Článek
Ministerstvo obrany loni ze svého rozpočtu vyčerpalo 156 miliard korun, což činí 1,83 procenta loňského odhadovaného HDP. Při započtení souvisejících výdajů z jiných ministerstev ve výši 0,18 procenta HDP přesahují dohromady dvě procenta HDP.
Sněmovnímu obrannému výboru závěr v úterý prezentovali zástupci ministerstva. Všech deset přítomných členů výboru v hlasování doporučilo Sněmovně schválit kapitolu resortu v návrhu státního závěrečného účtu.
Exministryně obrany a členka výboru Jana Černochová (ODS) na výboru poděkovala za nezkreslené a nezpolitizované údaje, fakta a data. „Chtěla bych, abyste za rok mohli předkládat podobný závěrečný účet nebo i lepší, ale asi všichni víme, že nás nic podobného nečeká,“ řekla.
Místopředseda výboru Jindřich Rajchl (PRO za SPD) řekl, že by Česko mohlo na obranu dávat i pět procent HDP, nicméně by hrozilo, že to zvýší zadlužení České republiky. „Podstatná je kvalita naší obranyschopnosti,“ řekl. Mohlo by se podle něj také přehodnotit, jakou výbavu české armádě stát pořizuje.
Na konci dubna premiér Andrej Babiš (ANO) a zástupci minulé vlády vedli spor kvůli neplnění českého závazku vůči Severoatlantické alianci (NATO) vydávat ročně na obranu dvě procenta HDP. Babiš tehdy uvedl, že podle hodnocení aliance Česko letos nesplní závazek a nesplnila ho loni ani předchozí vláda Petra Fialy (ODS).
Podle Fialy loni Česko vydalo 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Možný rozpor v číslech někteří odborníci vysvětlují využitím rozdílné metodiky než před lety, která už odráží nově přijaté alianční závazky v Haagu v roce 2025.
Údaje ministerstva odkazují, že v roce 2024 výdaje z rozpočtové kapitoly ministerstva činily 1,99 procenta HDP a podíl z jiných rozpočtových kapitol byl 0,9 procenta HDP. Celkem předloni na obranné výdaje směřovalo podle dat ministerstva obrany 2,08 procenta HDP.
NATO podle Babiše v roce 2024 uznalo výdaje odpovídající 1,97 procenta HDP a o rok později 1,85 procenta HDP.
Na financování strategických projektů Armády ČR, jako jsou třeba letouny F-35 nebo bojové tanky, směřovalo loni 18,1 miliardy korun. Na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury, informačních technologií a podobně se vynaložilo 66,6 miliardy korun, tedy 42,6 procenta z obranného rozpočtu. Podle ministerstva obrany se na hlavní druhy techniky, jak je definuje NATO, vydalo 33,3 procenta celkových obranných výdajů.
