohou vstoupit jen lidé hloupí, labilní nebo životní ztroskotanci. To je však omyl. Já jsem se s ní poprvé setkala, když mi bylo čtyřicet let. Podnikala jsem v oblasti ekonomie, měla jsem skvělé zázemí, rodinu a děti,“ uvedla.

Do společenství se dostala díky své dlouholeté kamarádce. Ta jí představila knihy, které skupina vydává. Popisovala také skvělou komunitu. „Knížky mě nezaujaly. Co mě ovšem fascinovalo, byla změna mé kamarádky, byla jako čerstvě zamilovaná,“ pokračovala paní Eva.

Následně se vydala do Kyjeva za slibovanou skvělou komunitou. Situaci, která tam nastala, nazvala „bombardováním láskou“, kdy ji všichni zahrnuli absolutní pozorností.

Výběr článků

Načítám