PŘEHLEDNĚ: Kdo má usednout v Babišově vládě

Předseda hnutí ANO, rodák z Bratislavy, zakladatel koncernu Agrofert. V letech 2014 až 2017 byl prvním místopředsedou a ministrem financí ve vládě sociálního demokrata Bohuslava Sobotky. Mezi lety 2017 a 2021 pak byl předsedou vlády.

Od roku 2012 je předsedou hnutí ANO, které původně vzniklo jako občanská iniciativa Akce nespokojených občanů. Je poslancem.

Mezi lety 1980 a 1989 byl členem KSČ. V archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB je vedený jako agent, sám spolupráci navzdory tvrzení historiků dlouhodobě odmítá.

Místopředsedkyně ANO, vystudovaná právnička s dlouholetou kariérou ve finanční správě. V roce 2016 se stala náměstkyní ministra financí pro daně a cla, ministryní financí byla už mezi lety 2017 a 2021. 

Poslední čtyři roky byla předsedkyní poslaneckého klubu hnutí ANO, v této roli ji po říjnových volbách nahradila Taťána Malá. Mandát poslankyně obhájila i v posledních volbách.

První místopředseda ANO. Do politiky přešel z podnikatelského prostředí, v letech 2013 až 2019 působil jako předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

V někdejší Babišově vládě byl od dubna 2019 ministrem průmyslu a obchodu, tehdy jako nestraník, v lednu následujícího roku byl pověřen i řízením ministerstva dopravy.

Do hnutí ANO vstoupil v roce 2021, je poslancem, mezi lety 2022 a 2025 byl místopředsedou Sněmovny.

Bývalý moderátor, v minulosti působil v ostravské komunální policie, kdy byl zvolen za TOP 09. Od října 2017 je poslancem za hnutí ANO. Od června 2024 do října 2025 byl místopředsedou Poslanecké sněmovny.

Do politiky vstoupil v roce 2014 jako tajemník na ministerstvu financí, tehdy vedeném šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Ve sněmovních volbách 2017 kandidoval jako nestraník za ANO, stal se poslancem a pak ministrem zdravotnictví v první Babišově menšinové vládě a pak i v menšinovém koaličním kabinetu s ČSSD.

Resort zdravotnictví řídil také během pandemie covidu-19, dokonce opakovaně. Od roku 2022 byl velvyslancem ve Finsku. V říjnových volbách byl zvolen poslancem.

V letech 1988 a 1989 působil u Veřejné bezpečnosti, mimo jiné u Pohotovostního pluku VB. Stal se policistou, vyšetřovatelem v Moravskoslezském kraji, podílel se na odhalení žhářů z Vítkova.

Na Ostravské univerzitě získal titul Mgr. Po odchodu od policie byl šéfem bezpečnosti v holdingu Vítkovice, v roce 2013 se stal na rok prvním náměstkem ministra vnitra, po působení v soukromé sféře v průmyslu obsadil v prosinci 2017 post ministra vnitra v první vládě Andreje Babiše.

V letech 2018 až 2021 byl jako nestraník ministrem obrany ve druhé Babišově vládě. V roce 2021 se stal poslancem za ANO, do kterého následně vstoupil a poslanecký post obhájil i v roce 2025 v rodném Olomouckém kraji.

Rodák z Brna, vystudovaný právník s titulem JUDr., advokát, bývalý poslanec za ČSSD (2006-2017) a někdejší předseda poslaneckého klubu této strany. V roce 2017 ze sociální demokracie odešel. V letech 2018 až 2021 působil jako náměstek ministra spravedlnosti, měl na starosti legislativu a jednání se zákonodárci.

V současnosti je náměstkem generálního ředitele Vězeňské služby ČR pro zdravotnictví a správní činnosti.

Od října je coby nestraník poslancem za hnutí ANO. Roli ministra školství si už vyzkoušel mezi lety 2017 a 2021 ve vládách Andreje Babiše (ANO). Na ministerstvu školství působil od roku 2015 do roku 2017 jako náměstek a na post se na několik měsíců vrátil i po konci svého ministrování.

Funkci opustil v září 2022, aby se stal předsedou Rady Národního akreditačního úřadu pro terciální vzdělávání. Kvůli změně zákona zde zůstal pouze do konce června letošního roku.

Byla starostkou Bíliny, funkce se po zvolení poslankyní v listopadu 2025 po sedmi letech vzdala. Hnutí ANO plánovalo před volbami rezort místního rozvoje zrušit a jeho agendu rozdělit mezi jiné úřady, nakonec ale od záměru ustoupilo.

Předseda a jeden ze zakladatelů strany Motoristé sobě, nově poslanec. Jeho kariéra je spojená s bývalým prezidentem Václavem Klausem, od roku 2008 až do skončení Klausova mandátu v roce 2013 pracoval v tiskovém odboru prezidenta.

Jako mluvčí působil v Institutu Václava Klause. Původně se o něm mluvilo jako o kandidátovi na post ministra životního prostředí.

Od října poslanec za Motoristy, do té doby europoslanec. Známý je díky své aktivitě na sociálních sítích, prezentuje se jako bývalý automobilový závodník a podnikatel. Spojeno s ním je několik kauz – údajně psal řadu nenávistných a rasistických příspěvků na sociální sítě, porušoval dopravní předpisy a na řadě fotografií je vyobrazen se zdviženou pravicí nebo nacistickými symboly.

Je čestným prezidentem Motoristů sobě, členem strany však není. Původně se o něm mluvilo jako o kandidátovi na post ministra zahraničí.

Od října poslanec za Motoristy. Textař, marketér a frontman hudební skupiny J.A.R., která se ho ovšem po jeho vstupu do politiky zřekla. Už dříve se přiznal, že před rokem 1989 spolupracoval s StB.

Politik, lékař a podnikatel, poslanec a předseda poslaneckého klubu Motoristů. Poslancem byl už mezi lety 2006 a 2013, tehdy za ODS. Z ní v roce 2013 vystoupil, do řad Motoristů vstoupil v roce 2024.

Bývalý český generálporučík a dříve první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Ve své kariéře se specializoval na vojenskou logistiku a strategickou modernizaci sil. V moderní, novodobé armádě patřil k nejvzdělanějším vojákům i s řadou zkušeností ze zahraničí. Po odchodu z armády působil jako vojenský přidělenec v Pekingu.

Český manažer a odborník v zemědělství. V minulosti se jako ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu staral také o vyplácení dotací Agrofertu. Nyní je šéfem Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, která zastupuje hlavně zájmy velkých zemědělských společností, a generálním ředitelem společnosti Agro Měřín.

Slovenský manažer. V současné době generální ředitel Železnic Slovenskej republiky. V minulosti byl také předsedou představenstva a generálním ředitelem Českých drah. Předtím v rámci ČD Cargo vedl významné projekty, které zahrnovaly modernizaci lokomotiv.