Článek
Jaromír Zůna je generálporučík ve výslužbě a český politik. Od roku 2025 je místopředsedou vlády Andreje Babiše a ministr obrany. V armádě zastával klíčové velitelské i strategické funkce a působil také jako vojenský přidělenec v Číně. V letech 2019-2022 byl první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR
Po parlamentních volbách v roce 2025 byl kandidátem SPD na ministra obrany. SPD na ministerské posty nechtělo dosadit své poslance, ale "nezávislé experty".
Po svém nástupu ovšem rozvířil vody tím, že se přihlásil k tónu, který odpovídá dlouhodobé oficiální linii českého státu i aliančním závazkům. Označil Rusko za agresora, konstatoval, že Ukrajina byla napadena a zároveň uvedl, že takzvanou muniční iniciativu nezpochybňuje a že by měla pokračovat, byť s důrazem na její efektivní řízení. Kladně se vyjádřil i k nákupu stíhaček F-35. To však jak straníci SPD, tak i voliči vnímali jako opak postojů strany.
Na tiskové konferenci 19. prosince 2025 nový ministr obrany Zůna označil Rusko za agresora, konstatoval, že Ukrajina byla napadena a podporu napadené zemi označil za samozřejmost. Zároveň uvedl, že muniční iniciativu nezpochybňuje a že by měla pokračovat. Kladně se vyjádřil i k nákupu stíhaček F-35.
Tato slova vyvolala prudkou reakci uvnitř hnutí SPD i mezi voliči strany. Vedení hnutí proto začalo Zůnova slova rychle „korigovat“. Místopředseda SPD Radim Fiala mluvil o neobratném vyjádření a zdůrazňoval, že SPD trvá na postoji, podle něhož nemají jít na podporu Ukrajiny žádné peníze z českého rozpočtu ani žádné české zbraně.
Napětí se následně přeneslo na koaliční úroveň. Koaliční rada se podle vyjádření Radima Fialy dohodla, že ministr obrany se bude nadále vyjadřovat především k otázkám armády a jejího zabezpečení, zatímco zahraniční politiku, včetně tématu Ukrajiny, bude navenek komunikovat premiér. SPD přitom zdůraznila, že o výměně Zůny ve vládě neuvažuje.
