Babiš otáčí, výdaje na obranu chce navýšit ještě letos

„Já jsem optimista. My tomu samozřejmě podřídíme všechno, protože je to výzva,“ řekl v pondělí novinářům v Jerevanu Babiš.

Podobně se pro Novinky ve středu vyjádřila i ministryně financí Alena Schillerová (ANO): „Určitě o tom budeme diskutovat a určitě uděláme všechno pro to, abychom naše závazky splnili. Žádné rozpory mezi mnou a premiérem v tomto nejsou.“

Podle posledních čísel uzná Severoatlantická aliance Česku obranné výdaje jen na úrovni 1,78 procenta HDP za rok 2026, namísto dvou procent. Česko tak nenaplňuje ani starý dvouprocentní závazek, který si přitom země Aliance stanovily už v roce 2014 a který má Česko zakotvený i ve svém vlastním zákoně o financování obrany.

Za nedostatečné výdaje na obranu Prahu kritizovali představitelé USA, například americký velvyslanec v ČR Nicholas Merrick či velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker.

Ještě v závěru dubna Babiš tvrdil, že Česko dvě procenta na obranu nesplní. V souvislosti s tím mluvil například i o tom, že důležitější než splnění dvou procent jsou počty vojáků.

„Kdo je důležitý ve válce? Já myslím, že vojáci,“ řekl. Dodal, že za jeho předchozí vlády armáda přijala více než šest tisíc vojáků a že má Česko třináctou největší armádu z 31 členských zemí NATO.

O tom, že procenta vynakládaná na obranu nejsou tím nejpodstatnějším, hovořil v dubnu i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Důležité je podle něj, zda peníze skutečně vedou k budování vojenských schopností, které Česko Alianci slíbilo. „NATO nehodnotí ta procenta. Dívá se přes ta procenta, jestli jsou finanční prostředky dostatečné, aby byly vybudovány vojenské schopnosti,“ sdělil Novinkám Zůna.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) nicméně doplnil, že SPD bude také usilovat o uznání vojenských výdajů. „Chceme, aby nám NATO do zákonného limitu uznalo co nejvíce staveb. Konkrétně třeba dálnici D11, která by byla potřebná pro potenciální přesun vojenské techniky,“ řekl Novinkám ve středu.

Současný alianční závazek počítá s tím, že členské státy NATO mají vydávat na obranu nejméně dvě procenta HDP. Na summitu v Haagu v červnu 2025 se ale spojenci dohodli na novém cíli - do roku 2035 mají každoročně investovat celkem pět procent HDP. Z toho nejméně 3,5 procenta HDP na „tvrdou“ obranu, jako je výzbroj nebo těžká technika. A až 1,5 procenta HDP na širší obranně-bezpečnostní výdaje, například infrastrukturu.

Podle expertů z bezpečnostního prostředí oslovených Novinkami si Česko do dvouprocentního závazku opakovaně zahrnovalo položky, které do přímých obranných výdajů nepatří. Kritika podle nich sahá do minulosti, protože ještě v roce 2017 byly výdaje pod jedním procentem HDP.

Předchozí Fialův kabinet výdaje navyšoval a předkládal rozpočet blížící se dvěma procentům HDP, podle aliančního hodnocení ale část výdajů neobstála. Pro rok 2026 plánovala vláda výdaje až kolem 2,2 procenta HDP jako „bezpečnou rezervu“. Nová vláda ANO, SPD a Motoristů po nástupu seškrtala rozpočet ministerstva obrany na rok 2026 o 21 miliard korun. A tím se problém českých výdajů na obranu ještě prohloubil.

Česko proto může na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře čelit výrazné kritice, pokud nebude splňovat své závazky.