Článek
Ministerstvo obrany loni ze svého rozpočtu vyčerpalo 156 miliard korun, což činí 1,83 procenta loňského odhadovaného HDP. Při započtení souvisejících výdajů z jiných ministerstev ve výši 0,18 procenta HDP přesahují dohromady dvě procenta HDP.
Sněmovnímu obrannému výboru závěr v úterý prezentovali zástupci ministerstva. Všech deset přítomných členů výboru v hlasování doporučilo Sněmovně schválit kapitolu resortu v návrhu státního závěrečného účtu.
Z prezentace ministerstva vyplývá, že schválený rozpočet kapitoly ministerstva obrany činil 154,4 miliardy korun a po zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů nakonec dosáhl 159,3 miliardy korun. Z něj se pak ministerstvu podařilo vyčerpat zmíněných 156 miliard korun. Tedy zhruba 97 procent.
Nejvíce z rozpočtu obdržela armáda. Té náleželo kolem 118 miliard korun. Z toho 61,5 miliardy šlo do investic. Její největší část směřovala do pozemních sil, a to 35 miliard korun. Do vzdušných sil pak 12,2 miliardy korun, na logistické zabezpečení 6,7 miliardy a například na komunikační a informační podporu 4,6 miliardy korun. Platy členů armády tvořily 28 miliard korun. Přičemž průměrný plat vojáka byl 50 470 korun.
Mezi nejvýznamnější veřejné zakázky hrazené v roce 2025 patřil podle prezentace nákup hlavních bojových tanků s čerpáním 10,8 miliardy korun. Následovalo pořízení a zabezpečení provozu nadzvukových letounů za 5,7 miliardy korun, nákup munice pro systém SHORAD Derby za 5,4 miliardy korun a pořízení systému nadzvukového letounu F-35 za 4,7 miliardy korun.
Exministryně obrany a členka výboru Jana Černochová (ODS) na výboru poděkovala za nezkreslené a nezpolitizované údaje, fakta a data. „Chtěla bych, abyste za rok mohli předkládat podobný závěrečný účet nebo i lepší, ale asi všichni víme, že nás nic podobného nečeká,“ řekla.
Místopředseda výboru Jindřich Rajchl (PRO za SPD) řekl, že by Česko mohlo na obranu dávat i pět procent HDP, nicméně by hrozilo, že to zvýší zadlužení České republiky. „Podstatná je kvalita naší obranyschopnosti,“ řekl. Mohlo by se podle něj také přehodnotit, jakou výbavu české armádě stát pořizuje.
NATO pravděpodobně rozpočet neuzná
Po prezentaci ministerstva obrany se obranný výbor zabýval bodem „Informace ministerstva obrany o výdajích na obranu v rámci NATO“. Ten se rozhodli poslanci veřejnosti uzavřít. Probíral se na něm totiž utajovaný dokument týkající se nové metodiky výpočtu obranných výdajů NATO.
Podle předsedy obranného výboru Josefa Fleka (STAN) je nepravděpodobné, že aliance představené výdaje na obranu Česku uzná. „Jednání bylo v utajeném režimu, neboť jsme probírali dokument cizí moci. Nicméně i podle toho, jak už z něj dříve citoval Andrej Babiš, naplnění dvou procent HDP na obranu bude opravdu obtížné,“ mínil po jednání.
„Z mého pohledu se opravdu stalo to, že nebudeme plnit dvě procenta v roce 2025 a myslím si, že bude problém i s rokem 2026,“ dodal.
Na konci dubna premiér Andrej Babiš (ANO) a zástupci minulé vlády vedli spor kvůli neplnění českého závazku vůči Severoatlantické alianci (NATO) vydávat ročně na obranu dvě procenta HDP. Babiš tehdy uvedl, že podle hodnocení aliance Česko letos nesplní závazek a nesplnila ho loni ani předchozí vláda Petra Fialy (ODS).
Podle Fialy loni Česko vydalo 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Možný rozpor v číslech někteří odborníci vysvětlují využitím rozdílné metodiky než před lety, která už odráží nově přijaté alianční závazky v Haagu v roce 2025.
Údaje ministerstva odkazují, že v roce 2024 výdaje z rozpočtové kapitoly ministerstva činily 1,99 procenta HDP a podíl z jiných rozpočtových kapitol byl 0,9 procenta HDP. Celkem předloni na obranné výdaje směřovalo podle dat ministerstva obrany 2,08 procenta HDP.
NATO podle Babiše v roce 2024 uznalo výdaje odpovídající 1,97 procenta HDP a o rok později 1,85 procenta HDP.
Na financování strategických projektů Armády ČR, jako jsou třeba letouny F-35 nebo bojové tanky, směřovalo loni 18,1 miliardy korun. Na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury, informačních technologií a podobně se vynaložilo 66,6 miliardy korun, tedy 42,6 procenta z obranného rozpočtu. Podle ministerstva obrany se na hlavní druhy techniky, jak je definuje NATO, vydalo 33,3 procenta celkových obranných výdajů.
