Zahraniční politika vlády je za prvních sto dnů plná rozporů

Vládní nejednota se ukazuje naplno hlavně ve vztahu k Ukrajině. Například o české muniční iniciativě Andrej Babiš před volbami opakovaně tvrdil, že pokud hnutí ANO povede příští vládu, projekt zásobování Ukrajiny municí skončí. V červenci 2025 iniciativu označil za netransparentní a předraženou. Ještě ostřeji se pak proti zbrojním dodávkám na Ukrajinu vymezovalo hnutí SPD.

Po nástupu do úřadu ale přišel obrat. Vláda projekt nezrušila, jen pozměnila českou roli. Z „českého projektu“ se stal spíš mezinárodní servis řízený z Česka. Podle dat z konce února je na letošek zatím zajištěné financování na asi 880 tisíc kusů munice.

Rozpor mezi slovy a realitou předvedl i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Ten krátce po svém jmenování označil Rusko za agresora a vyjádřil podporu Kyjevu. Mluvil také o tom, že plánuje i návštěvu Ukrajiny. Jenže do napadené země nakonec neodcestoval.

„Ministr obrany nepřijal pozvání k návštěvě Ukrajiny, které obdržel,“ sdělil médiím šéf SPD a předseda Sněmovny Tomio Okamura vedle mlčícího ministra na tiskové konferenci.

Naopak v případě evropské půjčky pro Ukrajinu svou pozici vláda dodržela. Babiš na jednání Evropské rady v prosinci 2025 pak sice podpořil úvěr ve výši 90 miliard eur pro roky 2026 a 2027, zároveň ale Česku vyjednal výjimku. To tak za půjčku finančně ručit nebude, stejně jako Maďarsko nebo Slovensko.

Kontrast nabízí česká zahraniční politika i ve vztahu k USA a k Severoatlantické alianci.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) přednesl v únoru v New Yorku v OSN projev, v němž ostře odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině, pak ale ve svém resortu škrtl půlmiliardovou pomoc pro ukrajinské humanitární projekty. Šlo přitom o peníze na opravy zdravotnických zařízení či na podporu dětí na základních a středních školách.

Zástupci Spojených států Česko opakovaně kritizují za nedostatečné výdaje na obranu. „Pokud Česko nesplní své závazky, bude to mít dopad na celou alianci a nemusím vám ani českému lidu připomínat, jak je důležité, aby spojenci dodržovali své závazky,“ řekl nedávno na Pražském hradě americký velvyslanec Nicholas Merrick s tím, že letošní české obranné výdaje nedosahují dvou procent HDP a nesplňují tudíž spojenecký závazek.

Andrej Babiš nicméně věří, že se mu na červencovém summitu NATO v Ankaře, kam se hodlá vydat on sám, podaří nízké české výdaje na obranu Donaldu Trumpovi i dalším spojencům vysvětlit.

Kde naopak vláda zastává jasnou pozici, je cíl obnovit „narušené“ vztahy se zeměmi Visegradské skupiny. Premiér Babiš na první zahraniční návštěvě, která již tradičně mířila na Slovensko, oznámil obnovení společného zasedání obou vlád. Ministr zahraničí Macinka zároveň navázal kontakt s Maďarskem, když se setkal svým protějškem, maďarským šéfem diplomacie Péterem Szijjártem.