Článek
„Dokážu si představit, že aliance uzná jako obranný výdaj například posílení mostu, aby přes něj mohly přejet těžké tanky. Ale trať na Karlštejn si jako uznatelný výdaj představit nedokážu,“ řekl Novinkám Oldřich Bureš z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha. Právě to přitom chce letos vláda ANO, SPD a Motoristů učinit.
Výdaje ministerstva obrany jsou v letošním rozpočtu nastaveny na necelých 155 miliard, což odpovídá pouze 1,73 procenta HDP. V Česku přitom platí zákon o financování obrany, podle kterého se musejí na tento účel vydávat alespoň dvě procenta HDP.
Babišův kabinet si pomáhá tím, že jako výdaje na obranu vede i jiné položky, zejména ty z ministerstva dopravy. Celkově tak podle vlády letošní výdaje na obranu dosáhnou 2,07 procenta HDP.
V rozpočtu dopravy je jako „výdaje na obranu státu“ vedeno přes 19,5 miliardy korun. „Je to několik desítek staveb, například optimalizace trati Karlštejn–Beroun nebo modernizace trati Přerov–Kojetín,“ popsal Novinkám předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jde jak o železnice, tak silnice a dálnice.
Právě Hampl a jím vedená instituce pochybují o tom, že NATO tyto dopravní stavby uzná jako obranné výdaje: „Národní rozpočtová rada má velmi vážné pochyby, že by tento výdaj na základě aktuální metodiky NATO mohl být jako celek uznán jako výdaj obranný.“
Pochybnosti minulý týden vyjádřil i prezident Petr Pavel. „Když jsem měl možnost se dívat na ten seznam, tak z nich na první pohled většina výdajů nebude uznatelná,“ uvedla hlava státu o dopravních stavbách.
Zmíněný český zákon připouští jako obranné výdaje i náklady jiných ministerstev, musí však být v souladu s tím, jak náklady na obranu chápe ve svých dokumentech NATO. Podle pravidel aliance jsou takovými náklady i vojensko-civilní objekty, například letiště, musí však být vypočítána a zahrnuta pouze vojenská část tohoto výdaje.
„Nám jako rozpočtové radě nejde o to, jestli se dává na obranu moc, nebo málo, to je politické rozhodnutí. Nám jde o to, aby se dodržovaly zákony, které předepisují, jak se má rozpočet sestavit a jaké výdaje má mít,“ konstatoval Hampl.
Své stanovisko sdělil i na senátním výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ten následně přijal usnesení, kde kromě jiného uvádí: „Výbor považuje podobné postupy za hazard vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám, protože ohrožují obranyschopnost i dobré jméno České republiky v zahraničí.“ Výbor také pověřil předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS), aby o usnesení informoval premiéra Babiše i prezidenta Pavla.
Pomáhal si i Fialův kabinet
Hampl upozornil, že už vláda Petra Fialy (ODS) měla ve svém návrhu stejně sporné dopravní výdaje na obranu. Tehdejší kabinet však počítal s tím, že na obranu letos dá 2,35 procenta HDP. Případné neuznání výdajů na dopravu by v takovém případě nebylo tak zásadní.